Horoskop pro všechna znamení od 23. 3. do 29. 3.

Cítíte silnou potřebu nezávislosti a je pro vás těžké přijmout jakékoliv omezování. Celé to vychází z vašeho podvědomého strachu z prohry. Nezvládáte, když je rozhodováno o vás bez vás, a tak máte pocit, že musíte bojovat a bránit se všemu, co nevychází z vás. Zkuste pozorovat svou potřebu vítězství. Možná si uvědomíte, že to, co se děje, nedává smysl pro vás, jako jednotlivce, ale má to hluboký význam pro celek, jehož jste nedílnou součástí. Podíváte-li se na vše z vyšší perspektivy, snadněji se podřídíte tomu, co je třeba vykonat. Daří-li se vám využít všechnu svou energii na tvoření, nebojovat a přijímat to, co přichází, pak v klidu a radosti léčíte vše ve vás i kolem vás jen svou přítomností.

Oscilujete mezi pocity strachu spojenými se ztrátou jistot a bezpečí, které vás nutí konat zodpovědně na jedné straně, a potřebou cítit se svobodně a nenechat druhé, aby za vás rozhodovali. Pozorujte, jaké tendence převládnou a jak na ně reagujete. To, co k vám přichází, vás nepřišlo zbavit jistot, to jen vy jste si své jistoty poskládali na nereálných očekáváních a hodnotách, o něž snadno můžete přijít. To, oč se můžete ve skutečnosti opřít, je láska vašich bližních a na to se obvykle přijde až v krizových situacích. Tak se na to, co prožíváte, nedívejte jako na katastrofu, ale na objevnou cestu za tím, co má v životě tu skutečnou cenu a bez čeho všeho se nakonec bez problémů obejdete.

Potřebujete být aktivní, nečekat s rukama v klíně. Můžete nyní snadněji spatřit, co je třeba vykonat pro uskupení, za které nesete zodpovědnost. Cokoliv v tomto směru od vás vzejde, bude mít léčivý charakter nejen pro vás, ale i pro vaše okolí. Pokud se touto cestou vydáte, nenakládejte si na sebe zodpovědnost za druhé, ani za výsledek takovéto akce. Konejte v každém okamžiku tak, jak nejlépe jste schopni, tím uděláte vše, co je možné, a nemusíte si nic vyčítat, pokud by to nedopadlo podle vašich představ. Každý krok na vaší cestě je jedno velké učení. To, co se naučíte, už vám nikdo nevezme, to je pro vás skutečný poklad, ne diplom, certifikát či pochvala za dobře odvedenou práci.

Otevírá se vám možnost nadhledu. Dokážete-li od situace, kterou prožíváte, poodstoupit, můžete na ni pohlédnout z jiné perspektivy a v daleko širším kontextu. Nic, co se v životě děje, není bez souvislosti s něčím dalším. Každá naše reakce vyvolává akci a ta zase reakci. Zvažujte, co vypustíte z úst, jak zareagujete, protože to, co vypustíte, se k vám vrátí. Reagujete-li strachem, posílíte strach, reagujete-li přijetím, posílíte lásku, která vám ukáže, jak v klidu konat. Péče o druhé neznamená chránit je před vším, ale být s nimi ve spojení natolik, že vycítíte, kdy podat pomocnou ruku a kdy je nechat, aby si udělali svou vlastní zkušenost.

Pocítíte ve větší intenzitě zodpovědnost za druhé. Oddáváte-li se lenošení, pak vás konání druhých začne omezovat, a tak to stejně nakonec vezmete do vlastních rukou. Bude-li váš motiv ušlechtilý, bez sobeckého zájmu, může vás to vynést na vrchol. Jste předurčeni k tomu jít příkladem, a tak pečlivě zvažujte každý svůj krok. Výuka totiž probíhá jak u pozitivního, tak u negativního příkladu a v té druhé variantě velmi pravděpodobně utrpí váš pocit důstojnosti a úctyhodnosti. Budou-li vaše činy vycházet z toho, k čemu jste přirozeně předurčeni, a ne z toho, co vám přinese větší slávu, vaše tvůrčí energie povede k uzdravení nejen vás, ale i druhých.

Sloužíte tomu, čemu věříte, a máte k tomu k dispozici obrovské množství energie. Jen si dejte pozor, abyste nepropadli panice a neztratili víru. Pokud nabudete pocitu, že to nezvládáte, energie jako mávnutím kouzelného proutku zmizí. Dejte si pozor na fanatismus, to, co by mělo vést ke zdokonalení běhu věcí, by nemělo být břemenem, které ve vás udusí jakoukoliv radost. Konejte s láskou k tomu, čemu sloužíte. Pokud se začnete cítit jako oběť situace, velmi pravděpodobně tak skončíte. Jsou věci, které jsou větší než vy a někdy není v silách člověka to rozumem obklíčit a vyřešit. Zde nastupuje přijetí situace takové, jaká je, a důvěra ve vyšší řád. Pokora. Odevzdáte-li se proudu tohoto dění a přestanete mít potřebu mít vše pod kontrolou, jakoby z ničeho vyklíčí nová cesta, která vede ze začarovaného kruhu ven.

