Sustainability

Sklo, nebo plast?

Odpověď na otázku, jakým obalům na kosmetiku dát přednost, vypadá na první pohled jednoduše. Ale je to opravdu tak jednoznačné? Než vynesete soud, podívejte se na věc komplexně. 
Foto: Rothy’s
Na jednoduchou otázku, jednoduchá odpověď. To platí u mnoha věcí, ale pokud jde o obaly a kosmetiku, věci se pořádně komplikují. Obecně dáváme přednost jednoduchým řešením, to v tomto případě tak úplně nefunguje. Ve hře je spousta různých faktorů, které mluví pro a proti jednotlivým volbám. Když půjdeme do důsledků, všechny materiály nějakým způsobem vycházejí z přírody. A také ji všechny ovlivňují. Záleží na jejich funkci a našem chování. 
Foto: Getty Images
Ruku na srdce, ano, nenávidíme plasty, protože jsme si jimi znečistili planetu a ta nám to teď vrací jako bumerang. Denně vidíme obrázky oceánů plných plastových tašek, lahví a momentálně i jednorázových roušek. Těch podle skupiny OceansAsian letos skončí ve světových oceánech 1,5 miliardy, tedy celkem 6800 tun plastu, které se budou rozkládat 450 let. Nemluvě o gumičkách, které představují pro mořskou faunu další riziko. Ale zpět ke kosmetice.

Nic není černé ani bílé

Na otázku, jestli je lepší plast, sklo, nebo papír, neexistuje jednoznačná odpověď. Recyklovaný a recyklovatelný plast, který se skutečně vrátí do oběhu a neskončí na skládce, nebo rovnou ve vodních zdrojích, je v komplexním pohledu výhodnější než ostatní materiály. Jeho lehká váha znamená výrazně menší uhlíkovou stopu než kosmetika balená do skla. Na přepravu stejného množství skla je v porovnání s plasty potřeba téměř dvojnásobné množství energie. Čím větší vzdálenost je, tím větší dopad sklo má. Průměrný skleněný obal můžete použít až osmkrát, než se roztaví a vznikne nová lahev. Na to je ovšem potřeba zhruba stejné množství energie jako na novou. 
Kdybychom přestali používat všechny plastové obaly, uhlíkové emise by se paradoxně zvýšily. ~ Kim Ragaert
Oproti tomu recyklace plastu je mnohem méně energeticky náročná. Zatímco plastové lahve se taví při teplotě 300 stupňů, ty skleněné při 1500 stupních. Když si k tomu přidáte náklady a suroviny na výrobu, sklo zrovna také nevychází jako ideální ekologický obal. Nehledě na to, že velké množství skla se rozbije při transportu a manipulaci. Řada značek přírodní a eko kosmetiky své skleněné obaly chrání tak, že je zabalí ještě do látkového sáčku. Pak tu máme ale další zátěž pro přírodu. Pěstování bavlny je energeticky velmi náročné. Bavlna potřebuje pro svůj růst obrovské množství vody a další enormní množství při svém zpracování. 
Kdybychom přestali používat plastové obaly a nahradili je alternativami ze skla, papíru nebo hliníku, potřebovali bychom téměř čtyřikrát více materiálu, více než dvakrát tolik energie a emise oxidu uhličitého by vzrostly 2,7krát. Uhlíkové emise se jako globální společnosti snažíme zmenšovat, zákaz plastů by je naopak zvýšil.
Nehledě na to, že takové kovy se v přírodě také nerozkládají. Věděli jste, že obaly z tmavého skla jsou na recyklaci nevhodné? Automatické linky na třídění totiž tmavé barvy nerozeznávají a tyto obaly končí na skládce. Proč se tedy stále používají? Z jednoduchého důvodu, jako zákazníci je máme raději než ty světlé a častěji je kupujeme. 
Foto: Parley & Adidas

Enviromentální folklor

„Při výrobě materiálů je nějak musíme získat z životního prostředí, což má řadu environmentálních důsledků,“ upozornila už v roce 2013 australská designérka a inovátorka na poli udržitelnosti Leyla Acaroglu během TED talk na téma papír versus plast. Autorka také zmiňuje termín environmentální folklor, který nás na základě intuice a předchozích zkušeností nutí dělat věci správně. 
Rozhodnutí jednotlivce v dnešní společnosti ovlivňuje v menší či větší míře celou společnost a ekosystém, v němž žijeme. Víme, že záleží na nás, jestli naše rozhodnutí budou mít pozitivní nebo negativní dopad na prostředí. „Musíme najít inovativní způsoby řešení problémů, kterým čelíme,“ říká Leyla Acaroglu. 
To, že je něco přirozeně odbouratelné, nebo chcete-li z biologicky odbouratelných materiálů, ještě neznamená, že se také přirozeně rozloží. Většina věcí totiž nekončí v přírodě, ale na skládkách. I salát, který vyhodíte do koše, se podílí na klimatické změně právě kvůli tomu, že z vašeho koše putuje na skládku. I když máme technologie, jak zachycovat metan uvolňující se ze skládek (a vytvářet z něj novou energii, a tím i snižovat potřebu fosilních paliv), pořád to neřeší komplexní problém, co s nadbytkem odpadu, který jako společnost i jednotlivci generujeme. 

