Summer Vibes

Kouzlo letní nahodilosti

Spontaneita, nepředvídatelnost a náhoda nejsou jen neodmyslitelnou součástí cestování, ale i žánru pouliční fotografie.
Foto: Michal Josephy
„Street photography dokáže zachytit to, co běžnému pohledu uniká a ztrácí se v trysku života,“ radil mi kdysi slavný americký fotograf Joel Meyerowitz, jehož výstavu jsem navštívil v New Yorku. Pouliční fotografie, jejímž průkopníkem byl Henri-Cartier Bresson, mě odjakživa přitahovala tím, že se podobá lovu neopakovatelných okamžiků, ve kterých se ve vzácné souhře děje, světla a kompozice odehrává „existenciální drama“ lidského života. Svébytnou esencí těchto momentů bývá krása, o níž filozof Alain de Botton ve své knize Umění cestovat tvrdí, že k tomu, abychom zachytili její pomíjivost, je fotoaparát ideálním nástrojem. Tato krása, kterou nelze zavřít v ateliéru, je často „nedokonalá“ a ulpívá na ní prach i každodenní ruch ulice. I přesto nás nutí popoběhnout, vystoupit z autobusu či riskovat trapasy a odmítnutí. A to vše jen pro to, abychom zachytili náhlé zjevení krásy třeba prostřednictvím pouličních portrétů…
Foto: Michal Josephy
Foto: Michal Josephy

Chodím ulicí aneb jak na pouliční fotografii

1. Fotoaparát vhodný na street photography vám pomůže vybrat například digitalcameraworld.com či cameradecision.com. Při výběru však nezapomeňte na to, že technika není všechno a foťák vám prostě musí sedět v ruce, a to do té míry, že se stane „nedílnou součástí“ vašeho těla.
2. Pouliční fotografie se sice pořizuje na veřejném prostoru, ale jednotlivé státy mají různě nastavené zákony na ochranu soukromí a osobnosti. Seznamte se s nimi, protože jinak byste mohli být nemile překvapeni tam, kde byste to nečekali (například v kolébce street photography, ve Francii).
3. Toulejte se po ulicích města jako flâneur, navigaci či google mapy používejte jen pro základní orientaci. Namísto toho „jděte za nosem“, nechte se vést intuicí a „čtěte“ město jako labyrint či šifru.
5. Zrcadlete pohyby lidí, rytmus ulice, pohybujte se jako stínující boxer a zpomalte svou chůzi, gesta a řeč těla natolik, že se budete cítit tak, jako byste se pohybovali pod vodou. Splynete tak s davem a budete „neviditelní“.
6. Street photography žije a umírá s bressonovským „rozhodujícím okamžikem“. Z tohoto důvodu byste si měli osvojit „uvolněnou bdělost“, která vám umožní být všímaví k tomu, co se kolem vás „tady a teď“ děje, a zároveň i dostatečně pružně reagovat.
7. Buďte trpěliví a počítejte s tím, že můžete chodit dlouhé hodiny po městě a prostě se nic zajímavého nestane. Nepanikařte, nepodléhejte křeči a netlačte na pilu. Sami totiž s přibývající praxí zjistíte, že teprve ve chvíli, kdy to „vzdáte“ a nebudete tolik chtít, to tam začne „padat“ a vy budete odměněni za celodenní úsilí.