Siluety na obzoru. Hermès představil kolekci inspirovanou LA, baletem i Hollywoodem

Svou novou kolekci módní dům Hermès představil v kopcích Bel Air a mezi pozvanými včera večer nechyběly ani Miley Cyrus, Kerry Washington nebo Julia Louis-Dreyfus. „Los Angeles mám moc ráda,“ vysvětlila nám v zákulisí designérka Nadège Vanhée. „Má v sobě cosi ze staré Evropy smíchané s novým světem. Je to místo, kde se můžete stát kýmkoli a kde můžete naplno objevovat.“ Právě toto objevování vyústilo ve skvělou kolekci, kde hlavní roli hrály dlouhé, splývavé sametové šaty v duchu 30. let a koktejlové modely v zářivých saténech.

Pozorní sledovatelé módy vědí, že Vanhée má predispozice ke couture. „U couture nás zajímá know-how,“ vysvětlil loni Axel Dumas, CEO Hermès, a včera večer, zhruba devět tisíc kilometrů od Paříže, jako by si Vanhée v podstatě v menším měřítku vyzkoušela couture, jež se pohybovala mezi kůží a hedvábnými šátky, samým základem tohoto tradičního luxusního domu.

V průběhu uplynulého měsíce vyrostlo na volném prostranství nad hotelem Bel Air přehlídkové molo v jemných tónech máslové. Přístupné bylo jen tak, že jste k němu vyjeli do strmého kopce golfovým vozíkem (což po skončení akce bohužel znamenalo dlouhou frontu na odvoz). Vanhée kolekci poeticky nazvala Siluety na obzoru, což byl skvěle načasovaný odklon od uplynulých sezon, které byly až příliš svázané body-con střihy z elastické kůže. Tentokrát šlo jak o osobní reference, jako je její dětská obsese baletem, tak o ty kulturní spojené se starým i novým Hollywoodem. Když se na konci přehlídky vzduchem rozezněl remix slavného songu Bette Davis Eyes od Frederica Sancheze v podání Kim Carnes, rozezpíval a rozhýbal i Miley Cyrus v první řadě.

Na přehlídkovém mole se tato inspirace vtělila do saténových šatů, jejichž řasení a lemování švů připomínalo konstrukci baletních špiček, nebo do kostýmků se saténovými sukněmi, které díky projmutí a záševkám působily až koketně. Úpletové overaly s flitrovým zdobením ve světle žluté nebo zářivě tyrkysové s rozšířenými nohavicemi představovaly jejich nespoutaný protiklad v estrádním stylu klasických showgirls, přičemž podobně extrovertně působily i motorkářské bundy ze cvočky zdobené kůže.

„Snažili jsme se najít oblohu, která je hluboce spjatá s myšlenkou otevřeného obzoru. Je to trochu jako příslib onoho pověstného volání dálek, něčeho, co nás přesahuje,“ dodala Vanhée. Tvrdit, že Kalifornie ležící na samém západním okraji kontinentu je místem nekonečných možností, je sice už trochu otřepané klišé, ale v tomto případě se ukázalo pravdivé. Tohle byla totiž ta nejsvobodnější kolekce, kterou Vanhée za poslední dobu předvedla.