Požadavky a očekávání druhých vás možná nutí dělat věci, které ruší vás klid a možnost být v harmonii s druhými lidmi.  Uvědomte si, že klid uvnitř vás nastane v okamžiku, kdy přijmete situaci takovou, jaká je. To, co se děje kolem vás, není osobní útok na vaši autonomii. Vaše reakce prozrazují, jaká vnitřní zranění jste nasbírali, když jste si nechávali věci líbit a dávali jste druhým možnost, aby za vás rozhodovali. Pokud tato stará zranění odložíte a podíváte se na situaci s nadhledem, dokážete nahlédnout pozitiva této situace a uvidíte, že konáte pro celek. Když kapka spadne do rozbouřeného moře, pak sice můžete mít pocit, že se zmítá na vlnách totální nejistoty, ale pak, když se přestane bránit a řešit jen sebe, uvolní se, pocit oddělenosti zmizí, spojí se s mořem, pozná, že je doma. A vězte, i když je na povrchu moře bouře, v jeho hlubinách je naprostý klid. Je tam vše, záleží jen na vás, s čím se spojíte.

Možná jste přišli o něco, na čem jste měli tendenci lpět. Mohl to být váš životní styl či určitá jistota. Pokud se vám to podaří rozdýchat, aniž byste se cítili jako oběť, máte vyhráno. Každá ztráta a pocit, že nemáme věci pod kontrolou, nás přivádí k nutnosti věci, které jsou větší než my, pokorně přijmout. S každou bolestí a prolitou slzou se otevírá srdce a roste soucit, skutečný květ lásky. Když si dovolíte věci netlačit, přijdou k vám samy, až je budete skutečně potřebovat. Mnohdy žijeme v iluzi toho, co potřebujeme a co je pro nás důležité, a tuto iluzi odkryjeme, až když je nám to odepřeno. Druzí lidé a jejich život nás mohou inspirovat a ukázat nám, z čeho si vybrat. Není potřeba žárlit a závidět, stačí si to také dovolit a pak uvidíme, zda to k nám také patří.

Vaše aktivity budou poznamenány touhou osvobodit se od toho, co vás omezuje. Motivem by mělo být vytvořit si prostor pro to, co máte rádi. Pokud ale jen reagujete na rebelské myšlenky, které nepřipouští možnost, aby bylo rozhodováno o vás bez vás, bude vaše řešení nastalé situace neadekvátní. Zkuste jít více do nadhledu, nechat ego, ať se vzteká, ale neúčastnit se jeho her. Když přijmete situaci, které čelíte, jako důsledek sledu událostí, které nejsou pod vaší taktovkou, uvidíte, že to nebylo mířeno proti vám osobně, jen jste se ocitli v soukolí vyšší moci a vezete se na vlně procesu, jehož smysl zatím nedohlédnete.

Máte v sobě zodpovědnost a potřebu opírat se o nějaký řád, kterému věříte. A tak, když jsou vaše základy pevné, můžete na nich stavět a umožnit i druhým, aby se také opřeli. Pozorujte, zda je daný systém podporou pro váš růst a jestli se z opěrného bodu nestalo náhodou vězení a vy se jen neujišťujete, že je to ideální místo, protože je tam aspoň bezpečno, pravidelná strava a víte, na čem jste. Ve snaze chránit sebe či druhé můžete stále dokola používat metody, které se v daném vězení osvědčily. Dovolte si rozhlédnout se kolem, pozastavit se nad krásou přírody nebo nějakým uměleckým dílem či si pusťte hudbu a dovolte tělu tančit v jejím rytmu. Tento prožitek ve vás vyvolá klid a otevře i jinou dimenzi vnímání toho, co se v životě děje. Probudí-li se vděk za tyto krásné chvíle, otevřeli jste si cestu k uzdravení.

Je čas zpomalit a vstřebat události předchozích dní. Možná jste se příliš překotně hnali vpřed, a tak na vás padla tíha zodpovědnosti a úkolů, na které jste v té rychlosti zapomněli či jste je odložili na neurčito. Toto zpomalení využijte ke korekci toho, co děláte tak, aby to odpovídalo vaší vnitřní potřebě svobody a nezávislosti, i když to možná bude znamenat ztrátu určitých jistot, na něž jste byli dosud zvyklí. Odpovědí na vaše nejistoty by měla být důvěra, důvěra v to, že je-li vaše aktivita odrazem vás samých, pak to, co do toho vložíte, bude odměněno. Veškeré aktivity, které mají léčivý, originální, alternativní a jiným způsobem pokrokový podtext, vám budou ku pomoci.

Klíčové je pro vás uzemnění. Pokud se rozhodnete pomáhat druhým, nezapomeňte si přitom udržet nadhled a smysl pro rovnováhu v životě. Kompenzujte vše meditací, malováním nebo třeba sázením bylinek na balkoně. Ke své práci využijte náhlé vhledy, které se mohou do vaší mysli prolnout právě v okamžicích, kdy si dovolíte nebýt tu jen pro druhé. Buďte si jistí, že tyto vhledy pak následně vnesete do vaší pomoci druhým, a tím možná pochopíte užitečnost této rovnováhy. Obětujete-li druhým všechno, nebudete jim za chvíli mít co dát. Neztotožňujte se s rolí zachránce, přistála by vám na zádech taková tíha zodpovědnosti, že byste se mohli z toho zhroutit.