Vytvořme kruh

Dejte si malý úkol a spočítejte si, kolik produktů máte v koupelně, v kosmetické taštičce, po kapsách a kabelkách. Používáte je všechny? Pokud ne, je vlastně jedno, zda daný produkt byl ve skle, plastové lahvičce nebo inovativní papírové tubě. Došlo k plýtvání v každém případě. A nejde jen o to, že skončí v odpadcích. Zcela zbytečně jste zasáhli svým jednáním do životního prostředí mnohem více než samotným odpadem. Co energie, která byla potřeba na jeho výrobu? Co uhlíková stopa, kterou po sobě krém, sérum nebo šampon zanechaly? Co osvětlení v obchodě, ve kterém jste si ho koupili? Kolik vody zbytečně padlo na něco, co nakonec skončilo na skládce? Už chápete, kde je problém? Skutečná inovace není o tom, zda je konečný produkt v plastu nebo ve skle, ale jak vypadá jeho životní cyklus. A zase jej lze uzavřít tak, abychom v budoucnu nepotřebovali vyrábět nové materiály, ale využili ty stávající. A že jich je všude kolem nás dost. 
Chceme-li dělat věci lépe, snažme se pochopit složitost celého problému.
Ano, znečištění přírody plasty je vážný problém. Velmi vážný. Ale mohou za to opravdu plasty, nebo my a to, jak s nimi zacházíme a kolika produkty se neustále obklopujeme? Stejně tak nemá cenu vinit nadnárodní společnosti. Na vině jsme my. Každodenní rozhodnutí, jaká děláme. Naše neustálá touha po nových věcech celý systém uvedla do chodu a také ho zrychlila a stále ho přiživuje. Kde není poptávka, nabídka rychle opadne. Buďme kritičtí sami k sobě i k systému, na němž se podílíme. Místo pranýřování jednoho materiálu začněme pracovat na vybudování skutečně funkčního systému cyklické ekonomiky, v níž každá věc má své nezastupitelné místo a energie do ní vynaložená se do systému vrací a bude vracet. Plastů, ale i látek a dalších materiálů, již existuje spousta a nikam nezmizí. Proto je nutné místo kritiky myslet na jejich využití. 
Foto: Bento Fotography/Getty Images
Phang Nga, Thajsko
Foto: Grant Ordelheide/Getty Images
Vodopády Iguaçu, Argentina
Nejlepší obal je žádný obal. A tam, kde to nejde, myslete při nákupu na to, za jakých okolností vznikl a co s ním můžete udělat, aby se do systému zase vrátil a plnil novou funkci. Zamyslete se, jestli je nutné, aby váš krém, byť ve vámi preferovaném skle, musel být zabalený v krabičce z lakovaného papíru a ta ještě obalená celofánem. A opravdu potřebujete další kosmetickou taštičku, byť by byla zadarmo k nákupu? Nezaplatíte ji přímo, ale její dopad na přírodu je neoddiskutovatelný. Když už ji chcete, není lepší ta, na jejíž výrobu padlo několik plastových lahví, nebo ta z bavlny či jiného tzv. přírodního materiálu? Nemluvě o recyklovatelných lahvičkách z recyklovaných plastů, které se vrací do oběhu. Tzv. PCP post-costumer plast znamená stoprocentní využití stávajících plastů, nemusí kvůli novým obalům vznikat nový materiál. 

Refily a tuhé alternativy

Existuje alternativa k vašemu oblíbenému krému nebo vůni v plnitelné podobě? Dejte jí přednost. Možností je dnes mnohem více než kdy jindy. Velké i malé značky nabízejí refily svých nejprodávanějších produktů. Jedna náplň tekutého mýdla, šamponu, oleje nebo vůně ušetří kolem 70 procent obalů. Místo sprchového gelu můžete zkusit přejít na klasické mýdlo. V tuhé formě najdete i celou řadu šamponů od mnoha značek. Ty od Lush nemají žádný další obal. Oolaboo má ve své řadě Super Foodie tuhý šampon Eco Shampoo Bar. V drogerii jej najdete mj. u značky Love Beauty & Planet, i ten je balený pouze v papírové krabičce. Průměrně vydrží až 50 mytí, takže v běžné frekvenci mytí vlasů jednou za dva až tři dny vám vydrží několik měsíců. 
Jak řekla profesorka Kim Ragaert v TED talku Plastics rehab: „Myslete za hranice environmentálního folkloru, že plast je vždy ten zlý. Projděte si fakta. Be hero, not hater.“ Místo toho, abyste se soustředili na nákup „zeleného“ produktu, zaměřte se na věci, které skutečně změní váš život; nakupujte méně a lépe. A méně plýtvejte.