Vogue v kuchyni #24: Ceviche à la Emilio Pucci

Babička mi vždy kladla na srdce, že člověk by neměl chodit spát hladový. To ovšem netušila, že vyrostu ve zvíře schopné vzít na sklonku dne lednici útokem a pak skládat hlavu na polštář plný výčitek. Nebudu vám lhát, je to tvrdý polštář, nespí se na něm dobře.

Když jsem tak plánoval recepty, které budu zkoušet po dobu, co je na stáncích naše letní dvojčíslo věnované noci, věděl jsem, že jeden z nich musí být pokrmem, který je snadný na přípravu, chutný a zároveň není předehrou k bezesnému spánku. Tím receptem se ukázal být ceviche.

Ceviche je jako vzor od Pucci. Většina lidí prostě jenom ví, že je, a třebaže jim nepřipadá neatraktivní, osobně s ním nemají příliš zkušeností. Jenže stejně jako Ceviche i vzor od Pucci má mnoho podob, které vznikaly během jeho bohaté historie, a jen protože nehraje hlavní roli v každém druhém instagramovém postu, ještě neznamená, že je s ním něco špatně. Právě naopak.

Suroviny:

Celé krevety na talíři lépe vypadají, pokrájené se zase lépe nabírají tortilla chipsy, čemu dáte přednost, je na vás. Já zvolil variantu půl na půl. Zalil jsem je šťávou z limet a pomeranče, přidal půlku červené cibule nakrájené na tenké měsíčky, posypal čili vločkami, osolil a opepřil. To vše jsem pak promísil a nechal pod potravinářskou fólií půl hodiny odpočívat v lednici. Během té doby jsem směs ještě párkrát promíchal.

Po půl hodině jsem přidal mango nakrájené na kostičky a zhruba polovinu nasekaného koriandru s koprem. Pak už nezbývalo než směs podávat, a to doplněnou avokádem a zbytkem koriandru s koprem.

Mimochodem, poprvé jsem vyzkoušel bezlepkové tortilla chipsy z batátů, co prodávají v Makrs & Spencer, a chutnají fantasticky. Měl jsem co dělat, aby mi jich pár vydrželo, než ceviche vytáhnu z lednice.

Dobrou chuť a dobrou noc!