Proč je normalizace liftingů problém

Dnes řada našich oblíbených herců, zpěvaček i modelek mnohdy ještě ani ne ve třiceti vypadá podivně odlišně od běžné populace. Obočí mají posazené výš, čelisti ostře vykreslené, žádné známky vějířků vrásek kolem očí. Podle odborníků na estetickou medicínu za tím zdaleka nestojí jen injekce a mnoho z nich s největší pravděpodobností podstoupilo plastiku.

A kam jdou celebrity, tam většinou míříme i my ostatní. Zájem o facelifty skutečně roste. Na Googlu vzrostlo vyhledávání výrazů jako deep plane facelift nebo mini facelift za poslední měsíc o více než 5 000 %. Částečně za to může i otevřenost Kris Jenner ohledně její vlastní operace, za kterou zaplatila 100 000 dolarů. Na TikToku i na Facebooku lidé sdílejí fotky svých proměny před a po plastických operacích.

Na vzestupu je i operace očních víček – blefaroplastika byla podle ISAPS v roce 2024 druhým nejžádanějším zákrokem. Celkově se počet estetických výkonů chirurgických i nechirurgických zvýšil od roku 2020 o 40 %. A netýká se jen starších ročníků, už i ženy kolem dvaceti let podstupují liftingy a „preventivní“ botox. Jiné si „ukládají kolagen“ pomocí retinoidů a aktivních látek ještě dřív, než se objeví první vráska. A dokonce ani děti nejsou výjimkou – dívky okolo deseti let už dodržují několikakrokové kosmetické rutiny plné aktivních látek, pro něž našly inspiraci na TikToku.

To vše naznačuje, že žijeme ve světě posedlém zastavením času ještě předtím, než vůbec začne běžet. V kosmetickém průmyslu se tomu říká „preventivní stárnutí“. Ale nezašli jsme už příliš daleko?

Preventivní stárnutí znamená přístup, s jehož pomocí se snažíme předcházet viditelným a biologickým projevům stárnutí dřív, než se vůbec objeví. Genetika a životní styl stále hrají zásadní roli, ale většina z nás zaznamená jemné změny, tedy ztrátu jasu, pružnosti pleti a první vrásky už po dvacátém roku věku.

Biologie se nezměnila, změnil se ale náš postoj. „Dnes je to víc o vzhledu než o zdraví,“ říká dermatoložka Emma Craythorne, zakladatelka značky Klira a odbornice z pořadu The Bad Skin Clinic. „A to jde ruku v ruce se společenskými normami, sociálními sítěmi a tím, co dělají naši přátelé.“

Dermatoložka Ellie Rashid si všímá rostoucího počtu lidí, kteří se snaží o dokonalou pleť bez pórů, ideál, který podle ní „není vůbec reálný“. Počet mladých do 25 let, kteří používají retinoidy na lékařský předpis (např. tretinoin) bez medicínské indikace třeba při akné, podle ní dramaticky stoupá.

„Mladí klienti dnes přicházejí s obavami z povolených kontur obličeje, které vídají u svých rodičů,“ říká plastický chirurg Ash Soni. „Mají silně vyvinuté povědomí o stárnutí a začínají jednat v čím dál nižším věku.“

Mnoho těchto obav vychází ze sociálních sítí, kde se estetické zákroky a filtry prolínají tak hladce, že je těžké poznat, co je realita. „Hranice mezi tím, co obdivujeme, a tím, co je skutečné, se ztrácí,“ říká Andrea Pfeffer, zakladatelka salonu Salon C Stellar. „To, co dnes považujeme za krásné, často ve skutečnosti neexistuje.“

Pigmentové skvrny, póry nebo jemné vrásky, tedy běžné znaky zdravé pleti – se v našem feedu prakticky nevyskytují. A s TikTokem a Instagramem plnými lidí, kteří dokumentují své estetické proměny, tyto zákroky už nepůsobí výjimečně nebo extrémně. „Vypadá normálně mít lifting nebo injekce ve dvaceti,“ říká Dr. Craythorne. „A to je problém.“

Celý trend také úzce souvisí s moderní posedlostí dlouhověkostí a wellness. Zdravotnice z kliniky estetické medicíny Lydia Alavi mluví o „extrémní sebeoptimalizaci – glow-up ve všech oblastech života“. Podle ní lidé chtějí mít kontrolu nad svým stárnutím, stejně jako nad duševním zdravím nebo kondicí. Ne všichni chtějí nutně vypadat mladší – mnozí chtějí „vypadat líp“.

