Přehlídky

Abstraktní a antistereotypní: Maria Grazia Chiuri představila svou vizi Dior ženy

Pro kolekci Dior jaro-léto 2024 se kreativní ředitelka Maria Grazia Chiuri inspirovala ženskými historickými stereotypy — od čarodějnic po Pařížanky 19. století. Módní kritik Vogue Anders Christian Madsen shrnul přehlídku do pěti klíčových bodů. 
Foto: archiv Dior
Dior jaro-léto 2024

Byla to první přehlídka od chvíle, kdy Dior oblékl královnu Camillu

Před přehlídkou v salonech Christian Dior je vždy cítit obřadnost, ale nikdy to nebylo tak příhodné jako týden poté, co Maria Grazia Chiuri oblékla královnu Camillu. Na státní banket ve Versailles si Její Veličenstvo vzalo úchvatné královsky modré šaty rámované impozantním pláštěm, které se okamžitě dostaly na titulní stránky novin po celém světě. „Bylo to super, co?“ Chiuri se smála. „Tak majestátní. Byla jsem velmi šťastná. Ta barva byla dokonalá. Jsem skutečně nadšená, že jsem pro ni mohla vybrat právě takovou barvu.“ Tmavě modrá, tmavší verze barvy vytvořené pro královnu Charlottu v 18. století, byla nenapodobitelná pro Chiuri (v roce 2017 navrhla celomodrou kolekci) a dost možná měla představovat odklon od zářivějších modrých barev, které mají v oblibě současné královské rodiny. V tomto smyslu se okamžik královny Camilly u Diora stal dokonalou fanfárou přehlídky založené na myšlence rozbíjení stereotypů.

Kolekce se zaobírala problematikou ženských stereotypů v dějinách

Po sedmi letech své vlády u Diora si Maria Grazia Chiuri prohlédla všechny fotografie, které se nacházejí v archivu módního domu. „Když se dívám na snímky pana Diora, připomínám si, že byly pravděpodobně vytvořeny mužským pohledem. A já to chci přeložit pohledem, který je současnější,“ vysvětlila svůj myšlenkový proces, který stál u zrodu kolekce pro nadcházející sezonu. „Jde o zamyšlení nad obrazotvorností a nad tím, jak moc ovlivňuje naše představy o věcech.“ Přitom všem se zaměřila na ženské stereotypy v dějinách: nekonvenční ženy, které tehdejší společnosti považovaly za temné až nebezpečné — od čarodějnic ve středověku až po Pařížanky 19. století. „Je to myšlenka transformace,“ prohlásila Chiuri nikoliv o kolekci, ale o povaze své práce u Diora. „Ne o reprodukci další stereotypní představy,“ dodala.

Věci byly abstraktní a zastřené

Chiuri použila svůj antistereotypní pohled na oblečení a vytvořila kolekci, kde vše působilo trochu nepatřičně, trochu abstraktně i zastřeně. Dekadentní krajkové šaty, roztřepené okraje, otrhané úplety a motivy „fleurs de nuit“,  interpretované v potiscích a výšivkách na stuhách coby probuzení asociací, které máme díky dobovým obrazům hluboce zakořeněné, možná evokovaly klasickou představu čarodějnice. Objevily se vedle košil a šatů inspirovaných modelem Abandon od Christiana Diora z roku 1948. Dále byly k vidění efekt čajových skvrn nebo  roztrhané džínoviny, kabáty a šaty z pytloviny. Uhrančivá silueta zase pokračovala v utilitárním pojetí plášťů a zástěr. A pro stvrzení hry s vizuálním vnímáním Chiuri vše ještě propojila páskovými sandály spletenými z lodiček a gladiátorských bot.

Objevila se i Eiffelova věž

„Je to abstraktní, ale zároveň jde o myšlenku změny přístupu k ženám, které to nosí. Je to o přístupu žen, které to mají na sobě. To je to, co ji mění. Protože nakonec je to celé o ženě, která dané šaty oblékne,“ řekla Maria Grazia Chiuri. Jako obrazné vyjádření poselství, které chtěla předat — a jako poklonu Pařížankám 19. století, nezávislým myslitelkám, které byly považovány za femme fatales, ozdobila šaty rozmazanými fotografiemi Eiffelovy věže od Brigitte Niedermair, která nafotila mnoho kampaní značky Dior. Mapa Paříže zdobila kabáty tak, že působila jako čarovná pavučina, což opět ilustrovalo sílu asociací spojených s obrazem. „Je to temná strana Diora!“ říká Chiuri s úsměvem.

Součástí byla scéna, kterou vytvořila Elena Bellantoni

Chiuri nechala přehlídkový stan v Tuilerijských zahradách vyzdobit zástěnami s uměleckými díly italské umělkyně Eleny Bellantoni. Na nich se střetávaly posměšné reklamní obrázky žen zachycené machistickým pohledem s feministickými slogany, které nesly často sarkastický podtext. Vytvořily tak pestré pozadí, převážně černé kolekce, která podtrhovala vážnost poselství o posílení postavení žen. To je nyní, mimochodem, ještě naléhavější než v době, kdy kreativní ředitelka nastoupila do Diora. „Mám velké, velké obavy,“ řekla Chiuri a zamyslela se nad politickou situací v Americe, Itálii, Íránu i jinde. „Umělci mi pomáhají. Bez jejich hlasu by to pro mě bylo nemožné. Taková komunita je velmi důležitá.“ Na závěr show ještě zazněla optimistická verze písně Nothing Compares 2 U in memoriam zpěvačky Sinead O'Connor, která zemřela letos v červenci.
Článek vyšel v originále na vogue.co.uk.