Health

Psychedelická budoucnost duševního zdraví

Pomáhají uniknout vězení, jež vytvořila naše mysl. Nutí nás zpochybňovat zažité vzorce chování, seznámí nás s vlastním nevědomím a zesílí kontakt se sebou samým. Psychedelika mají pověst nebezpečných drog, které proslavila éra hippies, jejich terapeutický účinek ale vykazuje lepší výsledky než antidepresiva.
Foto: Moviestore/REX/Shutterstock
Helena Bonham Carter a Johnny Depp ve filmu Alenka v říši divů, 2010
Představte si, že vnitřní hlas, který vám celý život říká, jak se chovat a co si o vás druzí pomyslí, najednou ztichne. Kritické poznámky rodičů, jež si s sebou nesete do dospělosti, se jako lusknutím prstu vypaří. Pocit, že jste nehodnotní a nedostateční, nahradí sebeláska; utlumena společností se prodere na povrch a zaplaví vás jako hřejivé paprsky slunce. To vše dokážou psychedelika.

Lék ducha

Psychedelika patří mezi psychotropní látky, které způsobují změny na úrovní vnímání a nálady a ovlivňují řadu kognitivních procesů. Mezi klasická řadíme LSD, psilocybin (houbičky), DMT a meskalin; některé jejich vlastnosti sdílí i MDMA (extáze). Rostliny, navozující změněný stav vědomí, používali již Mayové nebo Aztékové k léčebným a posvátným rituálům. Dnes se psychedelikám věnuje zvýšená pozornost pro jejich terapeutický účinek a podporu neuroplasticity mozku (vytváření nových drah a spojení). Jejich popularita ale tkví jinde; v době, kdy úzkostí a depresí trpí několik set milionů lidí a pilulky od psychiatra tlumí jenom jejich příznaky, jsou psychedelika majákem naděje na vyléčení zjizvené duše.

Výlet do nevědomí

Reakce a způsob uvažování si osvojujeme již v dětství. Mnohdy je kritika rodiče a společnosti základem pro nízké sebevědomí a úzkost, což vyústí do způsobu chování, kterým sabotujeme vlastní štěstí. Tyto reakce pak fungují jako autopilot – stereotypy a naučené fungování. Co se ale stane, když jej vypneme? Pomocí psychedelik se mozku otevírá cesta k neuroplasticitě; je-li náš autopilot neaktivní, neurony musí najít jiný způsob, jak informace o vnějším a vnitřním světě zpracovat. Aktivuje proto dráhy, které jsme naposled používali v dětství, nedotčeni působením společnosti. Tato zkušenost a sebereflektivní náhled nám pomůže identifikovat toxická schémata chování a s pomocí psychoterapie si osvojit prospěšnější způsoby myšlení a jednání, na čemž staví všechny výzkumy s psychedeliky.
Foto: Scott
Maggie Maurer, Modern Fairytale

Medicína budoucnosti

Psychedelika jsou víc než jen pouhá zábava květinových dětí a životní styl beatníků. Pro medicínský svět přinesla významné výsledky v léčbě duševních onemocnění a závislostí. David Nutt dokázal meta-analýzou 19 studií více než 74% úspěšnost LSD a meskalinu v léčbě deprese a úzkosti. Společně s Benem Sessou upozornil na pozitivní účinky MDMA v léčbě posttraumatické stresové poruchy, rovněž jako Multidisciplinární asociace psychedelických studií, která započala třetí fázi zkoumání jejího léčebného potenciálu. Vysokou úspěšnost v léčbě závislostí má centrum Takiwasi v Peru, které využívá kromě psychoterapie i léčebná sezení s ayahuascou. Psilocybin se osvědčil v léčbě úzkosti a strachu před smrtí u pacientů s rakovinou, jako i v celkovém zlepšení nálady.
Psychedelika si získávají naši pozornost, ale vyžadují i respekt. Dokážou nám otevřít nové rozměry myšlení, zbourat obranné mechanizmy ega a nastartovat léčivý potenciál psyché. Jsou nástroji sebereflexe a odhalují skrytá zákoutí nevědomí, což nemusí být vždy příjemné. Průběh psychedelické zkušenosti se odvíjí od našeho naladění (set), prostředí a okolností (setting). Nejlépe to vysvětlil slavný psycholog Timothy Leary: „Ať už zažijete peklo, nebo nebe, pamatujte, že je to vaše mysl, jež je vytváří.“