Jak šaty spojují svět módy a filantropie. Příběh projektu The Dress, spolupráce mezi Be Charity a Vogue CS

Klára Antošová10. 12. 2025

Nadační fond Be Charity je spjatý se jmény zakladatelky Barbary Nesvadbové a ředitelky Pavlíny Saudkové. Obě stojí také za projektem The Dress, na němž od začátku participuje i Vogue CS. Ptali jsme se jich, jak vznikl jedinečný most mezi špičkovou lokální módou a filantropií a jak se z aukce šatů stal respektovaný společenský moment, kde se potkává krása, talent i dobročinnost.

Foto: Natálie Repkovská, Štěpán Mareš, Klára Nademlýnská

Róby, které byly draženy v rámci Gala Dinner, charitativního večera Be Charity, který se konal 12. 5. 2025

Co je The Dress? Jak byste jej pojmenovaly a představily čtenářkám, které o něm slyší poprvé?

Pavlína Saudková: The Dress je prostě krásný příběh, na jehož začátku je nás všechny spojující touha pomáhat a dát našemu konání trochu hlubší smysl. Představte si, že vám jednoho dne přistane v mailu pozvánka na galavečeři. Z pozvání máte radost, ale začnete přemýšlet, co si vlastně pro ten večer obléknete. Situace, kterou řeší nejedna žena. My spolu se save the date už po tři roky rozesíláme také katalog skic večerních rób českých a slovenských módních návrhářů a link pro přístup k online dražbě. Dámu, která nabídne nejvyšší částku, propojíme s designérem a zrodí se originální šaty šité na míru. Vlastně je to příklad jedné veliké symbiózy mezi námi, Vogue, designéry a donátorkami.

V čem se The Dress liší od projektu, s nímž jste obě spojované, tedy od Be Charity? Jak tyto dva proudy spolupracují a doplňují se?

P. S.: Řekla bych, že jedno je zkrátka součástí druhého. S Be Charity máme různé projekty, ať už jde o charitativní čtení z knih českých spisovatelů a debaty s nimi, charitativní golfový turnaj, dobročinný bazar oblečení, který se letos konal už podevatenácté, nebo naši tradiční galavečeři. Snažíme se pořád vymýšlet nové možnosti, jak přitažlivou formou oslovit stávající i nové donátory jednak proto, že jsme kreativní, ale hlavně vidíme, kolik rodin, dospělých s kombinovaným postižením nebo kde všude v nemocnicích potřebují reálně pomoci. Takže je to pro nás dost silný závazek, snažit se sehnat co nejvíce financí pro co nejvíce dobrých činů. V rámci spolupráce s Vogue coby naším partnerem se nabízelo propojit svět neziskových aktivit s módní branží, tedy díky kurátorství Vogue oslovit české designéry, aby se s námi propojili právě pro dražbu skic večerních šatů.

Koho konkrétně prostřednictvím The Dress podporujete?

P. S.: Protože je tento projekt, jak už zaznělo, součástí naší tradiční galavečeře, která je nejdůležitější akcí fondu, výsledek dražby skic se připočte k penězům z dražby uměleckých děl nebo speciálních zážitků, která probíhá v rámci slavnostního večera. Vybranou částku pak do poslední koruny rozdělujeme mezi všechny pilíře fondu.

Barbara Nesvadbová: Prvním jsou vybraná nemocniční zařízení. V minulých letech se nám podařilo koupit například ultrazvuk pro vyšetření vrozených srdečních vad už od dvanáctého týdne těhotenství pro motolskou nemocnici nebo k Apolináři speciální plicní ventilátor, který umožní dýchat už půlkilovým miminkům.

P. S.: Druhým pilířem jsou děti s handicapem, nejčastěji s dětskou mozkovou obrnou, s autoimunitním onemocněním, s vrozenou vadou srdce, po těžkých onkologických onemocněních nebo fatálních úrazech. Takových dětí už máme více než sto třicet, přispíváme jim na neurorehabilitační pobyty, fyzioterapie, hipoterapie, kompenzační pomůcky či léčbu.

B. N.: A také pomáháme se zaměstnáváním dospěláků s handicapem, a to prostřednictvím sociálních podniků Etincelle ve Středočeském kraji plus druhým rokem budeme nyní zajišťovat kurzy paliativní péče v perinatologii.

Vogue v projektu působí jako kurátor a dává prostor nejen etablovaným jménům, ale i mladým návrhářům a značkám. Proč je pro vás důležité otevírat dveře i nové generaci talentů?

B. N.: Otvírání oněch pomyslných dveří snad i zákonitě patří k naší společné cestě. Mám tolik ráda současnou mladou generaci. Její otevřenost, křehkost, nelpění, její talent, oddanost, neodsuzování... Pravdivý přístup ke světu, který jsme jí neodevzdali v té nejlepší kondici, ale dáváme ho s nekonečnou láskou a pochopitelně touhou být na každém kroku ku pomoci. Takže ano, máme donátorkami oblíbená známá jména, jako jsou Tatiana Kováříková či Liběna Rochová, ale jsem moc vděčna za nové talenty.

