Jak dlouho ještě potrvají druhá 90. léta?

Říká se, že když se vrátí móda určitého desetiletí, je to bolestivé pro ty, kdo v dané době vyrůstali. Mohu potvrdit, že to nemohu potvrdit. Comeback devadesátých let byl podle mě jednou z nejlepších věcí, která se za poslední roky v módě stala. Jenže to už je nějakou tu sezonu zpátky. Nyní se spíš zdá, že se s devadesátkami zase na pár let rozloučíme, vždyť už se stačila vrátit i nultá léta.

Sladká až dětsky hravá, vtipná až ironická, a tak akorát nostalgická, aby budila milé vzpomínky, přitom neotravovala. Taková je móda designérky Sandy Liang, jejíž estetika je silně ovlivněná jejím dětstvím, tedy právě devadesátkami. Sandy si pro uvedení své značky pár roků zpátky nemohla vybrat lepší dobu. Devadesátky byly zrovna žhavým trendem. Co může překvapit? Že se jich nevzdává ani dnes.

Její spolupráce se značkou Vans je toho důkazem. Materiály, jako jsou velur a flís, se v ní pojí s neokoukanými vzory, třeba sněžným levhartem, a obdobně nevšedním zdobením, například šperky přidělanými přímo na botu. Jako by nám Sandy chtěla říct, že devadesátky budou relevantní tak dlouho, dokud budou designéři schopní jejich ducha interpretovat neotřelým, současným způsobem.

Kolekci o devíti kusech, která bude brzy k dostání u Vans, přibližuje v krátkém rozhovoru.

Ohlédnutí za mými staršími kolekcemi. Hledala jsem detaily a nápady, které vynikaly. Vidět je potom, jak ožívají v této kolekci ikonických bot, oblečení i doplňků, je pro mě splněným snem.

Vcelku doslovně, třeba poštovní směrovací číslo 10002 jsem aplikovala na zadní stranu tenisek i na tkaničky. Ale je pravda, že celá kolekce a vůbec všechno, co dělám, vychází z New Yorku.

Jednu konkrétní osobu ani ne. Když už při práci na někoho myslím, jsem to většinou já a moji přátelé. Přemýšlím, co chceme nosit my.

Je to doba, v níž jsem vyrostla, a já z dětství čerpám hodně. Myslím, že pro hodně lidí přestavuje čas, kdy byli prostě blaženě šťastní a spoustu věcí neřešili, takže měli svým způsobem volnost snít ve velkém. Ztotožňuji se s estetikou devadesátých let, obzvlášť s tím, co jsem tehdy viděla v televizi a co nosila moje máma.

Vůbec ne. Jestli něco, byla pro mě zábava aplikovat své myšlenky na tak lehce rozpoznatelné produkty.

Pohodlí! A taky to, jak moc šťastnými vás činí.