Dior a já v kuchyni #6: Provensálská snídaně

Na přípravu palačinek  jsem se těšil obzvlášť, protože je považuju za jeden z nejvelkolepějších vynálezů lidstva. Jestli Zemi zase trefí asteroid a tahle srážka nám bude osudnou, doufám, že alespoň zmínka o palačinkách přežije a budoucím civilizacím poslouží jako důkaz toho, že jejich prapředci nebyli naprostí budižkničemové.

Přesto mi samotné palačinky na rozloučení s kuchařkou La Cuisine cousu-main připadaly málo. Jsou sice zatraceně dobré, ale taky zatraceně snadné, a já jsem si stejně jako Christian Dior zatraceně velkým kritikem. Úkol jsem si proto ztížil. Nepříliš, ale přece. Původem bretaňský moučník jsem doplnil zmrzlinou, pro níž měl Dior slabost jakbysmet, a to levandulovou, abych vzdal hold i jinému regionu Francie, který byl jeho srdci blízký: Provence.

Na přípravu deseti palačinek budete potřebovat:

*Mléko jsem zvolil plnotučné. Vždy volím plnotučné. K čemu je vlastně dobré nízkotučné mléko?

Ve velké míse seznamte mouku s vejci. Nechte je, ať si o sobě všechno poví, a mezitím dejte ohřát mléko. To pak seznamte s cukrem. Dá se očekávat, že cukru bude mléko připadat hot a úplně z něj rozteče. Tak to má být.

Oslazené mléko přelijte do mouky s vejci, směs osolte a šlehejte ji, dokud nebude zcela bez hrudek.

Na mírném plameni rozpusťte máslo. „Všechno dělej na mírným,“ radila mi kdysi maminka. A na co tam je teda ten prudký? „Na *****, ten tam je jenom pro ty, co chtěj mít všechno rychle, a pak to spálej,“ odpověděla mi. A měla pravdu.

Mimochodem, jak je důležité mít správnou intenzitu plamene, tak je důležité mít správné náčiní. Mou svatou trojicí je rendlík s pánví Tefal a stěrka WMF. Stěrka je absolutní základ. Kam se hrabe vařečka. Kdybyste měli mít v kuchyni jedinou věc, je to stěrka, přesto se těžko hledá taková, která by nebyla otravně skromná nebo ještě otravněji nápadná. Ta od WMF má držák z nerezové oceli a prakticky špičaté zakončení z nepřilnavého plastu, takže je s ní vše snazší a dobře se na ni dívá, a jestli právě to nedefinuje eleganci, pak nevím co.

Rozpuštěné máslo přidejte do směsi na palačinky a tu pak lijte na pánev. Vrchovatá naběračka odpovídá jedné palačince. Po chvíli palačinku obraťte obracečkou anebo chvatem, co znáte z televize, díky němuž palačinkou nenávratně zamastíte strop a rozbijete tři skleničky.

Od WMF mám i zmrzlinovač, který s přehledem zvládá rovněž sorbet a mražený jogurt. Vedle toho se mi na něm líbí, že v kuchyni nezabírá příliš místa a taky se pyšní provedením z matné nerezové oceli. (Taky jako ta stěrka, ne taky jako já.)

Na levandulovou zmrzlinu budete potřebovat:

*Vodu z pomerančových květů získáte velice snadno tak, že si vypěstujete pomeranč, a jakmile začne kvést, ovšem pouze při úplňku, budete lísteček po lístečku… Ba ne, dělám si legraci, seženete ji třeba v Prodejně U Salvátora.

Abych nezapomněl, pokud budete se zmrzlinovačem pracovat poprvé, vězte, že jeho mrazicí nádoba musí ze všeho nejdříve strávit alespoň 12 hodin v mrazáku, nemáte zač.

Čtyři žloutky smíchejte s moučkovým cukrem, přilijte smetanu a vodu z pomerančových květů. V hmoždíři nadrťte levandulové květy a taky je přidejte do žloutkové směsi. Tu na středním plameni 10 minut zahřívejte, ovšem nevařte. Sceďte ji a nechte zcela vystydnout. Chce to trpělivost, bůh vám pomáhej. Nebo lednička. Teprve pak chladnou směs nalijte do zmrzlinovače a nechte ho půl hodiny až hodinu dělat to, co umí nejlépe.

Tadá.

Příjemné prožití svátků jídla.