Jak vzniká propojení mezi donátorkou a návrhářem?

P. S.: Ten samotný začátek už jsme nastínily: Vogue v roli kurátora osloví návrháře, ten připraví skicu, v Be Charity se postaráme o dražbu a následně propojíme donátorku s návrhářem. Množství zkoušek už je pak na jejich vzájemné domluvě s jedinou podmínkou – realizace šatů do dne konání galavečeře Be Charity.

Jistě máte zpětné vazby od spolupracujících návrhářů. Co pro ně znamená zapojení do projektu, kde jejich kreativita získává i charitativní rozměr?

B. N.: Myslím, že každý z nás je ve své podstatě nesmírně dobrý člověk. Češi patří mezi filantropii nejvíce nakloněné národy. Naše sbírky jsou třeba v rámci akce Giving Tuesday inspirací pro jiné země. Jsme vážně hodní lidé, kterým naprosto není lhostejný život ostatních. Což platí ne samozřejmě, ale pravdivě, i pro návrháře. Myslím, doufám, že jsou součástí projektu rádi. Že vnímají, jak skrz vlastní práci dokážou změnit osud jednoho konkrétního dítěte.

The Dress stojí na propojení několika světů – charity, módy, médií i osobních přístupů donátorek. Jak vnímáte tuto kolektivní energii, která posouvá projekt dál?

P. S.: Je to vlastně mozaika nebo puzzle. Bez jediného dílku by ten obraz nebyl kompletní. Stejně jako láska, tak ani chuť pomáhat prostě není samozřejmost. A to navzdory tomu, co řekla před chvílí Bára, že jsme v pomoci štědrý národ. Máme štěstí na skvělé lidi kolem a uvědomujeme si, jak vzácné je, že máme jejich důvěru, což představuje zároveň velký závazek ji nezklamat.

Dokáže týmová spolupráce – návrhář, donátorka, charitativní organizace, Vogue – vytvořit něco, co by jednotlivec nikdy nezvládl? V čem je to nejvíce patrné?

B. N.: V síle přátelství a podpory. V tom obyčejně neobyčejném slově „lidství".

Jak osobně vnímáte roli individuality v takovém „kolektivním posunu“? Má každá donátorka i návrhář svůj okamžik, kdy se stávají tím, kdo udává tón?

P. S.: Individualita každého spočívá v té možností rozhodnout se, jestli budu součástí toho celého. A pak také v komunikaci, v tom, jak moc se nechám vtáhnout do světa nezisku v tom smyslu, jestli třeba budu chtít potkat rodiny, kterým Be Charity pomáhá, jestli se budu zajímat, kde peníze z The Dress pomohly.

Když se ohlédnete zpět, vybavíte si moment, který byl pro vás nejvíce dojemný nebo překvapivý?

P. S.: Čím jsem starší, tím častěji se dojímám, takže v mém případě takové momenty nastávají v každé fázi projektu. Myslím, že za to může i fakt, že vidíme reálný dopad The Dress. Skutečnost, že jedna vydražená skica může pomoct jednomu dítěti s DMO k měsíčnímu intenzivnímu pobytu na speciální neurorehabilitační klinice. Takže mě dojme, když oslovený návrhář bez velkého zvažovaní souhlasí a jde do toho s námi. Dojmě mě, s jakou pečlivostí Vogue projekt kurátoruje. Dojme mě bezmála každý příhoz v online dražbě. Dojme mě, když vidím donátorku přicházet v šatech vytvořených podle vydražené skici. Všechno to jsou totiž vzácné okamžiky, které mají společný podtón, a tím je sounáležitost.

The Dress čeká v roce 2026 čtvrtý ročník. Kam byste si přály, aby se projekt dál rozvíjel?

B. N.: Od počátku projektu plánujeme ikonickou výstavu všech modelů. Na tu se nesmírně těším. Vnímám, bytostně, jak moc osobního nasazení a práce je nad každým modelem od nápadu přes kreativu po uzpůsobení pro danou krásnou ženu. Takže jsem jen čistě vděčna návrhářům, že se nebojí a že do toho s námi jdou.

Co byste chtěly, aby si čtenářky Vogue odnesly z příběhu The Dress?

B. N.: Vnímání, že každý čin se počítá, že nikdo není na světě sám. A že je velmi důležité si uvědomit, jak velké štěstí má člověk, který je na straně barikády, kdy může pomáhat jiným. Vážně nesmírné.

Text vyšel v devátém vydání Vogue Leaders.

Přidejte se k Vogue Leaders na LINKEDIN