Po stopách Coco Chanel

„V neděli letíš do Paříže,“ řekla mi šéfredaktorka Andrea a já byla štěstím bez sebe. Ne že by byla Paříž moje oblíbené místo, jezdím tam ráda jen kvůli haute couture. Na romantický víkend nebo týdenní dovolenou bych se tam rozhodně nevypravila. Proč tedy ta radost? Protože Paříž je jen první, velmi krátkou zastávkou na několikadenní cestě po místech, která pro Coco Chanel znamenala zásadní zlom. V životě i kariéře (a tím pádem i v šatnících nás všech). 

Z letiště Charles de Gaulle míříme autem přes Giverny a Monetovy zahrady až na pobřeží Atlantiku. Do Deauville, královny normandských pláží, kam se jezdí za mořem, koňskými dostihy, pobavit se v kasinu a užít si úžasnou francouzskou kuchyň. A joie de vivre, tak jako to umí jedině Francouzi. Pokud vám dělá společnost Olivier Polge, jeden z nejlepších parfemářů na světě, víte, že to bude víc než jen společenská konverzace u stolu. Poprvé jsem se s ním setkala v Grasse, kde jsme sbírali májové růže na jeho odlehčenou verzi ikonické vůně Chanel No. 5 L’Eau. Podruhé v privátním salonku nad šperkařským butikem Chanel na Place Vendôme, kam jsem mohla vstoupit jedině pod slibem, že dalšího půl roku nikomu neprozradím nic o vůni Gabrielle, kterou uvedl vloni v září. Nezapomenu na party v Palais Tokyo, kde se ani na krok nehnul od Kristen Stewart. A teď se potkáme znovu. Zase připravil něco, co nikdo nečekal. Rád překvapuje a pak se baví reakcemi okolí. Na první pohled plachý pán v obleku, ale já už moc dobře vím, jak zábavný umí být a procestovat s ním všechna ta úžasná místa bude opravdu něco. 

To, že jsme v Deauville, není náhoda. Právě tady otevřela Coco Chanel svůj první butik s oblečením. Zbyla tu po něm jen kreslená cedule, ale malé přímořské letovisko zanechalo na Chanelu i v našich šatnících velmi výraznou stopu. Z okna hotelu Normandy se dívám na moře a nebe, jehož modrošedá barva předpovídá pořádný déšť. Otevírám okno, abych se nadechla čerstvého vzduchu, ve kterém se mísí moře a zeleň okolních kopců. Promenáda vedoucí na pláž až na jeden zamilovaný pár zeje prázdnotou. 

V létě roku 1912 to už ale dost žilo. Deauville byl tím pravým místem, kam uprchnout z Paříže a nechat se vidět. Coco tady trávila prázdniny se svojí největší láskou Arthurem Boy Capelem a hlavně čerpala inspiraci. Pruhovaná trička, pánská saka, koně, kasino, pocit absolutní svobody. Tady se vyhledávaná kloboučnice stala nejslavnější návrhářkou všech dob. Dvě hodiny autem od Paříže.

„Deauville je oblíbené místo na víkend, jezdíme sem dost často,“ říká Olivier. „Chtěl jsem, aby tato vůně připomínala víkend na venkově.“ Žádné holiny a košík na houby, tohle je venkov ve společnosti Chanel. Elegantní široké kalhoty, žerzej, tenis, pétanque, oběd zakončený sklenkou šampaňského, procházky pro promenádě. 

„Není tu krásně?“ Sedíme v plážovém klubu, do kterého musíte mít speciální povolení. Přes široký pruh béžového písku přináší mírný větřík slanou vůni Atlantského oceánu. Naprosto chápu, co na tomto malém městečku všichni vidí. Tu pohodu a lehkost bytí. Nervózní Paříž se zdá být nekonečně daleko, tady je z ní jen to hezké. Nepotřebujete ani speciální aplikaci na meditaci, ani soukromé hodiny jógy. Příval nové energie a super nápady přicházejí samy od sebe. Čím to jen je? Olivier to vidí na kontrast mezi mořem na jedné straně a zelení na straně druhé. Zachytil ty jemné nuance s pomocí citrusů a několika druhů aromatických lístků. „Inspiroval jsem se pomeranči a bazalkou. Pomeranč je pro Deauville zásadní, zejména jeho listy. Po nich přichází olej z listů gerania a zemité, dřevité tóny pačuli.“

