Sbohem, klasické perly. Letos se nosí avantgardnější, přirozené tvary

Na nepravidelně tvarovaných perlách, takzvaných barokních, je něco nesmírně přitažlivého. Možná je to jejich jedinečnost, která je na hony vzdálená estetice dokonalosti. Jako by to nebyly jen šperky, ale maličká přírodní sochařská díla. Právě tyto perly se v plné síle vrátily na scénu a zdobí šíje žen, které baví jinakost. Tento trend nesouvisí jen s návratem vintage, ale především se znovuobjevením nedokonalosti coby estetické hodnoty. Není náhodou, že mezi mé nejoblíbenější šperky patří náhrdelník z výrazných nepravidelných perel, který jsem dostala coby dárek od tety, a náušnice z Alighieri, které mi dal k narozeninám manžel.
Fotka Selene Oliva

K perlám jsem měla odjakživa velmi osobní vztah. U nás doma představovaly symbol, který se nosil na důležité události. Vybavuji si náhrdelníky své babi s pravidelnými kulatými perlami tak dokonalými, že se předávaly z generace na generaci. A kromě těchto dokonalých kousků ukrývala babiččina šperkovnice i perly říční – drobné, nepravidelné, jako by snad byly ve své krásné nedokonalosti stydlivé.

V nultých letech diktovala móda dokonalost, což znamenalo i dokonalé perly, které se s trochou ironie nosily k bílým tričkům a džínám ve hře kontrastů tak, jak nás ji naučil hrát Karl Lagerfeld. Ale pak se něco změnilo. Když mi teta dala zmíněný náhrdelník z velkých nepravidelných perel, přeskočila jiskra a byla to láska na první pohled: nebyly dokonalé, ale měly osobitost. Každá z perel vyprávěla jiný příběh, jenž ukrývala ve svých měkkých křivkách, asymetrických odlescích a tvarech, které pokořovaly nastolený bonton.

V ten moment se zrodila moje láska k tomuto typu perel. První, kdo je znovu přivedl na mola, byly mezi lety 2018 a 2019 módní domy jako Alexander McQueen, Erdem nebo Simone Rocha. Jejich interpretace těžila z historického kontextu, ale zároveň poukazovala na modernost, kterou vyzařovaly. Nesloužily jen jako ozdoby, ale nepravidelné světelné body, jež dokázaly rozjasnit modelkám obličej a rozbít monotónnost i těch nejčistších looků. Objevily se i v kolekci Prada a při přehlídce na sezonu jaro–léto 2025 je představila Bottega Veneta v barevně „roztříštěných“ párech, kde čistě bílé náušnice kontrastovaly se zeleným náhrdelníkem.

Nepravidelné perly samozřejmě nejsou žádnou převratnou novinkou. Na šperky se používaly už během renesance. Později, zhruba od sedmnáctého století, je šperkařští mistři používali k vytváření neskutečných děl: miniaturních faunů, mořských tvorů, fantaskních zvířat. Tato malá umělecká díla dokázala naplno využít nepravidelné tvarosloví přírodních perel a propojit je se zlatem a jasnými barevnými smalty. Už tehdy jejich nepravidelnost nebyla defektem, ale kreativní inspirací. A dnes se tato estetika vrací do hlavní role – z nepravidelných perel se stává kultovní doplněk milovaný všemi, kdo dávají rádi na odiv svoji individualitu. Značky jako Copine Jewelry nebo Pearl Octopussy nebo šperkařky jako Klára Marie Bliss si z nepravidelných perel udělaly své poznávací znamení. Jejich práce se pohybuje na hranici řemeslnosti a moderní odvážnosti, mezi klasickou elegancí a současnou neokázalostí, která klade důraz na jedinečnost.

Náhrdelníky z nepravidelných perel jsou ideální prázdninové doplňky. Dobře se nosí s lehkými šaty, ale stejně tak vyniknou v kombinaci s pánskými blejzry a oversized košilemi. Jsou to kousky na míle vzdálené přísným módním pravidlům a blízké všem, kdo módu používají jako formu sebevyjádření. Není to jen šperk, ale potvrzení stylu a vyznání estetické svobodomyslnosti. Nová černá, dalo by se říct, s velmi rebelskou duší.