Byla jsem na natáčení seriálu Bridgertonovi a tohle jsem tam viděla

Seriál Bridgertonovi, produkovaný Shondou Rhimes pro Netflix, měl premiéru v prosinci 2020 a okamžitě se stal jedním z nejsledovanějších titulů platformy. První sérii během prvních 28 dní sledovalo více než 82 miliony domácností, což z ní tehdy udělalo nejsledovanější originální seriál Netflixu. Druhá série tuto popularitu potvrdila a třetí řada v roce 2024 patřila podle streamovacích reportů mezi nejstreamovanější seriály roku s více než 11 miliardami minut sledování. Bridgerton se tak definitivně zařadil mezi největší seriálové značky současnosti. Těžko říci, co může za takový okamžitý úspěch seriálu. Jedni tvrdí, že sledovanosti pomohl covid, který nás všechny tehdy zavřel do našich domovů a kvůli němuž lidově řečeno nebylo co dělat. Na druhou stranu má třetí série z roku 2024 nejvyšší čísla sledovanosti, tak už to asi lockdownem nebude, že?

Můžeme si být ale jisti, že za úspěchem díla stojí kombinace zdánlivě neslučitelných prvků: regentská Anglie, moderní popové hity v podání smyčcového kvarteta, inkluzivní casting, který nejednomu „tradičně smýšlejícímu člověku" zvedá pravidelně tlak, luxusní kostýmy a romantické dějové linky, které jsou stejně návykové jako algoritmus Netflixu sám. Zkrátka pohádka pro dospělé, ve které by se každý chtěl aspoň na pár chvil ocitnout. A mně se to skutečně podařilo.

Že jste v Británii správně, zjistíte ve chvíli, když vás místo GPS navigují živé ploty, kamenné zdi a silnice tak úzké, že se modlíte, aby protijedoucí auto bylo spíš bicykl. Přesně tady, v britském Sussexu, vzniká část světa Bridgertonových. Světa, který na obrazovce působí jako bezchybná pohádka, ale ve skutečnosti je dokonale organizovaným logistickým zázrakem. Když jsem se dozvěděla, že se podíváme na místo, kde se rodí příběhy inspirující nás k představám, byla jsem skutečně zvědavá. Jakmile jsme ale s ostatními novináři z celého světa museli na začátku exkurze odevzdat své telefony a veškerá nahrávací zařízení, proběhlo u všech zklamání. Takže zpátky k původním pomocníkům každého novináře. Bloky a tužky do ruky a lehká bolest hlavy z obav, abychom si všeho na místě hned všimli, pamatovali si to a v ideálním případě stihli zapsat. Nebudu vám lhát, realita byla jiná než očekávání. Asi tak tisíckrát lepší!

První zastávka? Shepperton Studios. Prostory, kde se staví interiéry domů, taneční sály i ložnice, ve kterých se odehrávají ty nejdiskutovanější scény internetu. Iluze aristokratického přepychu tu vzniká z překližky, barvy a neuvěřitelného smyslu pro detail. Kamera vidí jen to, co má. Zbytek je magie a spousta lidské práce. Procházíme obrovskými halami, které by rozlohou pojaly několik letadel. V některých se staví, koutkem oka stihnu zabloudit k jedné otevřené, kde se nachází zahrada, možná les a mechem porostlé stromy. Vše je tak uvěřitelné, od travního porostu po temnotu za jednotlivými stromy. Co za scénu se zde bude točit? Vidím růže... že by další ples? Kolik plesů nás ve čtvrté řadě čeká? Kdo s kým se za těmi stromy skryje? A staví se zde vůbec scéna pro Bridgerton, a ne pro jiný seriál? Než si stačím něco poznamenat, už nás vedou dál. Tohle bude náročný den.

Pokud existuje chrám Bridgertonu, pak je to kostymérna. Stovky šatů, pečlivě rozvěšených podle barev, postav a společenských tříd. Každý korzet má svůj příběh. Každé vyšívání svůj význam. Tady se nerozhoduje jen o stylu, ale o charakteru postavy. Mně i kolegům z Itálie a Německa pomalu začíná docházet, že nám poslouchání, psaní a chození zároveň moc nejde, a tak asistenta kostýmního výtvarníka jen posloucháme a poslušně běžíme za ním. Ano, tady se nechodí, tady se pořád popobíhá. „Tyto šaty musí fungovat na kameru, ale i přežít dlouhé natáčecí dny,“ vysvětluje asistent Henry Wilkinson. Ano, romantika je krásná věc. Ale romantika v korzetu při dvanáctihodinové směně? To už je sportovní výkon. 

Skutečnost, že některé konkrétní šaty tu vidím hned v několika provedeních, mě asi nepřekvapuje, co mě ale naopak potěšilo, je fakt, že mnoho rób, například ty královniny, se ručně zdobí, dokonce jsou malované. Opravdové umělecké dílo, kterého byste chtěli dotknout. Dalším milou zprávou je, že šaty se poté, co už nejsou pro postavu důležité, přešijí a upraví třeba pro jinou postavu nebo pro někoho z komparsu, a tak se naplno využije jejich potenciál. Zde se opravdu nemrhá materiálem. Hlavní kostýmní výtvarník říká, že celkově fundus seriálu Bridgertonovi čítá okolo 2 tisíc kostýmů a jen 200 z toho jsou plesové. Co se týče plesů, některé šaty trvají šičkám ušít až dva měsíce. Zde se vyžaduje preciznost v každém detailu a je to znát. Poté přecházíme k maskám, kloboukům a jak už jste mohli vidět v traileru, na masky a doplňky v této sérii bude opravdový focus. Víc prozradit nemohu, ale vzpomeňte si na má slova, až si seriál pustíte.

