Co nadělit pod stromeček kamarádce? 7 knih od českých autorek k Vánocům

Lada je bezdětná spisovatelka. Čtyřicátnice procházející tvůrčí krizí. Její poslední knihy se nesetkaly s úspěchem, který nakladatel očekával. Vyvíjí na ni proto tlak, aby mu tentokrát přinesla bestseller. Když má Lada schůzku s redaktorem, vyskočí na ně na internetu drastické video. Na protest proti vládnímu zákonu se starší muž upálil před Poslaneckou sněmovnou. Lada je v šoku. Oním mužem je totiž její otec, uznávaný vědec, kapacita ve výzkumu Alzheimerovy choroby. Lada se snaží pochopit motivy otcova činu. Pátrá po tom, jak se z racionálního vědce mohla stát oběť manipulátorů a jejich konspiračních teorií a dezinformací. Zároveň se rozhodne rodinnou historii cynicky využít jako námět pro svou novou knihu, která by ji mohla vrátit na literární výsluní… Skvělé čtení!   

„Marcela se vydala nazdařbůh k dalšímu paneláku. Motala se teď sídlištěm už docela neschopná zjistit, kde právě je. Věděla jistě jen to, že jejich vchod je na okraji paneláku, jenže každý panelák má kraje dva, jeden jako druhý, dlouhé řady oken, balkónů, vchodů, lidi do nich vcházejí a vycházejí jako na orloji, mají zaměnitelné tváře, nepoznává nikoho. Pustila Pejska na zem a jen ho sledovala pohledem, jak se vydal ke skupince dětí opodál. Otočila se ke dveřím krajního vchodu a zkusila do něj zastrčit klíč. Zasekl se v polovině a dál už to nešlo.“ Když přijde učitelka Marcela o práci, začne se její život pomalu rozpadat. Zmateně bloumá sídlištěm a lidé jí časem začnou říkat prostě Marmeláda. Nikdy nikam tak úplně nazapadala, a jak se postupně odkrývají střípky její minulosti, odhaluje se také její těžko pochopitelná zranitelnost a neschopnost se bránit. Navzdory drsným okolnostem si v sobě ale uchovává zvláštní laskavost a upřímnou touhu pomáhat. Ditta Kůtová má na kontě bestseller Zlá babička. K postavě Marmelády ji inspiroval osud ženy, která v sedmdesátých letech bloudila po Budějovicích. Knihu doprovází nádherné ilustrace samotné autorky. 

„Kdybych to měla shrnout, řekla bych, že to je román o cestě k obyčejnému lidskému štěstí. Protože život nedá nikomu nic zadarmo a být šťastný nebo spíš spokojený, což je pro mě synonymum, dá prostě velkou práci. Je to i kniha o tom, jak vzniká nenávist a zášť mezi lidmi a jak těžké je odpustit, protože nenávist se zaryje pod kůži,“ říká Alena Mornštajnová o románu Čas vos. Vydala jej už loni, pro velký úspěch mu letos vyšel dotisk. Příběh se odehrává v Brodu, maloměstě, kde žijí knihovnice Bára a samotářský ornitolog Ptáčník. Bářin život se nevyvíjel podle jejích představ a směr, který nabral, si sama nevybrala. Minulost už se napravit nedá, staré křivdy stále bolí, ale je třeba bojovat, aby se člověk dobral spravedlnosti. Ani s Ptáčníkem se život nemazlil. Stal se z něho samotář a podivín, který miluje víc ptáky než lidi. Když se jejich osudy protnou, ani jeden z nich netuší, kolik toho mají ve skutečnosti společného a jak moc si můžou navzájem pomoci. Kniha má všechno, co od ní očekáváte. Hluboký příběh, uvěřitelné hrdiny. Alena Mornštajnová dodává: „Čím jsem starší, tím jsem k vnímání přírody citlivější a všechno, co se v přírodě děje, je pro mě důležité. Les a zahrada v knize představují místa, kde se hrdinové cítí v bezpečí. Je to pro ně únik od světa, který je zatěžuje nebo mu v případě Ptáčníka tak docela nerozumí a vlastně se o to ani nesnaží.“ 

