Které módní trendy určené původně jen pro piloty nosíte i vy

Létání coby moderní a velice specifická lidská činnost přineslo do módy několik výrazných věcí. Většina z nich byla piloty vynalezena proto, že se létalo v otevřených kokpitech a pobývalo na letištích umístěných na větrných hůrkách, takže oblečení muselo být teplé, krk kryjící. Vzhledem k blízkému sousedství pilota a nádrže s benzínem také pokud možno nehořlavé. Odtud se datují kožené bundy s vysokým límcem, vysoké kožené šněrovací boty a letecké kukly sahající od hlavy až ke krku, doplněné typickými brýlemi. Ty byly původně čiré. Zabarvené se začaly vyrábět až okolo roku 1930, kdy piloti začali létat stále výš a výš ke slunci a potřebovali si chránit zrak před ostrými paprsky. 

Švýcaři by určitě v referendu odhlasovali, že nejvýznamnějším počinem letectví v civilním oblékání jsou náramkové hodinky. Ženy tu sice drží prim, protože první takové hodinky nosila na ruce možná anglická královna Alžběta I. a neapolská královna Karolína Muratová zcela jistě, nicméně sériová výroba náramkových hodinek pro muže začala, až když je v roce 1904 vynesl do oblak brazilský aviatik Alberto Santos-Dumont. Jeho hodinky, které zároveň umožnily nejen sledovat čas letu, ale taky držet v ruce mapu, knipl, svačinu a možná se i poškrábat na nose, vyrobila na zakázku firma Cartier (monsieur Cartier byl Dumontův přítel) a jako model Santos se prodávají dodnes. 

Za to, že se ani žena nemusí stydět nosit blůzu s prodlouženou délkou zad, zase může málo známá kolekce dámského oblečení pilotky Amelie Earhart z roku 1933. Klukovská Amelie si s oblékáním nedělala násilí a do společnosti většinou nosila mix společensky přijatelných věcí a toho, v čem zrovna vylezla z letadla. Její kalhotový kostým se ale dokonce objevil na stránkách Vogue a na létání i mimo něj si ho zamilovaly členky amerického spolku pilotek Ninety-Nines. Možná to bylo proto, že blůza byla tak dlouhá, aby se nemohla vyhrnout, i když vlézaly do kokpitu svého letadla úkrokem tak vysokým, až měly koleno prakticky u brady. Což je mimo jiné důvod, proč tolik letců dodnes rádo pilotuje v overalu, přednostně ušitého v barvě maziva, které používají na letadlo.       

Zavřete oči a představte si pilota. Vidíte muže s vlající bílou šálou? Pak se shodneme na posledním typickém prvku v šatníku letců. Ač bratři Wrightové ještě nastupovali k prvnímu letu motorovým strojem na světě v roce 1903 v prosté vázance, v dalších letech se už v mediálním i vzdušném prostoru pohyboval archetyp pilota v kožené bundě s vlající bílou šálou. Cary Grant ve filmu Only Angels Have Wings z roku 1939 je toho jasným důkazem. Na tomto místě je třeba jen mírně poupravit všeobecný obrázek oné rozevláté šály. Každý, kdo ji někdy na pár tahavě dusivých vteřin v otevřeném kokpitu vypustil zpod bundy, vám odpřisáhne, že by mu ta romantická paráda brzy utrhla hlavu. Nicméně, šátek je v letectví jeden z nejlepších přátel a má hned několik funkcí. Předně tu zdravotní, protože v letadle táhne na krk, i když máte uzavřenou kabinu. Pilot dále může tento zateplovací kousek látky podle okolností použít jako jednorázovou plenu, hadr na kabinu nebo jej po úspěšném nouzovém přistání směnit s domorodci za pytlík korálků a dvě piva. Specifickou funkci má šátek i u letušek. Není to totiž jen statement doplněk vyjadřující příslušnost k leteckému lidu či jednotlivým aerolinkám, ale především praktická součást uniformy, která se v případě nouze dá použít jako bandáž nebo signalizační vlajka. Ostatně hlavní funkcí palubního personálu není donést vám ještě jedno pivo, ale dostat vás v případě problémů rychle z letadla ven, a to ve stavu celistvém a neugrilovaném.