Druhou zastávkou na cestě ke kariéře nejznámější módní návrhářky historie se stal Biarritz. Další přímořské letovisko, tentokrát blízko od španělských hranic, sehrálo v historii Chanel zásadní roli. „Mezi Deauville a Biarritz existuje spojení. A není to jen moře,“ vysvětluje Olivier, zatímco sedíme v krásné vile nad městem. Sebevědomí slečny Coco spolu s úspěchy doplňků a uvolněného oblečení, stejně jako finanční podpora Boye Capela jí dodaly odvahu otevřít ne butik, ale rovnou couture dům. Cílevědomá designérka dokázala další ze svých zázraků. Do roka splatila půjčku a stala se zcela finančně nezávislou. Zase o něco svobodnější. Už to nebyla obyčejná modistka, ale hvězda, ke které chodily aristokratky a dámy z nejvyšší společnosti do ty nejvíc trendy modely. Něco se zcela zásadně změnilo. A nešlo jen o kulisy dalšího elegantního místa na břehu moře. Odvaha a volnost ve všech směrech.

„Biarritz má úplně jinou atmosféru, moře je tu víc přítomné. Představoval jsem si Gabrielle na pláži,“ popisuje parfemář. Zatímco v Deauville jde o pohodičku a klídek, Biarritz je dynamické místo, které nikdy nespí. Všechno je tak osvěžující a plné energie. Ostrý vzduch i vlny. Černé plavky s dlouhým rukávem a surf přes den, poloprůsvitná dlouhá sukně, volný úplet a divoká jízda ve sporťáku po setmění. Tenisky a diamanty. Jo, to je přesně ono. Žádná oáza klidu a zahledění se do sebe. Tohle je celodenní party, na kterou se chodí s širokým úsměvem a vlasy prosycenými slanou mořskou vodou. Jak líp zachytit ten okamžik, kdy se radostí až točí hlava, než vůní citrusů v překvapivých kombinacích.

„Hodně grapefruitu, trochu mandarinky. U květinové tváře Biarritzu jsem se inspiroval konvalinkami, které ale nemůžeme přímo extrahovat,“ říká Olivier a vzduch kolem nás se plní osvěžující vůní mandarinky, pomeranče, grepu a citrónu. A nádherného neroli z Itálie. Mezi kapsami jiskřivých tónů se proplétají zelené akordy konvalinek podpořené bílým pižmem, vetiverem a pačuli. Ty dávají vůni lehkou ostrost, ale jen docela nenápadnou.

„Naštěstí mi nemůže odporovat, ale já si myslím, že by si pro sebe vybrala Paris – Venise,“ říká Olivier. Přesunuli jsme se do Benátek, třetího města, které mimo Paříž, formovalo styl Chanel. Tady objevila baroko a bizanskou kulturu. Její opulentnost, bohaté vzory, spousty zlata. Otevřela bránu do Orientu, který se promítl do jejích šatů, šperků i soukromí. Ve stínech paláců se v roce 1920 snažila zapomenout na tragickou ztrátu své životní lásky. Tady ukázala skrytou stránku své osobnosti. Vážnější, temnější, ale taky skutečnější, vřelejší. Stojí sama v čele společnosti s několika butiky na těch nejlepších francouzských adresách včetně domu v Rue Cambon uprostřed Paříže a po převratu v dámských šatnících chystá taky revoluci v parfémech. I když to nikdo ještě netuší, chystá se No. 5, která z Coco jednou provždy udělá legendu. A bude to právě parfém, který ji po 2. světové válce zachrání byznys i pověst. Ale vraťme se do Benátek.

Tedy ne těch Benátek plných turistů marně se snažící o dokonalé selfie s hejnem holubů na Náměstí svatého Marka a špatné pizzy. Chanel Benátky evokují krásné šaty, tajemné masky, zlaté šperky na privátní večeři, kde se servírují lanýže, kaviár a kde nic než stoprocentní dokonalost nemá místo. „Možná to je nebezpečné říct, ale musím. Tohle je nejelegantnější, nejvystrojenější vůně,“ říká Olivier. Pořád si zachovává svěžest kolínské, ale tentokrát si pohrál s pomerančovými květy, k nimž přidal kořen kosatce, zlatavou ambru, trochu cedrového dřeva, vanilku, růži, pepř, fialky a ylang-ylang.

Tento průvodce není nudná knížka nebo aplikace se zaručenými tipy na místa, ve kterých byli už úplně všichni. Je o emocích a zážitcích, o kterých jste ani netušili, že je kdy můžete mít. Vyzkoušejte si to. Schválně, co se vybaví vám, když si přivoníte k Deauville? Jaké jsou ty vaše Benátky? A nemáte chuť vydat se teď hned do Biarritzu?