Český lev
Elizaveta Maximová a role, které definují její generaci
Natálie Debnárová26. 2. 2026
Elizaveta Maximová patří k herečkám, které na sebe nestrhávají pozornost prvoplánově, ale spíše intenzitou, přesností a schopností jít až na hranici emocí. Od mezinárodně oceňovaného studentského filmu přes výrazné televizní série až po celovečerní drama Máma si postupně buduje pozici jedné z nejzajímavějších tváří své generace i letošní dvě nominace na Českého lva. Přinášíme chronologický přehled rolí, které formovaly její hereckou cestu.

Foto: Árpád Kossár pro Vogue CS
Stockholmský syndrom (2020)
V kriminálním televizním filmu Elizaveta Maximová ztvárnila Kláru Oseckou, jednu z klíčových postav napínavého příběhu inspirovaného skutečným únosem. Snímek vznikl pro Českou televizi v roce 2020 a patří k těm projektům, které herečku uvedly do širšího povědomí diváků i kritiků. Maximová se v této roli ocitá tváří v tvář extrémní situaci – únos se promění v psychologickou hru, kde se hranice mezi obětí a pachateli stírá a kde se vyplatí důkladně sledovat každý detail. Právě v Stockholmském syndromu Maximová poprvé jasně ukázala, že zvládne nejen komorní psychologická dramata, ale i silně laděné kriminální žánry, které vyžadují přesnost, přirozenost a intenzivní emoční přítomnost. Role Kláry Osecké tak pro ni znamenala důležitý herecký milník a potvrdila její schopnost nést příběh, v němž je každý pohled, gesto a nuance rozhodující.
Podezření (2022)
V napínavé televizní minisérii Podezření z roku 2022 si Elizaveta Maximová zahrála postavu Larisy Klimenkové, která stojí po boku hlavních protagonistů v dramatu zasazeném do prostředí malé nemocnice. V ní se po tragické události začíná odvíjet spletitý příběh podezření, veřejného mínění i mediální hysterie. Maximová v roli Larisy přináší do příběhu další odstín napětí a lidské komplexity. Její postava není centrální podezřelou, ale její přítomnost v dynamice nemocničního kolektivu a rodinných vztahů pomáhá dotvářet atmosféru nejistoty a introspekce, která je pro Podezření charakteristická. Sérii doprovází silné herecké výkony celého obsazení, a právě tímhle dílem herečka potvrdila svou schopnost pracovat s psychologicky komplexními postavami v dramatickém žánru.
Bora (2023)
V seriálu Bora se Elizaveta Maximová ocitá v izolovaném prostředí terapeutického pobytu, na němž se skupina mladých lidí snaží vyrovnat se svou minulostí. Seriál staví na psychologii postav a na dynamice vztahů mezi nimi. Maximová zde pracuje s napětím, tichem i konfliktem, čímž potvrzuje, že jí svědčí komornější, emocionálně intenzivní projekty. Její postava přináší do příběhu nuance a vnitřní rozpor, které divákům umožňují lépe porozumět komplexnímu psychologickému světu seriálu.
Děcko (2023)
V Děcku se Maximová věnuje tématu náhradního mateřství a složitých rodinných vazeb. Seriál klade důraz na silné ženské postavy a etická dilemata, přičemž její postava podtrhuje otázky mateřství, odpovědnosti a osobních rozhodnutí v situacích, kde neexistují jednoduché odpovědi. Díky tomu herečka opět potvrzuje schopnost pracovat s emocionálně náročným materiálem a vytvářet autentický, přirozený prožitek. Za tuto roli je Elizaveta nominována na Českého lva.
Máma (2025)
Film Máma představuje další klíčový bod ve filmografii Maximové nejen proto, že herečce vynesl nominaci na Českého lva. Intimní psychologické drama staví na hloubce postav a soustředěném herectví, které umožňuje umělkyni rozvinout jemné emocionální odstíny své role. Právě v takových projektech se naplno ukazuje její síla – autenticita, která nevyžaduje okázalost, a schopnost vtáhnout diváka do vnitřního světa postavy.



