Přehlídky
Přímo z MBPFW: Černého divoký sen o chlapcích a vlastním egu
Miro Sabo4. 9. 2018
Streetwear pořád dává smysl. Když ho navrhuje Jan Černý.
Foto: Alexander Bel
Pokud jsem mluvil o nejlepší dámské kolekci v případě Zuzany Kubíčkové, mezi pánskými zatím vítězí Jan Černý.
Foto: Alexander Bel
Začnu netypicky od konce, od afterparty. Ta totiž výborně zachycuje fenomén Jana Černého. Zatímco samotná show proběhla venku na letenské pláni, následující mejdan v podzemních garážích pod ní. Hned po vstupu do nich, kde parkovalo několik nic netušících aut, jste měli pocit, že “this is it”, “this is THE PARTY”. Subkultury, streetwear, lidé od módy, mladí nadšenci, všichni se míchali za zvuků techna a já měl pocit, že jsem se najednou objevil na večírku v módní metropoli. Honza kolem sebe prostě dokáže udělat hype! V prostoru pobíhali modelové (přesně 30) v bílých tričkách s potiskem informací o kolekci, která byla vyrobena v nákladu padesáti kusů – very exclusive, very effective, very fashionable. Všichni chlapci byli opět vybráni street castingem a přehlídka byla veřejně přístupná, takže kdo byl naštvaný, že se nedostal na Zuzku, dostalo se mu okamžité útěchy.
Foto: Alexander Bel
Po příchodu na letenskou pláň vás okamžitě pohltila kompozice šesti aut pokrytých kolážemi na plachtách od Martina Lukáče, které předjímali to, co jsme následně viděli v kolekci. A v jaké kolekci! S velkým K. Chvilku jsem dokonce čekal, kdy začnou hořet ohně v kontejnerech jako z filmů o předměstích New Yorku z 90. let. Upřímně jsem už totálně unavený streetwearem, říkal jsem známým po přehlídkách - jestli uvidím ještě jednu mikinu, tak se neovládnu a udělám scénu! Honza však ukázal, že streetwear může pořád být jedno velké YES. Pamatuju si jeho poslední kolekci na MBPFW, byla hodně fashion, jedna z nejlepších a nejdravějších, ale když jsem se pak na ni díval jako zákazník, vlastně jsem tápal, co bych opravdu nosil. Teď chci všechno, a už se nemůžu dočkat čtvrtečního re-see.
Foto: Alexander Bel
Jan Černý poprvé čerpá z archivu vlastní tvorby, nadále pracuje s uniformitou, v kolekci jsou zase k vidění denimové bundy, dekonstruované vesty nebo workwear košile s asymetrickými kapsami na prsou. Geniální byl tah spolupracovat s Martinem Lukáčem. Ano, malby na oděvech jsme už viděli hodněkrát, je to trochu obehrané téma, já sám jsem ho měl v diplomové práci. Tady ale najednou působilo nově, neokoukaně, jednoduše fresh. Některé z modelů byly navíc ušité přímo z pláten obrazů. YES!
Foto: Alexander Bel
Pigtogram mapy ploché země odráží autorovu obsesi konspiračními teoriemi, objevují se i hesla „egotrip“ a „autobazar“. Černý na oděvech používá také couture techniku plisování materiálu a skleněné komponenty firmy Preciosa. Náramky na ruce odkazovaly na suvenýry z dovolené a byly na nich zavěšeny fragmenty obrazů od Martina zatavené do plastu. Pamatujete na ně v devadesátkách? Kdo je neměl, jako by nebyl. Anything more cool? Couture, řemeslo, skleněné komponenty „bling bling“ v streetwearu - vše vypadá skvěle a nositelně. YES!
Foto: Alexander Bel
Opět nechyběly tenisky od české značky Prestige, tentokrát v černém, nebo bílém provedení, s barevnými detaily. YES!
Honza myslí i na udržitelnost, a proto kromě jiného používá i GOTS certifikovaný úplet vyráběný z bio bavlny. Jsou z něj všechny mikiny a tepláky v kolekci. Lokální byl i ve spolupráci se zlínskou firmou Agama Diving, s níž vytvořil neoprenové kalhoty a šortky. Ostatní materiály jsou rovněž od dodavatelů z Československa. YES!
Říkal jsem už, že se kolekce jmenuje Egotrip? Honza i Martin si prostě přiznali, že všechno, co dělají, dělají sami pro sebe, jde jim hlavně o uspokojení z vlastní tvorby. Nic výstižnějšího snad nemohli vymyslet! A já tleskám, tleskám a tleskám.
Galerii všech předvedených looků najdete na stránkách Mercedes-Benz Prague Fashion Week