Jedna z nejprogresivnějších značek současnosti otevírá první obchod

O značce Rombaut jste v československé Vogue možná už četli. A možná ne. Tak jen ve zkratce: Mats, její zakladatel a kreativní ředitel, dává vzniknout primárně botám, z nichž se musí rozbušit srdce každému se slabostí pro futuristickou estetiku a pokrokové smýšlení o módě. Boty šije výhradně z veganské kůže, jejich podešve se dají biologicky odbourat, a třeba v případě modelů z kolekce Dysmorphia stačilo odšroubovat podpatek a botu byste mohli celou recyklovat. Otázkou je, proč byste to dělali. Takový objekt doma mít chcete, třebaže jen vystavený jako umění. Kromě toho, že je krásný, také symbolizuje rovnost mezi pohlavími. Navzdory devíticentimetrovému podpatku, na němž stojí, byste ho sehnali i ve velikosti 43. Kdo říká, že boty na podpatku jsou pouze pro ženy? 

Nenahání. K tomuhle momentu jsme směřovali posledních osm let. Je pravda, že na otevření obchodu není nejlepší čas, ale silně věříme, že naše boty jsou tím, co svět právě teď potřebuje i co bude potřebovat v nadcházejících letech.

Nacházíme se na hranici třetího a jedenáctého obvodu, tam býval náš ateliér. Je to oblast, kde najdeš spoustu příjemných kaváren, galerií, obchodů s módou a knihkupectví. Tohle sousedství je čím dál modernější. Říká o nás, že nepředstavujeme old-school luxus prvního a osmého obvodu, ale také že už nejsme start-up. Myslím, že to je dobrý mix. Přesně jako naše boty.

Co naše následovatele zajímá, je cítit naše inovativní veganské materiály na kůži. Spousta lidí je k nim skeptická. Kromě toho také chceme od klientů slyšet zpětnou vazbu, abychom se mohli zlepšovat. A někteří z nich dávají přednost osobnější, na míru šité zkušenosti s nákupem.

Útočiště pro sexy týpky? Ano, rozhodně. Ale vážně, je to místo pro kohokoliv. Kvůli stávající situaci a lockdownu ho zatím nemůžeme využívat naplno, ale těšíme se na pořádání eventů. Chceme, aby se tam setkávali lidé z různých prostředí a s různými zájmy. Ať už s drinkem v ruce, nebo bez něj.

Pocházím z Belgie, kde máme velmi umělecky zaměřené návrháře, co mi byli velkou inspirací a kteří ve své práci k umění hodně odkazují. Móda podle mě může být umění a umění může být móda. Umění je někdy dost mainstreamově komerční, existuje spousta příšerného umění, stejně jako existuje výjimečná, unikátní, elitářská móda, kterou někteří za umění považují. V dnešním světě se tyhle hranice mažou, ale nakonec stejně obě „klasifikace“ podléhají pravidlům komerce.