MET Gala 2027: Tématem výstavy v Metropolitním muzeu v New Yorku bude výjimečnost ukrytá v každodennosti

Metropolitní muzeum v New Yorku neboli The Met právě oznámilo, že jeho jarní výstava Institutu kostýmů a slavné MET Gala se příští rok ponesou ve znamení běžných oděvů a všedních materiálů, které designéři dokázali proměnit v něco zcela mimořádného. Téma s názvem extraORDINARY: Fashion and the Poetics of the Everyday (NeVŠEDNÍ: móda a poezie každodennosti), za nímž stojí hlavní kurátor Andrew Bolton spolu se Stephanie Kramer a Emily Mushaben, si klade za cíl přimět návštěvnictvo „vidět věci zcela obyčejné úplně jinak.“ Téma se na všednost podívá ze dvou úhlů pohledu. Ten první se zaměří na povýšení archetypálních kousků (například zmíněných triček a džínů) na vysokou módu, zatímco druhý zkoumá, jak se skromné (až „jednorázové“) materiály jako papír, hliník nebo plast mění v nositelná umělecká díla. Výstava je náhradou za velkolepou retrospektivu Johna Galliana původně plánovanou právě na rok 2027. Ta byla zrušena poté, co se kolem ní strhla výbušná společenská debata.

„Neměl jsem v záloze žádný plán B,“ přiznává otevřeně Bolton. „Klíčové bylo přijít s konceptem, který by nebyl jen sázkou na jistotu v podobě přehlídky mistrovských děl, nebo s něčím, co bychom zvládli připravit bez větší námahy. Chtěl jsem, aby výstava byla stejně strhující, provokativní a krásná, jako by byla ta Johnova,“ říká a dodává: „To pro mě bylo opravdu zásadní – najít myšlenku, která nebude jen náhradou a která zároveň zarezonuje s dnešní dobou.“

Jako odrazový můstek posloužila Boltonovi nedávno ukončená výstava Costume Art z roku 2026. Bolton vysvětlil, že výstava stavěla do středobodu estetického zážitku oděné tělo, což ho přivedlo k tomu, jak módu prožíváme v běžném životě – skrze zvyk, dotek, pohyb a pocity. V tomto smyslu výstava extraORDINARY přesně navazuje na trend z posledních módních přehlídek, kde návrháři přes styling vyzdvihovali reálné, snadno rozpoznatelné oblečení a osobitost. „Tichá gesta v sobě nesou o mnoho hlubší význam než gesta příliš hlasitá,“ říká Bolton. „Pózy a okázalost – pojďme se podívat, co je na opačném konci tohoto spektra.“

Zaujala ho především kolekce na podzim 2024 japonského návrháře Juna Takahašiho pro značku Undercover. Jde o podmanivou linii inspirovanou kontemplativním snímkem Wima Wenderse o kráse všedního dne Perfect Days. Součástí byla i báseň Watching a Working Woman, napsaná režisérem přímo pro tuto příležitost a odrážející každodenní rituály matky samoživitelky. Kousky z Takahašiho kolekce (celkem nenápadné oděvy, které díky přetvoření pomocí koláží a vrstvení vlastně nakonec vůbec všední nejsou) uvidí návštěvnictvo hned u vstupu do nové expozice. Podle Boltona dávají celé výstavě skutečně lidský startovní bod. A výstavu uzavře práce dalšího japonského návrháře, Kunihika Morinaga ze značky Anrealage. To, co je nám běžně důvěrně známé, dostává v jeho podání až konceptuální rozměr. Pracuje s nezvyklou geometrií a nečekanými proporcemi a nepromokavé parky a trenčkoty ve vás vyvolají tichý úžas. Sekce nazvaná Familiar Forms pak podrobněji prozkoumá zásahy návrhářů do běžných oděvních kusů: uvidíte tu ikonická trička od Virgila Abloha pro Off-White, nepřehlédnutelné bílé košile od Gianfranca Ferré, trenčkoty Jonathana Andersona pro Loewe i od různých návrhářů značky Burberry nebo péřové večerní róby z kolekcí Pierpaola Piccioliho pro Moncler. Všechny tyto modely podle Boltona nějakým způsobem vnáší něco extra do světa obyčejnosti, všednosti a každodennosti.

Sekce Common Matter se ponoří do potenciálu odpadních materiálů a nalezených předmětů proměněných v oděvy. V této části nebude chybět Margiela, ale ani další tvůrci, pro něž se využití už použitých materiálů stalo pravidlem. „Šaty z papíru vyžadují stejně zručnosti a práce jako hedvábná róba. Cena materiálu nám přitom napoví jen pramálo o řemeslném umění potřebném k jeho proměně. Téma znovupoužití a rekonstrukce se prolíná celou výstavou, protože mě fascinuje, jak věci získávají nový život a jak mění náš pohled na to, čeho si vážíme a o co pečujeme.“ Otázky hodnoty, konzumace a vynalézavosti dodávají výstavě podle Boltona zvláštní naléhavost. „Přiměje nás to k zamyšlení: Co přehlížíme? Co vyhazujeme? A kvůli čemu stojí za to danou věc uchovat? Móda bývá tak často spojována s honbou za vším novým a pomíjivým, že mě opravdu zajímá, jaké možnosti se otevírají ve chvíli, kdy se vracíme k důvěrně známým kouskům. Nalézt tolik představivosti v obyčejném každodenním světě v sobě má podle mě něco velmi nadějného.“

Ač výstava neslibuje fantastické a radikální vize v duchu Johna Galliana, rozhodně to nebude nuda. Mezi exponáty, které mají návštěvníky pobavit a okouzlit, najdete například outfit z rozbitého porcelánu z dílny Martina Margiely nebo ikonické šaty ze lžiček od návrhářky Ellen Hodakove Larsson.

Výstava se pro veřejnost otevře 9. května 2027 po slavnostním večeru MET Gala (ten proběhne 3. května) a potrvá až do 9. ledna 2028. Scénografii má na starosti londýnské studio 1009, které chce vytvořit živý dialog mezi samotnou instalací a lidmi, kteří jí budou procházet: „Rád bych, aby návštěvnictvo bylo přímo součástí výstavy,“ vysvětluje Bolton. Kdyby záleželo čistě na něm, předepsaný dresscode by neměl jen slavnostní večer na červeném koberci, ale i samotná výstava. Líbí se mu totiž představa, že by si lidé při její prohlídce na sebe vzali své nejoblíbenější tričko, oblíbené džíny nebo nejoblíbenější mikinu. „Dalo by to celé akci hluboký lidský rozměr,“ dodává.