Vogue Supports Local Fashion: Daniela Pešková Breathing space for the body FW 20

Natálie Debnárová20. 5. 2020

V seriálu digitálních showroom přehlídek, lookbooků, rozhovorů a filmů dnes představujeme novou kolekci Breathing space for the body české návrhářky Daniely Peškové. #VogueSupportsLocalFashion

Breathing space for the body

Nejnovější kolekce Daniely Peškové je vystavěna na základě jejích předchozích; aktualizuje, obnovuje a doplňuje minulé produkty. „Vyvíjíme se a šatník se vyvíjí s námi. Barevná paleta je tlumená, objevují se odstíny tělové, hnědé a černé v kontrastu s bílou či krémovou,“ uvádí do barevného spektra návrhářka. Z materiálů se zde objevuje vlna, bavlna, hedvábí, šusťákovina nebo polyamid v plisé úpravě.

Foto: Vogue CS

Second skin

Název teaseru Second skin je pak pro Peškovou podprahovým mottem prostupujícím všechny její kolekce a tím, jak oblečení vnímá ona sama: smyslově a intuitivně. Záběry selektivně kontrastují jemné a hladké struktury se syrovějšími a představují symbiózu širokého rozpětí materiálů, které funguje jako celek. „Umožňují nám nahlédnout a vytvořit si představu nejen o tom, jak může kolekce FW20 vypadat, ale také, jak kolekci pocítíme, pokud se do jednotlivých kousků oblékneme. Pro tento účel se teaser zaměřuje na pohyb a ladnou povahu materiálu na těle, v různém světle a situaci,“ vysvětluje Daniela.

Prezentaci nové kolekce doprovází i báseň od Niny Hanz Isolation, kterou autorka napsala v době karantény. Zesiluje obrazový zážitek a propojuje oba dojmy, aniž bychom se na ně vědomě zaměřovali.

Báseň sama zmiňuje the second skin a přenáší nás do sofistikovaného momentu, kdy odkrytím rukávu, jeho splynutím s tělem a zobrazením nahých zad dochází k propojení vizuálního zážitku s textovým a naplnění jednoho z hledaných významů.

„V obou případech si přivlastňujeme pocit z textu i obrazu reflektující naše vlastní vnímání hlubších podnětů a symbolů,“ uzavírá návrhářka.

Foto: Mojmir Bures

Isolation

Last layers, a city— glass
lost to breaking

mark-making like a thimble,
thumbwheel, yet another

veneer. A city— material
now somehow imaginary,

now distant, fine thin glass
you cannot touch, home

is a pillow-soft fortress, cotton.
One strand makes a thread,

three make a fabric by
street-crossing and people-weaving

and the yarn, no the yearning
to touch each other through paper thin,

maybe smaller, spaces that make a single
structure.

Even though you cannot see it,
you may feel it. Wind breathes

through clasped hands.
For they too have gaps

between each thumb and forefinger.
Is this isolation? Each strand building

a collection of species and spaces,
a connection in the disappearing of

a single, the one strand, into a city,
the second skin.

Teaser ke kolekci vznikl v produkci Artspeak Studia a ve spolupráci s fotografem Mojmírem Burešem a vizuálním umělcem Michalem Býmem. Báseň Isolation od Niny Hanz recituje Marie Sutter, která se rovněž postarala o hudební doprovod. Text sepsala Nela Kovalcikova.