Beauty talk: Mistr parfému Olivier Cresp o dokonalých vůních a proč založil značku inspirovanou sexem a trávou

Vyrostl jsem v rodině, která dělala parfémy. Pamatuji si na zahradu mých rodičů (v jihofrancouzském Grasse pozn. red.), kde pěstovali spousty květin jako jasmín, růže, tuberózu, pivoňky. Můj táta a děda byli obchodníci, pořád mluvili o vůních a květinách. Když mi bylo osm, už jsem věděl, že chci být parfemář a dělat parfémy pro sebe. Sbíral jsem květiny, míchal je s alkoholem a pokoužel se udělat parfém. První pokusy moc dobře nedopadly. V osmnácti mě táta poslal do Spojených států, kde jsem pracoval pro jednu malou společnost v New Jersey. Právě tam jsem vytvořil své první skutečné vůně. Průlom nastal v roce 1992, když jsem namíchal pro Thierryho Muglera Angel. 

Vše o vůních mě naučil můj táta. Díky němu jsem objevil vášeň pro parfémy. Každý den mě seznamoval s přírodními ingrediencemi a květinami. Chodil jsem s ním na květinové pole v Grasse, tam mi předával všechny své znalosti. Dalším mým idolem je Jacques Guerlain, tvůrce Shalimaru.

Abyste se stali parfemářem, musíte mít v sobě vášeň a trpělivost. A skvělé nápady! Těmi všechno začíná. Prvních deset let se musíte dívat a cítit věci. Po 45 letech se stanete mnohem lepším parfemářem. A jak už jsem zmínil, zásadní jsou nápady. Najít ten správný, něco nového, co na trhu ještě není. Kdybych měl sestavit svých TOP 10 nejlepších vůní, vybral bych 6 parfémů pro Akro, Thierry Mugler Angel, Dolce & Gabbana Light Blue, YSL Black Opium a Mon Paris. 

Ve svém ateliéru mám kolem 1500 ingrediencí. Mám svůj styl, moje DNA poznáte. Hlavně v Akro. Jsem minimalista, pracuji raději s málo tóny, ale zase s těmi nejlepšími. 

Po 43 letech v oboru nastal čas předat moje zkušenosti a znalosti dceři Anaïs. Spolu s jejím mužem Jackem jsme založili nový koncept. Chceme provokovat, proto máme v popisu slova cigarety, sex, tráva, čokoláda, kofein a alkohol. Nechceme následovat trh. Značka Akro je pro pár šťastlivců. Naše parfémy buď milujete, nebo nenávidíte. Všechny mají výraznou osobnost, nejsou v žádném případě pro každého. 

Každý den něco tvořím, nebo sbírám nápady. Miluju to. Někdy to trvá měsíc, jindy i půl roku. Ročně namíchám 80 až 100 parfémů. Všechny zkouším na sobě, z 80 pak jde tak 15 až 20 na trh. Jedna vůně zabere obvykle dva roky, je to dlouhý proces. A je jedno, jestli pracuji pro sebe nebo pro jiné klienty. Způsob práce i myšlení je stejný. Ale u Akro musím víc riskovat a být mnohem odvážnější. Stinnou stránkou této práce je, že se všechno moc zrychlilo. Je tolik projektů a já nemůžu pracovat pro všechny. Přál bych si, aby se každým rokem dostávalo na trh méně parfémů. Méně je více. 

Pracovat s vlastní dcerou byla velká výzva. Je mým nejnáročnějším zákazníkem. V rodině totiž neexistují bariéry. Zadala mi úkol, že pro Akro „potřebujeme 6 andělů“. Celou dobu na mě hodně tlačila.

Parfém není nikdy dokonalý. Pokouším se o něj celý život a nikdy nic nebude dokonalé. I ten nejlepší nápad na konci nikdy není perfektní. Pořád je co vylepšovat. Je to nekonečný příběh. 

Parfemářství bylo v minulosti doménou mužů, ale dnes, kdy to můžete studovat na školách, se ukazuje, že ženy jsou lepší v matematice i chemii. Jsem hrdý na svou studentku Marie Salamagne, kterou jsem učil ve Firmenich. Je velmi talentovaná.