Ve stínu Etny

Jestli podobně jako já nesnášíte davy, ale Sicílie vás láká, vyrazte v říjnu nebo na jaře – slunce, jídlo a další krásy ostrova si užijete stejně jako v sezoně, ale nebudete se muset s nikým přetlačovat a trpět vedrem či high-season cenami (jenom se vyhněte exponovaným prodlouženým víkendům). Další osvědčený tip? Vyjeďte z lesku Taorminy kousek do vnitrozemí, rurálního závětří Etny, kde vám Sicílie nastaví svoji mnohem klidnější a autentičtější tvář.

Severní svah Etny platí za jednu z nejlepších vinných oblastí ostrova — prsty v tom má kombinace tmavé, vulkanické půdy, vinic usazených v nadmořské výšce až 1000 m. n. m. a chladnějších nocí spolu s renesancí autochtonních odrůd (červené Nerello Mascalese a bílé Carricante). Na konečném výsledku nejde opomenout ani staré, často až stoleté keře na působivých terasovitých vinicích, a hlavně poctivé vinaře, co se o své poklady starají s patřičným respektem a vášní. První seznámení s nimi můžete učinit v Cave Ox ve vesnici Solicchiata, restauraci, která si vydobyla reputaci nejen díky své pohostinnosti a štědrosti porcí, ale především košatým vinným sklepem — zdejší vinný lístek vám poskytne skvělou příležitost ochutnat novinky i starší ročníky. Rezervace předem ale takřka nutná.

Pokud se chcete do zdejšího vína ponořit hlouběji, neváhejte si na některém vinařství domluvit návštěvu. Ta větší, etablovaná jako Tenuta delle Terre Nere nebo Passopisciaro nabízejí hned několik balíčků — od rychlé ochutnávky na místě po celodenní výlet na Etnu. Objednat se můžete ale i k Franku Cornelissenovi, hvězdě sociálních sítí. Z menších sklepů stojí za vidění naturální Emilio Sciaccaa jeho mlsní trpaslíci, nebo Vino di Anna, království úspěšného ragbisty, světoběžníka a obchodníka Erika Narioo a jeho manželky Anny Martens. Zatoužili jste se uprostřed vinic také ubytovat? Stanza Terrena / Villa Santo Spirito funguje i jako agriturismo — můžete se tu zabydlet v některém z pokojů historické usedlosti a užívat výhledů na protější kopce pohoří Nebrodi.

Pokud ochutnávku nestíháte, doporučuju přibalit si aspoň nějakou lahev s sebou – enoteca Il Vino di Rosa v městečku Linguaglossa nabízí pestrou škálu nejen vín, olivových olejů a dalších delikates jako med, koření, legendární IGP čokoláda z Modiky nebo sladké i slané conserve. K tomu jsou zde k mání samozřejmě knihy o Sicílii a suvenýry… Hned přes ulici pak objevíte bar, jenž se navenek neliší od jiných skromných míst, které tvoří páteř sociálního života menších měst po celé Itálii, zato zdejší arancini patří k těm nejlepším, co na ostrově ochutnáte. Konkrétně se jedná o smažené rýžové kupole, plněné obvykle masem v rajčatové omáčce (al ragú) nebo mozzarellou a šunkou (al burro), sicilskou specialitu a ideální snack/oběd, když zrovna chvátáte od jedné neodolatelné destinace k druhé. 

Třeba do vesnice Castelmola. Ve středověku ji založili Řekové, a to přímo na pahorku vedle Taorminy. Kromě božského výhledu a příběhu o tom, že šarm zdejšího pasáka mul svedl manželku samotného spisovatele D. H. Lawrence, který se tak inspiroval k napsání — ve své době skandálního —  románu Milenec Lady Chatterleyové, je Castelmola vyhlášená také sladkým mandlovým vínem, které můžete ochutnat třeba v Antico Café San Giorgio. (Osobně bych nápojový budget investovala spíše do suchých vín z výše zmíněného podhůří Etny, ale to je jen moje estetická preference.) Půvab Castelmoly už tedy není žádným tajemstvím, městečko však stojí aspoň za zastávku. Turistickým pizzeriím a lovcům selfies můžete uniknout třeba na místní malebný, do svahu stoupající hřbitov. Právě tady vás překvapí úžasné výhledy do údolí. Anebo můžete zabloudit po přírodní stezce — vede až do/od Giardini na pobřeží. Jestli se na to cítíte, vyšlápněte ještě o nějakých 400 metrů výš na Monte Veneretta nad městem, odkud budete mít Etnu, Taorminu i celé pobřeží jako na dlani (a to včetně břehů protější Kalábrie). Mimochodem, Venušin pahorek je vzhledem ke své topografii jedním z nejpopulárnějších startovacích míst pro paragliding, takže zpátky na pobřeží se můžete i působivě snést. 

Nejflexibilnější způsob, jak se v téhle oblasti pohybovat, je samozřejmě autem — pro klid duše vřele doporučuju půjčit si ho s plným pojištěním (sicilské ulice jsou často úzké a zdejší styl řízení i výklad pravidel silničního provozu velmi spontánní). Nejpitoresknější volba, pokud máte čas na trochu romantiky a chuť po dobrodružství, je ovšem vlak — obloukem kolem Etny mezi stanicí Catania Borgo a přístavním městem Riposto (se zastávkou a pauzou na procházku v Randazzu) totiž vede historická úzkokolejka Circumetnea z konce 19. století. 

Vlaky vyjíždí jen párkrát denně (v neděli a státní svátky vůbec), takže výlet vyžaduje menší plánování, ale odměnou za kroucení hlavou nad sofistikovaností italských jízdních řádů vám budou výhledy na sopku i bukolické idyly okolo ní. Denní lístek vyjde na 13 eur a pořídíte ho s trochu trpělivosti i online. Mezi Catanií a Giarre/Riposto jinak jezdí po pobřežní trati mezi Messinou a Syrakusami i standardní vlaky státní Trenitalie, takže nejrychlejší zpáteční cestu (i pohodlné hledání spojů a nákup přes mobilní appku) nabízejí právě ony. 

P.S. Samotná Taormina, i přes davy, má své kouzlo. Moje ozkoušené adresy pro zahnání hladu? Fine diningová Osteria Santa Domenica, kterou najdete nahoře ve městě. Anebo sjeďte lanovkou dolů na pobřeží, do rodinné rybí restaurace Il Barcaiolo, která se ukrývá v malé zátoce Baia di Mazzaró. Průzračná tyrkysová voda, příkrov vonících pinií a komorní vibe (zvlášť oproti větší a známější Isola Bella hned vedle) z ní dělá jednu z mých nejoblíbenějších pláží na ostrově. Zdejší útesy navíc potěší i milovníky šnorchlování, na rozdíl od Antonyho Bourdaina, kterému tu kdysi při natáčení Parts Unknown místní rybář v kontraproduktivní snaze „udělat mu to hezký“ házel do vody již mrtvé chobotnice, se můj přítel dušuje, že pod vodou lze vidět opravdový podmořský život, včetně mořských hvězdic.

Bonus na konec: Vrtá vám hlavou, kde všude se návykový Bílý lotos odehrává? Většinou ve zdejším luxusním resortu Four Seasons s výhledem na Etnu, Jónské moře i řecké divadlo. Ale pozor, scény z beach baru, kde se Tanya a Portia opíjí s high-end gays, vznikaly u působivého ocean poolu Unahotelu Capotaormina, který najdete dole na pobřeží. A co se týče klíčové seriálové pláže, tu objevíte ve dvě stě kilometrů vzdáleném Cefalù.