Ale co to „líp“ vlastně znamená? Skoro vždy totiž ve skutečnosti znamená „mladší“. „V momentě, kdy začnete se zákroky,“ upozorňuje Pfeffer, „si vytváříte nové potřeby, které by jinak vůbec nevznikly.“ Zároveň dodává, že i když neexistuje přesvědčivý důkaz, že botox ve dvaceti předchází vzniku vrásek, existují důkazy o tom, že může vést k ochabování svalů a tím i k dalším komplikacím.

Botox sice může zabránit prohlubování existujících vrásek, uvádí Dr. Soni, ale dodává: „Začít ve dvaceti, abychom předešli jejich vzniku? To rozhodně ne.“

Prevence stárnutí není jen myšlenkový směr. Je to průmysl v hodnotě miliard. A značná část tohoto kolosu staví na lidských nejistotách. „Každý v tomto prostoru vám něco prodává,“ říká Pfeffer. Dr. Craythorne souhlasí a upozorňuje, že většina virálních skincare trendů od collagen banking po preventivní injekce „nemá pevné vědecké podklady“.

I když se estetické zákroky staly běžnou záležitostí, všechno, co děláme se svou pletí, by mělo být promyšlené. „Nejde o to, zda zasahujeme, ale zda to děláme z vlastního rozhodnutí, nebo pod tlakem,“ říká Pfeffer.

Informovanost v tomto směru je zásadní nejen pro ty, kdo o zákrocích uvažují, ale i pro rodiče, kteří navigují mladší generace v moři dezinformací. Odpovědnost ale mají i samotní odborníci. Dobrý lékař vždy zvažuje, zda je zákrok vůbec vhodný. A měl by být akreditovaný, což v Česku znamená být členem České lékařské komory. Před jakýmkoliv zákrokem si ověřte odbornost i zkušenosti toho, komu se chcete svěřit do rukou.

Nakonec je důležité říct jedno: stárnutí nelze zastavit, ať se snažíme sebevíc. „Lidé si pod pojmem preventivní stárnutí často představí extrémy – blefaroplastiku, liftingy, lasery a injekce,“ říká dr. Rashid. „Na sítích jsou tyto zákroky dominantní, protože přinášejí nejviditelnější efekt. Ale existuje spousta jednodušších věcí, které pleti pomáhají a zlepšují její vzhled na dlouhou dobu.“ Jde třeba o dostatek spánku, pravidelný pohyb, omezení cukru (který urychluje odbourávání kolagenu), zvládání zánětlivých procesů a hydrataci. A hlavně: SPF každý den. Nejjednodušší a nejúčinnější věc vůbec.

„Máme velmi dobré důkazy, že lokální retinoidy regenerují pleť,“ říká dr. Craythorne. Mladě vypadající pokožka se totiž také biologicky chová jako mladá. Retinoidy ji to učí. Pokud netrpíte akné, neměly by být retinoidy součástí vaší teenage rutiny. „Kolagen začínáme ztrácet zhruba od 20 let, proto dává smysl začít s retinoidem kolem 23 nebo 25 let,“ říká dr. Soni.

Vedle SPF a retinoidů nabývá na významu i topická antioxidační péče, například ve formě denních sér. „Chraňte pleť před UV zářením a oxidačním stresem, a pokud trpíte na záněty, snažte se je regulovat. To je vše, co opravdu potřebujete,“ dodává Dr. Craythorne. „Tento hon za zastavením stárnutí je znepokojivý – a nefunguje,“ říká. „Facelifty u lidí, kteří je vůbec nepotřebují, jsou šílené. Je to velká operace se skutečnými riziky a neměla by být prezentována jako snadná nebo rutinní záležitost.“

Každý má právo rozhodnout o svém těle, ale v době AI, filtrů a unifikovaného instagramového estetického kódu možná nastal čas přijmout to, co jsme dřív považovali za „nedostatky“. Péče o zdraví pleti může být skvělou prevencí, je přístupná, neinvazivní a účinná.

Možná totiž nejde o to, jak zastavit čas. Ale jak ho nosit s hrdostí.