Společnost

Fejeton: Jaký vzkaz vysílá do světa nový film Barbie?

Barbie, nejslavnější panenka světa, je kvůli svým nedokonalostem vyhoštěna z Barbie Landu. Tak vypadá hlavní zápletka očekávaného snímku, jehož režie se ujala feministická Greta Gerwig. A přitom vyvstává zásadní otázka: jestli ani Barbie, která platí za dlouhodobý ideál krásy, nedokáže najít své místo, co zbývá nám ostatním?
Foto: profimedia
Růžová je v poslední době všude: od kolekce PP Pink Valentino až po kolekci Zara. Film Barbie zkrátka ovlivnil celý módní svět. Avšak neztrácí se v lavině trendů hlubší význam tohoto snímku? Barbie se nuceně vydává na dobrodružství do opravdového světa, kde postupně objeví, že dokonalost lze skutečně najít, ale jen uvnitř sebe. My ostatní se zároveň snažíme dokonalosti dosáhnout prostřednictvím nespočtu módních kolekcí, které ve výsledku pouze přispívají k iluzi, jíž se film snaží rozdrtit. Paradoxně se tak pokoušíme dosáhnout nerealistického standardu krásy, kterému plastický svět Barbie tradičně přispíval. 
Jakmile většina z nás slyší „Barbie“, myslí si, že dopředu ví, o čem film bude. Když ale zjistí, že ho režíruje Greta Gerwig, zaváhá. A není divu. Greta Gerwig je proslulá schopností klasické příběhy oživovat novou perspektivou a zároveň jim vkládat moderní nádech. Přesně tak to udělala v případě filmu Malé Ženy (2019), který je adaptací stejnojmenného románu. O čem snímek vypráví? Hlavní postava Jo March, stejně jako mnoho jiných žen, bojuje s prosazením vlastních  ambicí a názorů v ostrém světě, který se ji často snaží umlčet. Podobně jako Barbie se pokouší najít vlastní identitu, a Gerwig tak na plátno přináší autentické, komplexní vyobrazení ženských osobností. Bohatá filmografie režisérky nás však nutí pozastavit se nad tím, zda-li podstata filmu skutečně spočívá pouze v hledání způsobu, jak opustit šedivý svět reality.  
Vzhledem k povaze předchozích projektů Grety Gerwig je otázkou, proč se filmařka rozhodla přivést k životu právě Barbie? Nejde přece o tradičně pojatou hrdinku, ke které se v podstatě neváže žádný příběh... Na druhou stranu — je pravdou, že existují miliony žen, které mají k Barbie— coby pop kulturnímu fenoménu — jisté pouto  (ať už je to jejich dětství, sny, ambice, či vzhled). 
V roce 1975 se Barbie stala olympijskou lyžařkou na počest nadcházející Zimní olympijské hry v Rakousku. Roku 2000 zase ztvárnila první dámu Hillary Clinton, načež v roce 2004 vznikla na oslavu amerických prezidentských voleb, ve kterých byl zvolen mužský prezident George W. Bush, přímo „prezidentská“ Barbie. Dokonce i její přítel Ken, který za všech okolností stojí po jejím boku, umocňuje společenské přesvědčení, že žena bez mužského doprovodu prostě nemůže existovat. Jinými slovy, Barbie nikdy nebyl dopřán její vlastní příběh, jenom předem určená hodnota, kterou jí ale přidělili ostatní. Margot Robbie, která ve filmu ztělesňuje Barbie, v nedávném rozhovoru pro Vogue vyjádřila svůj názor ohledně nejslavnější panenky světa a její objektivizace: „Dobře, je to panenka. Plastová panenka, a tudíž nemá orgány. Pokud nemá orgány, nemůže mít ani reprodukční orgány. A pokud nemá reprodukční orgány, je vůbec schopná sexuální touhy? Ne, myslím, že ne. Ano, je sexualizovaná. Ale nikdy by neměla být sexy. Ano, může nosit krátkou sukní, ale jen proto, že se jí to zdá být zábavné a růžové. Ne proto, že by chtěla, abyste viděli její zadek.“ Režisérka Greta Gerwig zase přiznala, že ji po prohlídce společnosti Mattel (která Barbie od 60. let vyrábí) překvapilo jedno: že se většina panenek značky Barbie jmenuje Barbie, ať už se jedná o atletku s tmavší pletí, blonďatou baletku, či kouzelnou princeznu. „Všechny tyto panenky jsou Barbie, Barbie je každá z nich. Jako filozofka jsem si proto následovně povzdechla: ‚No, tak tohle bude ještě zajímavé.‘“
A co víc, existuje spousta lidí, kteří mají s Barbie problém, navzdory pokusům značky do trhu uvést panenky s různými odstíny pleti a tvary těla. Greta Gerwig při otázce na důvody, proč se vrhla do tohoto projektu, uvedla, že to „bylo něco, co bylo vzrušující, jelikož to bylo děsivé. „Myslím, že šlo o typickou reakci typu: ‚Ach ne, Barbie.‘ Když jsem začala psát scénář, poléval mě pot. Vůbec jsem netušila, kde začít, o čem by příběh vůbec měl být. Obvykle ale nejlepší věci vznikají z toho, čeho se bojíme. Cokoliv, kde je možnost, že by vám to zničilo celou kariéru, je něco, čeho byste se měli ujmout.‘“
Tak uvidíme, jestli nový snímek změní svět. Možná si holčičky 21. století budou moci hrát s panenkou, která má vlastní osobnost a schopnosti, a není pouhou hračkou. A možná to zařídí právě tato filmová Barbie…