Slow life poevropsku: Zpomalte, nebo život zpomalí vás

„Slow life není o celkové pomalosti života, ale o vědomém zpomalení tam, kde to dává smysl,“ říká Simona Zábržová, která dlouhodobě podporuje duševní zdraví zaměstnanců ve firmách. Pro moderního člověka je podle ní zásadní naučit se vnímat přítomnost a dát si prostor na regeneraci. Mozek totiž není stavěný na nepřetržitý stres a přehlcení.

Její slova potvrzuje i Jiří Stabla, který našel osobní přerod během poutí do Santiaga de Compostela: „Zjistil jsem, že život není o spěchu, ale o přesném cíli. Když dorazíte o den později, stále jste tam. A často nám jde víc o druhé než o sebe. Ale oni o vás takovou starost nemají. Zvolněte.“ V praxi je to občas těžší udělat, ale věřte, že se vám takové rozhodnutí pro odpočinek vyplatí. Nejste Supermani.

Zpomalení neznamená zpomalit kariéru, ale spíš najít nový způsob, jak ji zvládat s menším tlakem. „Začněte den třemi hlubokými nádechy, ještě než sáhnete po telefonu,“ radí Zábržová. „Stačí dvě tříminutové pauzy během dne bez obrazovky, vědomé jídlo bez telefonu nebo krátká procházka bez cíle.“

Stabla naopak sází na sílu rána: „Vstávám ve tři. Do šesti máte čas jen na sebe. Kouzlo nového dne vás nabije a budete dělat lepší rozhodnutí. Zkuste to.“ Vědomý start dne podle něj dává mozku prostor k jasnějším myšlenkám a pomáhá se zorientovat v prioritách. Samozřejmě nemusíte být takto aktivní, ale jít si dříve lehnout, abyste mohli ráno i brzy vstát bez vyčerpání, samo o sobě zní jako dobrý nápad, nemyslíte?

Oba odborníci se shodují: Zpomalení je nástrojem prevence. „Pomáhá znovu navnímat své potřeby, rozpoznat limity, nastavit hranice,“ vysvětluje Zábržová. A právě to jsou podle ní základní pilíře mentální odolnosti. 

Stabla dodává i osobní zkušenost: „Vymyslel jsem světový brand, ale pak mi svět ukázal, kdo je pán. Zpomalit znamená rozhlédnout se a dojít k lepším závěrům. Na to krásné se čeká déle.“ Jak to tedy převést do praxe? Plánujte si, stanovujte si menší cíle a postupně si budujte to, o co stojíte. Ve výsledku nebudete vyčerpaní, naopak zase budete vědět, kam směřujete, a to vás zklidní i v kritických situacích, které mohou nastat.

Odpočinek je dnes často vnímán jako slabost. „Hodnota člověka není v tom, kolik toho udělá. Odpočinek je nutná součást regenerace,“ upozorňuje Zábržová. Pomáhá prý i jednoduchý vnitřní dialog: „Proč si myslím, že si nemohu odpočinout? Co bych poradila někomu jinému v této situaci?“ Stabla to říká po svém: „Máte denně stejně času jako Elon Musk. Tak proč se bojíte zastavit a přemýšlet vy?“ 

Slow life je mnohem víc než životní styl. Je to postoj. Umění přesměrovat pozornost zpět k sobě, naslouchat vlastnímu tělu i emocím a nevnímat výkon jako jedinou cestu k uznání. „Stačí pár minut denně. Vědomě vypitá káva, ticho, hluboký nádech. To není ztracený čas. To je návrat k sobě,“ uzavírá Zábržová. My ještě přidáme dodatek, že i kvalitní zírání takzvaně doblba někdy umí zachránit nejednu lidskou psychiku. Stačí se někdy obrátit sám k sobě. Tělo si pamatuje. I malé změny mají velký efekt.

Zkuste dnes tyto tři věci: