Skate, co lze setřít

Na první pohled jde o hravou designovku, jejíž vizualitu utvářel umělec Michal Cimala. Při bližším pohledu člověk odhalí sofistikovanou konstrukci, za níž stojí další známé jméno – profesionální skateboardista Maxim Habanec a rodinná firma LTB Snowboards. Deska vznikla v limitované sérii sta kusů, z nichž každý spojuje sedm vrstev kanadského javoru a dvě vrstvy upcyklovaných losů. Losy tvoří více než čtvrtinu hmotnosti skateboardu a posouvají ho z pouhé recyklace do sféry promyšlené upcyklace. ReBoard má ještě jednu zvláštnost. Část jeho povrchu kryje bílá stírací vrstva. Majitel tak může postupně odkrývat vlastní design. Není to jen hra s nostalgií po losech, které kdysi skrývaly naději na výhru a přinášely radost z jejího splnění, ale i nový přístup k personalizaci sportovního náčiní. Kde jinde se může jezdec stát doslova spolutvůrcem vizuální identity svého prkna? 

„Spolupráce na vývoji skejtu z netradičních materiálů byla výzva, ale výsledek je plně funkční a zároveň originální,“ říká Habanec, pro něhož byl klíčový nejen vzhled, ale i jezditelnost. ReBoard rozhodně není jen vitrínovým artefaktem pro investiční sběratele (i když i tím může být), nýbrž deskou připravenou k jízdě i trikům. Významnou roli v projektu sehrál také nejmladší člen rodinné manufaktury LTB Snowboards Max Schröder. Syn zakladatele Lukáše navázal na více než třicetiletou tradici ruční výroby desek a přinesl i současný designérský pohled a zkušenost aktivního jezdce. Právě on ve spolupráci s Habancem a Cimalou hledal ideální kombinaci vrstev kanadského javoru a upcyklovaných losů a zkoušel, jak se materiál chová při reálné jízdě.

Samotná podoba skateboardu má i další symbolické vrstvy. Cimala si pro ústřední motiv zvolil polibek, který v sobě propojuje několik významových rovin. Je to sounáležitost, intimní spojení, ale také pojem zakořeněný ve skejtovém slangu: „kiss the rail“, jemný dotyk zábradlí během triku. Žlutá a tyrkysová, to jsou zase barvy odkazující k vizuální identitě Sazky a její mateřské skupiny Allwyn. Rámují celé dílo v popartově laděné energii. 

Projekt souvisí s platformou reLosy, která v loňském roce otevřela otázku, co se stává se starými losy. Sazka ukazuje, že i tak zdánlivě všední předmět může dostat nový život. Vedle reBoardu už vznikly tenisky Sazka Kickz, modulární nábytek, BMX pumptrack nebo deodorizační rePuk. Všechny spojuje myšlenka, že druhotný materiál lze proměnit v objekt esteticky přitažlivý i prakticky využitelný. Nejde o drobnou vedlejší iniciativu, ale o důsledné hledání cest, jak skloubit svět zábavy s odpovědností. ReBoard je přitom výmluvným výstupem propojujícím různé světy. Skejťáka, který testuje jeho limity; výtvarníka, jenž mu vtiskl duši; i rodinnou manufakturu, která se stará o jeho konstrukci. Tento ekosystém vznikl z losů, jež by jinak nenašly další využití. Sazka tak znovu dokazuje, že inovace nerovná se vždy jen technologie. Někdy se skrývá v odvaze přetavit každodenní předmět v artefakt, který otevírá otázky udržitelnosti, estetiky i identity. Že i kousek javoru a několik vrstev starých losů mohou proměnit vnímání celého sportu i loterií. 

„Součástí zadání bylo, aby skate nesl výrazný kreslený prvek. Vznikla proto celá řada digitálních i tušových kreseb na ručním papíře, také série obrazů, do kterých byly zakomponovány Sazka losy. Z těchto návrhů jsme následně spolu s Maxem Schröderem vytvořili finální podobu desky. Hlavním motivem je polibek, který pro mě symbolizuje sblížení, první kontakt, lásku a vášeň, která je ve skejtové kultuře jasně přítomná,“ doplňuje Cimala.

ReBoard bude dostupný pouze prostřednictvím soutěží na sociálních sítích Sazky a jejích ambasadorů.