Barbara Paldus: Strava je důležitá, ale ne žádný extremismus

Cindy Kerberová30. 5. 2023

Vědkyně s více než čtyřmi desítkami patentů, které ovlivňují život každého z nás. Podnikatelka, která prodala firmy za stamiliony dolarů. Jejím vzorem není nikdo jiný než dvojnásobná laureátka Nobelovy ceny Marie Curie Skłodowská. Doktorka Barbara Paldus vedle svých inovací a naprosto plynulé češtiny překvapuje nepředstíranou skromností, smyslem pro humor i odvahou pouštět se do věcí, na nimiž jiný jen marně krčí rameny. A to se původně měla stát klavírní virtuoskou.

Máte fantastický životopis. Domácnost, ve které jste vyrůstala, musela být velmi zajímavá a velmi intelektuální.

Ano, velmi.

Vy sama jste vystudovala elektrotechniku. Prý náhodou.

Chtěla jsem začít studovat na univerzitě dřív. Otec ale chtěl, abych dodělala konzervatoř. Myslela jsem si, že si udělám pár kurzů matematiky, a místo toho jsem skončila na elektrotechnice, protože mě tenkrát poslali do špatné budovy. Profesor se díval na mé známky a zeptal se mě, jestli bych nechtěla studovat elektrotechniku. A já si řekla, proč ne. Bylo mi sedmnáct, nevěděla jsem, co přesně chci. Ale protože jsem si se svými známkami mohla vybrat, vybrala jsem si to nejtěžší, aniž bych věděla, do čeho vůbec jdu.

To je ale obrovský skok, od konzervatoře k tomuto oboru. Bylo v tom rebelství?

Otec mi řekl, že jsem se zbláznila, když jsem mu to oznámila. Ale já jsem vždycky ráda stavěla. Bavilo mě si hrát se šroubky, žárovičkami, drátky. Jednou jsem rodičům i rozebrala televizi.

To asi neměli radost. Povedlo se ji složit?

Ne, ale to samé mi později provedl manžel, který vystudoval computer science. Tvrdil, že to je strašně jednoduché. Nakonec koupil novou.

Vlastníte přes čtyřicet patentů, což je hodně. Čím vším se zabýváte?

Ale třeba Edison jich měl tisíc. Můj manžel jich má téměř sto padesát, já jsem spíš začátečnice. Začala jsem se spektroskopií. Pak jsme stavěli různé typy laserů, následně přišla automatizace bioprocesů, tam to mám na senzoriku a různé architektury softwarů, aby senzory mohly být i virtuální. Posledních pět let patentuji různé formulace, které mají genetickou symbiózu na řešení kožních poruch, jako je kožní integrita, kde chybí filaggrin nebo integrin. Ty si představte jako cihly, z nichž se staví kožní bariéra. Nebo zánět, jak jej redukovat, jak si kůže může znovu postavit kolagen, čímž se může zpevnit. A také kontrola mazu, ale bez dehydratace. Zabývám se i endokanabinoidním systémem, aby se buňky nechtěly „zasebevraždit“, protože když se to děje například ve folikulách, ty se zavřou, ucpou se mazem a za přítomnosti bakterií vznikne zánět.

Co pro vás jako vědkyni znamená dlouhověkost?

Co nejdelší možnou dobu maximální kvalita života. Kdybyste se dožila sto padesáti let, ale posledních sedmdesát strávíte na vozíčku, nemyslí vám to a jste duševně nepřítomná, tak to pro mě není život.

Čím se v souvislosti s dlouhověkostí nejvíce zabýváte?

Jedno slovo – zánět. Jak jednoduše to zní, tak komplikované to ve skutečnosti je. Chronické záněty například vyvolávají to, že si tělo samo rozbíjí kolagen, tím pádem kůže ztrácí elasticitu. Zánět oslabuje kožní bariéru, vznikají v ní díry, kudy proniká infekce. Objevují se alergie, protože kůže propustí to, co by normálně nepropustila. Z toho vznikají autoimunitní nemoci. Problém je, že existuje tisíc způsobů, jak zánět vzniká. Nejíme perfektně, pijeme alkohol, kouříme a vystavujeme se slunci, které způsobuje rakovinu kůže. K tomu přidejte znečištěný vzduch a genetické predispozice. Pak vzniká psoriáza, atopický ekzém, akné, rosacea. Pro mě je longevity především o tom, jak minimalizovat zánět, aby se nerozšířil například na srdce, plíce, nebo játra.

Takže jak jej můžeme minimalizovat?

Potřebujete mít dobrý zdroj antioxidantů, aby tělo mohlo samo eliminovat reaktivní formy kyslíku. Všichni víme, že máme jíst hodně zeleniny a ovoce, protože obsahují antioxidanty. Samozřejmě potřebujeme také snižovat míru stresu, protože stres způsobuje zvýšenou hladinu kortizolu, ten může způsobit hormonální poruchy a ty se zase mohou spojit s chronickým zánětem a způsobit mimo jiné akné. A v neposlední řadě podporovat střevní mikrobiom a jeho diverzitu, aby střeva nepropouštěla do těla alergeny a viry. Zdravá střevní mikrobiota produkuje například vitamin B a krátké mastné kyseliny, jako je butyrát, který napomáhá integritě kůže a biologickým procesům v těle. Strava je důležitá, ale zase ne žádný extremismus.

Celý rozhovor si můžete přečíst v nejnovějším vydání Vogue Leaders, které je společně s červnovou Vogue CS právě v prodeji.

Ptá se

CINDY KERBEROVÁ
V médiích působí čtyřiadvacet let, začínala jako sloupkařka v novinách, pak prošla několika on‐line médii a prestižními časopisy zaměřenými na módu a lifestyle včetně Vogue Portugal a Vogue Ukraine. Od roku 2018 působí na pozici Fashion & Beauty Editor ve Vogue CS. Vedle módních a kosmetických témat se ráda věnuje rozhovorům.

Odpovídá

BARBARA PALDUS
Narodila se v Kanadě českým rodičům, matka byla zubní lékařkou, otec v letech 1958 až 1968 působil jako vědecký pracovník v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. Od hry na klavír se dostala ke studiu aplikované matematiky a elektrotechniky na University of Waterloo. Titul Master of Science získala na Stanfordově univerzitě, kde později získala i doktorát. Založila společnosti Picarro, Finesse Solutions, Sekhmet Ventures a kosmetickou značku Codex Labs. Od roku 2022 je mecenáškou Nadačního fondu Neuron na podporu vědy. Mluví plynule pěti jazyky.