Fashion

Když čtete, sníte, říká Maria Grazia Chiuri před přehlídkou Dior v Paříži

Kreativní ředitelka módního domu Dior Maria Grazia Chiuri si krátce před přehlídkou v Paříži povídala s Vogue o své britské kolekci, spolupráci s 88letou italskou feministkou Biancou Pucciarelli Menna i o tom, proč jsou pro ni při navrhování důležitá slova. Knihy nejsou jako film, ve kterém je vše definováno. Když čtete, sníte, říká.
Foto: Jamie Stoker
Marii Grazii Chiuri jsme v pařížské centrále Christian Dior zastihli v nostalgické náladě. Silně ji zasáhla zpráva o úmrtí Karla Lagerfelda, kterého poprvé potkala před třiceti lety, kdy pracovala jako designérka pro Fendi. Nečekaná událost ji zároveň přiměla k zamyšlení nad svou rolí ve světě módy. „Když navrhujete pro takový dům, jako je Dior, musíte respektovat historii značky. Lidé poznají její rukopis. A nejdůležitějším poznávacím znamením je silueta padesátých let,“ zamýšlí se.
Tuto sezonu se však Chiuri nechce spoléhat pouze na projmuté pasy a objemné sukně charakteristické pro ikonický New Look. Oslovil ji zcela nový pohled, který představila kurátorka Oriole Cullen na výstavě Christian Dior: Designer of Dreams v londýnském Victoria & Albert Museum. Přehlídka se zaměřuje na vztah Diora k Anglii – nejenže oblékal princeznu Margaret a měl v oblibě obleky Savile Row, rád také začínal den tradiční anglickou snídaní a podle svých slov miloval „anglické tradice, zdvořilost i architekturu“. A tak Chiuri začala hledat vlastní nový pohled na kolekci Dior AW19.

Inspirace podle Teddy Girls

„Když pracujete ve světě módy, nikdy nevíte, kdy přijde inspirace,“ pokračuje. Tuto sezonu můžeme za kožená, džínová či manšestrová saka poděkovat Stephenu Jonesovi. Britský modista, který pracuje pro Dior od roku 1996, přinesl Chiuri asi před šesti měsíci fotografii, kterou pořídil režisér Ken Russell. Ten v padesátých letech minulého století, ještě před tím, než režíroval filmy jako oscarové Zamilované ženy (1969) či muzikál Tommy (1975), trávil čas dokumentací Teddy Girls. Fotografie zachycuje 14letou Jean Rayner, která se s Russellem spřátelila a tuto poválečnou subkulturu mu zblízka představila. „Měla sebevědomí a energie na rozdávání,“ řekl Russell v roce 2010 The Guardian. „Teddy Girls byly drsné a znaly svou cenu. A nosily prostě to, co je napadlo.“ Teddy Girls měly nepřehlédnutelnou vizuální identitu. Kombinovaly edvardiánské kabáty s aristokratickým puncem a americkou módu ve stylu rock-and-rollu, jako jsou ohrnuté džíny a nízké boty. „Ony jsou příkladem všeho, co mě fascinuje na britském stylu: ctí tradici, ale zároveň porušují pravidla,“ vysvětluje Chiuri. 
Foto:  JAMIE STOKER
Dior AW19
Foto:  JAMIE STOKER
Dior AW19
Foto:  JAMIE STOKER
Dior AW19

Trička, která citují feministickou literaturu

Když se Chiuri v červenci 2016 k módnímu domu Dior připojila, spoustu věcí přehodnotila. „Když jsem začala pracovat v módě, byla jsem hodně naivní, všechno pro mě bylo o sebevyjádření,” říká. „Teď vnímám jako svou práci přinést společnosti pozitivní poselství. Opravdu si myslím, že jsme zodpovědní za novou generaci.” Chiuri toto poselství u Diora předává i prostřednictvím svých spolupracovníků. Vybrala si fotografku Brigitte Lacombe, která vytváří kampaně, angažuje umělkyně z celého světa, aby přetvářely kabelku Dior Lady. Jejím cílem je, jak říká, podnítit „globální diskusi o ženskosti”. Pro kolekci SS17 Chiuri použila název esejů autorky Chimamandy Ngozi Adichie We should All Be Feminist, který natiskla na bílá trička, pro AW19 je ozdobila feministickými prohlášeními z antologie mezinárodních ženských hnutí Sisterhood Is Global od Robin Morgan. „Je to propagace knihy,” vysvětluje. „Chci, aby Dior spolupracoval s různými ženami, abychom se vzájemně podporovaly.”
Foto:  JAMIE STOKER
Italská umělkyně Bianca Pucciarelli Menna
Foto:  JAMIE STOKER
Fotografie Biancy Pucciarelli Menna v Musée Rodin v Paříži
Foto:  JAMIE STOKER
Fotografie Biancy Pucciarelli Menna v Musée Rodin v Paříži

Kolekce v podání Tomasa Binga

„Když spolupracujete s umělci, musíte jim dát svobodu,” říká Chiuri. Pro kolekci AW19 požádala o spolupráci 88letou italskou umělkyni Biancu Pucciarelli Menna. „Setkaly jsme se, probraly projekt a pak jsem ji nechala tvořit,“ pokračuje. Menna je známější jako své mužské alter ego Tomaso Binga, které v šedesátých letech minulého století začala používat, aby pronikla do misogynního uměleckého světa. Svou pravou identitu pak odhalila jako formu protestu během feministického hnutí sedmdesátých let. Menna vyšla ze své původní tvorby, kdy se fotografovala nahá v pózách připomínajících písmena. Tyto snímky jsou aranžovány v Musée Rodin v Paříži, kde se koná výstava Dior, tak, že písmena tvoří jednu z jejích básní. „Slova jsou pro mne velmi důležitým zdrojem inspirace,“ říká Chiuri. „Knihy nejsou jako film, ve kterém je vše definováno. Když čtete, sníte.“