Přicházíme na jakési volné prostranství, kde stojí jeden malý karavan vedle druhého a na dveřích má každý napsaný určité jméno hlavní postavy. Bloudíme mezi nimi a doufáme, že některého herce aspoň zahlédneme. Na fotografiích na sociálních sítích seriálu Bridgertonovi jsem viděla, že právě z nich vycházejí třeba Yerin Ha nebo Luke Thompson, což jsou hlavní hvězdy čtvrté série. Nevidím ale ani Nicolu Coughlan, která se ve čtvrté sérii taky objeví. 

Blížíme se ke karavanům, kde se rodí ty nedokonaleji propracované účesy a make-up. V maskérnách podél hal se skutečně dějí malé zázraky. Soudobá herečka nebo herec se během několika desítek minut promění v dámu nebo gentlemana z 19. století. Paruky se upravují s přesností hodináře. Každý pramen vlasů má své místo. Přirozenost je iluze. Dokonalost je plán. Zajímavý paradox? Bridgerton působí jako historický seriál, ale ve skutečnosti je extrémně současný. Líčení, barevnost i siluety jsou vědomě stylizované tak, aby odpovídaly dnešnímu vnímání krásy, ne nutně historické realitě. A právě v tom je část jeho kouzla. Sami herci nám poté odpovídají, že nasazení paruky jim moc času nezabere, ale ty hodiny předtím, když se chystají, už ano. Zde vlásenkářky a vlásenkáři odvedli obrovský kus práce. A pamatujme, co společenská událost, to jiná forma účesu. Tady se ještě před samotným začátkem natáčení pravděpodobně ani nespalo, co příprav týče.

A pak přijde ten moment: samotné natáčení. Máme možnost vejít do jednoho ze sálů, ještě než vejde celá výprava a štáb, a také nás jednoho po druhém fotí uprostřed prázdných kulis. Ticho. „Action.“ Najednou stojíte v sále, který znáte z obrazovky, a díváte se, jak se rodí scéna, kterou budou během pár dní analyzovat fanoušci na TikToku po jednotlivých záběrech. Poté nám dávají sluchátka a posadí do jednoho ze stanů, kde natáčení budeme sledovat. 

Vzhledem k tomu, že tato scéna se objeví až v druhé části série, nemohu nic prozradit, ale se zatajeným dechem sledujeme perfektní a překvapivě bezchybné počínání herců na place. Naprosto sladěné pohyby, náročné dialogy, které se prolínají v jednom záběru. Jedna scéna se točí klidně desítky minut a vy jako laik nepoznáte, co se stalo za chybu, že se záběr jede znovu. Úsměv, pohled, gesto ruky – všechno musí být přesné. 

Bridgerton možná působí jako lehká romantická podívaná, ale jeho výroba je precizní stroj, kde každý detail rozhoduje, zda se z epizody stane další virální moment. Mezi jednotlivými scénami mi profesionální fotograf udělá momentku přímo na place. Napětím ani nedýchám, stojím uprostřed kolosu, kde chyby neexistují, vše šlape jak švýcarské hodinky, až si člověk říká, co by se muselo stát, aby se ten stroj rozhodil. Co kdybych tu něco provedla? Ok, tak raději ne. Dobré vztahy s Netlixem jsou mi přednější.

Když jsou filmaři se scénou hotovi, vycházíme ven na vzduch a kolem nás sedí kompars s polorozepnutými šaty (Není divu, venku je neuvěřitelné horko. Jsme tu na konci dubna a Anglie nás překvapivě hostí horkým počasím). Hlavní postavy mají kostyméry upravené sukně i korzety tak, aby se jim lépe dýchalo mezi záběry, a přijdou nás pozdravit hlavní hvězdy čtvrté série včetně páru Luke Thompson a Yerin Ha. Já nejvíce sleduji bezchybnou pleť seriálové Eloise Claudie Jessie a dokonalé kostýmy všech, když je vidíme zblízka. Všechny obestírá dobrá nálada, jako by ani nestáli několik hodin na place. 

Když nás na konci dne vezou z filmařského areálu do hotelu a my dostáváme zpět své telefony, rychle si nahrávám myšlenku, která mě napadla. Bridgerton není jen seriál. Je to značka, estetika, moodboard, kulturní fenomén. Nabízí eskapismus v době, kdy ho svět zoufale potřebuje. Dává divákům luxus, emoce a příběhy, které jsou dostatečně historické, aby působily jako pohádka, a dostatečně moderní, aby byly návykové. Lidé, který tenhle brand tvoří, si toho jsou vědomi a dělají to pilně a s láskou. Každý, koho jste na place potkal, byl rád v práci, věřte mi, že mám s čím srovnávat. Zároveň jsem si na konci dubna, kdy jsme na natáčení přijeli, pokládala otázku: Dokážu emoce bez nahrávek a fotek přenést do článku, který budu psát až za 8-9 měsíců? Překvapivě to šlo snadněji, než jsem myslela, i když mě mrzí, že jsem si nemohla vyfotit ty neskutečné kulisy, herce i kostymérny. Ale tak to máte s každou věcí, která funguje. Vždy tam musí být trocha tajemství.

Po návštěvě zákulisí je jasné jedno: Bridgerton není náhoda komerčního úspěchu. Je to pečlivě vybudovaný svět, který ví přesně, co dělá. A dělá to tak dobře, že se mu to daří už několik sezon po sobě. Já už první polovinu čtvrté série viděla, teď už se těším, co na ni řeknete vy.