Maria Grazia Chiuri o nové kolekci, rodině a tradicích

Hlavní město této oblasti, Lecce, miluji a má rodina má k němu blízko. Můj otec tady pracoval. Tato přehlídka je hlavně o řemeslném zpracování a odkazech, které si pamatuji z minulosti: výšivky, textilie, které vyráběla moje babička a strýc, když jsem byla malá. Další inspirací byla kniha Sud e Magia (Magic: A Theory from the South), kterou napsal v 50. letech 20. století italský antropolog Ernesto De Martino o cestě, kterou po druhé světové válce absolvoval po jižní Itálii. Popisuje tradiční magické rituály, jako je pizzica tarantata, italský lidový tanec a léčebný rituál proti pavoučímu kousnutí, a zjistil, že právě tyto tradice daly lidem sílu věřit v budoucnost.

Když jste zoufalí, musíte myslet na to, že se ve vašem životě může stát něco kouzelného. To se mě hodně dotklo. Když jsem na kolekci začala pracovat, neměla jsem tušení, co se s námi stane, ale díky těmto magickým okamžikům jsem našla silnou energii i v tak temné době. Velmi zvláštní je, že když jsem dorazila do textilního studia Le Costantine Foundation, zjistila jsem, že jejich motto je Amando a cantando (Milující a zpívající). To je přesně to, co v kolekci chci, něco opravdu pozitivního. Rozhodla jsem se udělat přehlídku pro lidi, kteří si užívají život s hudbou a tancem. 

V listopadu jsem odletěla do Apulie a navštívila všechny místní řemeslníky, kteří s námi chtěli spolupracovat, a také Le Costantine Foundation, která podporuje místní ženy pracující s textiliemi. Vyrábějí neuvěřitelně látky, které reprezentují všechny tradice regionu. Další malá skupina žen zase udržuje tradici zvanou tombola, což je specifická forma vyšívání, která je velice pracná a náročná na čas. Na vše pak dohlížela Marilena Sparasci. Vytvořila úžasné květinové výšivky, jsou neskutečně křehké, opravdové umělecké dílo. 

Novou interpretaci apulijské tradiční hudby vytvořil skladatel Paolo Buonvino. Napsal pro nás exkluzivní kompozice ve spolupráci s nadací Notte della Taranta, která usiluje o zachování silné hudební historie a tance v regionu. Představil se slavný orchestr Roma Sinfonietta. Buonvino mě také požádal, aby s místními tanečníky spolupracoval choreograf Sharon Eyal. 

Když jsme začali přehlídku plánovat, neměli jsme tušení, že by mohla být Itálie tak silně zasažena pandemií. Když došlo ke karanténě, bylo těžké zůstat v kontaktu se všemi lokálními umělci, které jsem v listopadu vybrala. Nakonec jsem ale všem zavolala a řekla: „Můžeme zkusit pracovat z domova a společně vytvořit něco jedinečného.“ Dělat tento druh práce z izolace je obtížné zejména proto, že hlavní myšlenkou nebylo udělat jednoduchou přehlídku, ale pořádnou party, kde bychom vše mohli oslavit společně s místní komunitou. Nějakou dobu jsme ani netušili, jestli se vůbec uskuteční. 

Je mi líto, že nemáme publikum, protože jsme tento okamžik chtěli sdílet s celou komunitou. Zároveň je ale důležité ocenit práci všech zúčastněných. Díky jejich kreativitě věříme v lepší budoucnost.