Vogue Daily

VOGUE editorial: #ManifestFreedom

Je vhodné vymýšlet módní časopis, když v blízké zemi začala válka? Co mají společného týdny módy a prezident Ukrajiny Zelenskyj? Jak můžu pomoci právě já?
Foto: Branislav Šimončík pro Vogue CS
Je čtvrtek 24. února brzy ráno. Stojím na letišti v Římě a snažím se dostat do letadla do Milána. Nemůžu být odbavena, protože údajně nemám platný Super Green Pass. Respektive ho mám, jen v jiné podobě, než je úřednice u přepážky zvyklá, což spustí nekonečnou ověřovací proceduru. Počítám minuty. Jestli jsme si mysleli, že pandemie změní naši míru trpělivosti a pokory, tak jsme se pletli. Strach z covidu pomalu mizí a střídá ho tradiční mantra prvního světa: Proč to nejde, jak já chci/potřebuji?
Můžu si pronajmout auto, ale i tak zmeškám přehlídku Prada, běží mi hlavou. V tu chvíli ještě netuším, že nakonec budu přece jen odbavena, letadlo stihnu, stejně jako zmiňovanou show. A také ještě nevím, že všechno je v tuhle chvíli už úplně jinak.
A co jste dělali ve čtvrtek 24. února 2022 v ranních hodinách vy?
Tématem dubnového vydání Vogue CS mělo být Propojení. Chtěli jsme ho věnovat všemu, po čem po dvou letech lockdownů a restrikcí hladovíme. Volnosti, pestrosti a nové energii. Naši znovunabytou radost a úlevu měl vyjádřit hit TikToku a trend roku 2022 – indie sleaze. Styl, který miluje vše divoké, co se kdy prohnalo módou: disco, punk, grunge, vintage. Styl, který má jediné pravidlo: hlavně žádná pravidla. Vrstvení, míchání, čím více, tím více, teď a tady. Too much is not enough.
Může oblečení manifestovat svobodu? Musí.
Master class indie sleaze pro Hanu Jiříčkovou, jednu z nejúspěšnějších českých modelek současnosti, jsme naplánovali na 25. února v Paříži. Jako její lektorky jsme vybrali modelky Erin Wasson a Irinu Lazareanu, obě představitelky přesně toho, do čeho jsme chtěli dubnové vydání transformovat. Mělo být výmluvné a nepřehlédnutelné jako šestadvacet tetování Erin, americké modelky, která se narodila v Texasu a kromě modelingu se věnuje i stylingu a módnímu designu. Její kolegyně a kamarádka z nultých let, královna postgrunge Irina Lazareanu, je Kanaďanka rumunského původu a byla múzou Karla Lagerfelda i Nicolase Ghesquièra. Kate Moss si ji vybrala do kampaně Topshopu i do britské Vogue, do vydání, na kterém se autorsky podílela. „On the runway, no matter what, she cannot be transformed. She always has her unique look and style,“ řekla o ní Emmanuelle Alt, bývalá šéfredaktorka Vogue Paris.
Foto: Branislav Šimončík
Hana Jiříčková na obálce dubnové Vogue CS
Foto: Branislav Šimončík
Irina Lazareanu na obálce dubnové Vogue CS
Foto: Branislav Šimončík
Erin Wasson na obálce dubnové Vogue CS
V pátek 25. února se všichni sešli ve studiu v Paříži. Hana, Erin, Irina. Fotograf Branislav Šimončík, kreativní ředitel Vogue CS Jan Králíček i stylistka Chiara Totire. Na chvíli nás napadlo, že focení zrušíme. Už den předtím všechny digitální platformy Vogue CS a V24 Media z úcty k situaci na Ukrajině pozastavily zpravodajství z milánského fashion weeku, stejně jako ostatní aktivity, včetně komerčních. Nepřišlo nám vhodné upínat pozornost jinam než k válečnému konfliktu. Daleko více než nejnovější kolekce nás zajímalo, jak se ruské invazi ubrání ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho země.
Jako jedna z nejznámějších značek na světě máme velký vliv a cítíme zodpovědnost ho využít. Naším způsobem. Od 27. února najdete na Vogue.cz rozhovory s kolegy z ukrajinské edice Vogue, stejně jako s designéry a umělci. Nepřinášíme válečné zpravodajství, nejsme reportéři, ale děláme vše pro to, abychom jako součást jednoho z nejbohatších a nejvlivnějších průmyslů na světě pomohli izolovat Rusko. Ve chvíli, kdy píši tento úvodník (den osmý), většina významných módních domů i řetězců konečně vyjádřilo podporu Ukrajině a přispěla na pomoc válečným uprchlíkům, kteří odtamtud odcházejí. Bohužel zatím jen málo z nich omezilo dodávky zboží do Putinovy země.
Toto vydání jde do tisku ve chvíli, kdy nikdo z nás neví, co bude zítra, natož za čtrnáct dní, kdy se časopis dostane k vám. Od samého začátku ale stojíme na straně Ukrajiny a voláme po ukončení války a absolutním odsouzení ruské invaze.
I kvůli tomu jsme focení cover story nakonec nezrušili, ani dubnové vydání. Ne proto, že bychom vás nebo sebe chtěli chlácholit, že máme právo na chvíli zapomenout na špatné zprávy a odpočinout si od nich. Naopak. Ani na vteřinu nesmíme zapomenout, co se na východ od nás děje. Všichni máme možnost a povinnost se ke konfliktu vyjádřit, upozornit na něj a říci, na čí straně stojíme.
Every voice matters.
Dubnové vydání Vogue CS věnujeme propojení a komunikaci mezi lidmi. Svobodě a míru. Britská Vogue vycházela i v době druhé světové války a my uděláme vše pro to, abychom našim ukrajinským kolegům Philippovi, Sergeiovi, Oleně, Anně, Oksaně, Liudmyle, Violettě, Alyoně, Darie, Valerii, Maryně, Venyovi, Martě, Aleksandře, Marině, Vadimovi, Nataliyi, Maryně, Konstantinovi a ostatním pomohli, aby jejich edice nezanikla. Ani jejich země.
Mír Ukrajině. Mír nám všem.
P. S.: Mírový symbol, kterým jsme „hackli“ dubnové obálky pro Vogue CS, namaloval ilustrátor a textilní designér Juraj Straka. Iniciály použité v čísle jsou z ručního písma od Jana Hořčíka.
P. S.: I limitovaná obálka pro předplatitelky a předplatitele nese důležitý vzkaz. F*uck war, f*uck violence!