Zlomeného srdce se možná můžete zbavit cvičením

Syndrom zlomeného srdce je již řadu let předmětem výzkumu, ale dosud nebyly nalezeny žádné přesvědčivé závěry o tom, jak jej léčit. Nyní však vědci možná přišli s novými poznatky, které nás přiblíží o krok blíže k nalezení účinného řešení.

Syndrom zlomeného srdce, který je formálněji známý jako takotsubo kardiomyopatie, nastává ve chvíli, kdy srdeční sval dočasně ochabne a způsobuje podobné vážné zdravotní problémy jako infarkt. Termín byl poprvé použit v Japonsku, kde lékaři zjistili, že postižená část srdce se při záchvatu nafoukne a připomíná tvar pasti na chobotnice. Takotsubo kardiomyopatie, doslovně „past na chobotnice“, se obvykle vyskytuje v levé komoře srdce.

Protože příznaky syndromu zlomeného srdce se velmi podobají příznakům infarktu a jiným příznakům srdečního selhání, musí být diagnostikovány lékařem. Doktorka Icilma Fergus, ředitelka kardiovaskulárního oddělení Mount Sinai Health System v New Yorku, vysvětluje, že se provádějí dva testy: krevní test a sonogram, aby se zjistilo, zda se v krvi nenacházejí abnormality, které by mohly naznačovat poškození srdce, případně anomálie ve vzhledu srdce. Syndrom zlomeného srdce je při správné léčbě obvykle reverzibilní. Při pohledu na srdce pomocí sonogramu může lékař určit, zda má srdce typickou blokádu spojenou s infarktem a jestli se abnormalita vrátí do normálu.

Co jej spouští, je stále poněkud neznámé, ačkoli odborníci jako doktorka Fergus věří, že významná stresující událost jako například smrt milované osoby, propuštění z práce v době ekonomické krize nebo rozchod by potenciálně mohla způsobit fyzické oslabení srdce.

Studie ukázaly, že syndrom zlomeného srdce postihuje většinou starší ženy po šedesátce. Začíná se však vyskytovat také u mladších žen. A počet lidí, u kterých byla tato porucha diagnostikována, od počátku 21. století každoročně stoupá. Ačkoli není zcela jasné, proč se vyskytuje převážně u žen, lékařka má podezření, že může souviset se sníženou hladinou estrogenu nebo možná s větší náchylností ke stresu obecně.

To však neznamená, že každá stresující událost může vést k syndromu zlomeného srdce. Dále uvádí, že studie naznačují, že lidé, kteří se potýkají s tímto specifickým srdečním onemocněním, mohou mít také již existující onemocnění nebo sklon k srdečním problémům. „Taková stresující událost může zvýšit hladinu kortizolu v krvi,“ říká. „Může to ovlivnit sympatický nervový systém, což způsobí prudký nárůst hladiny látek zvaných katecholaminy. Ale vaše srdce může také selhat, protože bije příliš rychle nebo prostě nefunguje dobře.“

Podle deníku The Guardian studie představená na výročním kongresu Evropské kardiologické společnosti ukázala pokrok v hledání skutečného léku na syndrom zlomeného srdce. Studie byla provedena na 76 pacientech s diagnostikovanou takotsubo kardiomyopatií. Vedle standardní péče byli někteří zařazeni do kognitivně behaviorální terapie (KBT) a jiní se věnovali fyzické aktivitě: aerobiku, plavání a jízdě na kole. Výsledek? Po 12 týdnech měli více energie k vykonávání fyzické aktivity a známky zlepšení zdraví ve srovnání se skupinou, která dostávala pouze standardní péči. Právě toto zjištění vedlo výzkumníky k přesvědčení, že cvičení a KBT mohou snížit závažnější důsledky syndromu zlomeného srdce, jako je srdeční selhání nebo smrt.

„Lidé možná nejsou tak překvapeni, že cvičební program pomohl pacientům se srdečními chorobami, ale je zajímavé, že tato studie zároveň ukázala, že kognitivně behaviorální terapie zlepšila srdeční funkce a fyzickou kondici pacientů,“ řekla deníku The Guardian doktorka Sonya Babu-Narayan, klinická ředitelka British Heart Foundation, která financovala prezentovanou studii. „Je zapotřebí dalšího výzkumu, aby se zjistilo, zda tyto přístupy zlepšují přežití nebo symptomy v dlouhodobém horizontu.“ 

Doktorka Fergus uvádí, že obecně platí, že osobám trpícím srdečním selháním, infarktem, nepravidelným srdečním rytmem nebo stavem, při kterém je srdeční funkce snížena, bude předepsána kardiologická rehabilitace nebo cvičení. Podle stejné logiky je podle ní logické, že tyto studie dospěly ke stejnému závěru i v případě syndromu zlomeného srdce. Cvičení umožňuje zvýšený přísun kyslíku do srdce, což ho posiluje, a navíc může zlepšit náladu.

Z pohledu duševního zdraví s tím souhlasí doktorka Thea Gallagher, docentka psychiatrie na NYU Langone Health, a vysvětluje, že velká část úzkosti nebo stresu, které prožíváme, se neukrývá pouze v našich hlavách, ale také v našich tělech. „Mozek a tělo jsou propojené,“ vysvětluje Gallagher. „Takže když děláte něco, co je dobré pro tělo, může to pomoci i při fyziologických příznacích. Pokud jste například opravdu úzkostní a vypijete ráno pět šálků kávy, vašemu tělu to neprospěje. Ale pokud jste úzkostní a řeknete si: ,Každé ráno jdu na 20 minut na procházku', víme, že takové rozhodnutí má měřitelné přínosy pro zdraví a zmírňuje úzkost a depresi.“

Cvičení vám také poskytuje rutinu, která vám pomůže dostat se do lepší psychické kondice. „Vytvoření nové rutiny, nové struktury a něčeho předvídatelného může našemu mozku opravdu pomoci, když se cítíme velmi přetížení nebo zažíváme hluboký smutek,“ říká.

I když bychom si přáli rychlé řešení zlomeného srdce, nejlepším způsobem, jak se se situací vyrovnat, pro tuto chvíli bude následující tip – snažit se zůstat co nejzdravější. „Obvykle nelze předpovědět, koho postihne syndrom zlomeného srdce. Můžete se však chránit tím, že zůstanete co nejzdravější, budete řídit svůj životní styl a rizikové faktory, takže pokud k něčemu dojde, je méně pravděpodobné, že to bude mít opravdu katastrofální následky,“ uzavírá Icilma Fergus.