„Došla až k jezeru Minnewater, Jezeru lásky, jak mu říkali místní. Legenda praví, že kdo se tu políbí, bude milován navždy, to se dočetla v knize půjčené od Clary. Psalo se v ní o dívce Minně, po které je prý jezero pojmenováno. Měla milovat mladého válečníka, jenže otec ji chtěl provdat za jiného muže. Utekla, skrývala se v mokřinách u řeky a nakonec zemřela vyčerpáním v jeho náručí. Ten pak vodu přehradil, aby ji pochoval na dně. Když strhl hráz, místo zalila tůň, která tu zůstala dodnes. Od té doby se tu prý scházejí milenci a věří, že je voda spojí navždy.“ Bývalá diplomatka Iveta D. Chmiel nám přináší příběh Marie, která odjíždí z Prahy s plným autem a prázdným srdcem, odhodlaná nechat za sebou profesní zklamání. V malebných belgických Bruggách na ni čeká prestižní místo soudkyně a vytoužený klid. Jenže minulost má dlouhé prsty. Za tajemnými zelenými dveřmi jejího nového domova bydlí Pierre, charismatický advokát spojený s mocnou firmou, která Marii v Praze málem zničila život. Zatímco se město halí do vánočních světel a vůně skořice, Marie se ocitá uprostřed nebezpečné hry o moc. V sázce je nejen její kariéra, ale i osud nevinného člověka. Pierre se stává jejím nejbližším spojence i osudovou láskou, ale může mu Marie skutečně věřit, když v soudní síni stojí každý na jiné straně? Naštěstí v tom není sama, má kolem sebe nové přátele. Tenhle román vás udrží v napětí až do poslední stránky! 

Neviditelné minuty jsou románem o setkání dvou spisovatelek, které od sebe dělí dvě století. Autorka se v roce 2023 stěhuje do Domažlic, v roce 1845 do stejného města přijíždí Božena Němcová. Obě ženy mají společného víc, než by se mohlo zdát. Během četby si musíme klást otázky: Co se od té doby pro spisovatelky změnilo? Doba možná, ale společnost jako taková nikoliv. Obě spisovatelky čelí podobným výzvám. Obě si kradou čas na své psaní, obhajují se, chtějí vytvářet domovy svým blízkým, ale zároveň chtějí psát. Mají kvůli svému psaní výčitky. Jak to zvládnou? Letos vyšla Janě Poncarové i kniha intimních portrétů a životních osudů osmi zapomenutých českých spisovatelek 19. a 20. století. Tyhle ženy tvořily navzdory společenskému očekávání, životním útrapám i žárlivým manželům. Které to jsou? Růžena Svobodová, Marie Majerová, Amálie Kutinová, Felix Háj, Felix Téver, Vlasta Javořická, Olga Barényi, Popelka Biliánová. Tyhle dvě knihy si nesmíte nechat ujít!

Lucie Macháčková je stand-up komička, spisovatelka, scénáristka a moderátorka. Píše povídkové knížky, humoristickou prózu, ale i televizní scénáře. Svou literární tvorbu staví na černém humoru, nadsázce a reálných trapasech ze života. Proslavily ji knižní bestsellery Historky z Tinderu, Historky z Tinderu 2 aneb Láska, sex a ten pravý nikde, v nichž s humorem rozebírá moderní randění. V podobném duchu se nese kniha Svatební historky aneb Jak jsem se nevdala, za kterou získala prestižní cenu Magnesia Litera za humoristickou tvorbu. Historky pod peřinou na ni navazují. V knize se dozvíme všechno, co jsme nikdy o sexu nechtěli vědět. Dokonce by nás na to ani nenapadlo se zeptat. Lucie Macháčková nás vezme na tantrickou masáž nebo si s ní zahrajeme zábavnou interaktivní hru na lásku na jednu noc. Pobaví nás erotickými nápady, které vypadají skvěle ve filmu, ale ve skutečnosti končí trapasem. Tahle kniha vás rozesměje až k slzám.