Největší luxus současné módy? Být neviditelný. Proč se soukromí stává novým symbolem luxusu

Můžu (nebo spíš musím) přiznat, že bych dokázala trávit hodiny sledováním unboxingů a haulů na TikToku. Pro nezasvěcené – jde o videa, jejichž protagonisté s nadšením rozbalují své nákupy, jako by šlo o vánoční překvapení typu Labubu. Z jejich popularity (jen pod hashtagem #unboxing najdete přes 13,8 milionu příspěvků) je zřejmé, že nejsem jediná. Sledujeme, jak někdo odhaluje nový model kabelky Chanel, vzácný módní úlovek nebo kousek z extrémně drahé kolekce. Jenže tento druh obsahu už není jen nevinnou zábavou, ale potenciálním bezpečnostním rizikem.

Vzhledem k rostoucímu počtu krádeží luxusního zboží, které někdo předtím ukázal online na svých účtech, se z unboxingů stává adrenalinový sport. O tom ví své i Viktorija Lubyté, influencerka a VIC (very important client, tedy nejvýznamnější klientka módních domů), která po příletu do Londýna natočila video, jak ukrývá své šperky coby reakci na sérii loupeží v britské metropoli. Lubyté je dcerou litevské podnikatelky a bývalého premiéra. I když má za sebou instagramový účet plný příspěvků, teď to vypadá, že po zveřejnění tohoto videa se z onlinu stáhne zpět do reality. Přesně to charakterizuje přístup celé generace Z, která čím dál víc sází na digitální zdrženlivost.

„Zatímco mileniálové byli zvyklí otevřeně budovat nové komunity, sdílet všechno s kdekým a ukazovat své životy, generace Z spíš sdílí informace jen s lidmi, které už zná, ať už online, nebo offline,“ vysvětluje Andrea Villa, programová ředitelka festivalu Carballo Interplay. „Dospívali jsme ve světě, kde jsme v online prostoru necítili hrozbu – vše bylo jasné a prosvětlené. Dnes už to tak ale není.“

A důsledky jsou v online světě znatelně vidět: opuštěné profily bez fotek, přechod ke stories, které časem mizí, nebo k šifrovaným zprávám. Etabluje se nový, vědomý způsob existence na internetu.

Téma se znovu dostalo do popředí skrze nedávné soudní řízení ve Francii, během něhož Kim Kardashian vypovídala o loupeži z roku 2016. Tehdy jí během pařížského týdne módy ozbrojení lupiči odcizili šperky za více než 10 milionů dolarů. Sama Kim poté přiznala, že tato zkušenost zásadně změnila její přístup k soukromí.

Od té doby zcela přehodnotila své chování na Instagramu. Už téměř nikdy nezveřejňuje nic v reálném čase, nepublikuje spontánní momentky z aktuálního místa pobytu. Kromě neustálé ochrany bodyguardy zavedla i přísná pravidla pro obsah na svých sociálních sítích.

Podobné kroky doporučuje i odbornice na kyberbezpečnost María Aperador, zakladatelka agentury BeValk. „Základní pravidlo je neprozrazovat příliš. To znamená deaktivovat geolokaci, nepublikovat v reálném čase a neukazovat pravidelně cenné věci. Mnohem důležitější je vědět, kdo vás sleduje, jaké informace o vás mají a jak je mohou zneužít,“ vysvětluje.

Zkušenost s vloupáním má i influencerka Tamara Kalinic. V roce 2021 jí z domu zmizela kolekce kabelek Hermès a byla přesvědčená, že to nebyla náhoda. Právě luxusní zboží ukazované online se může stát vodítkem pro zloděje, ať už ty digitální, nebo fyzické. Podle Aperador je dokonce „obyčejná fotka“ zdrojem informací. Zloději si všimnou značky, modelu, místa výskytu, ceny, vaší rutiny. Pokud jsou u fotky navíc i geolokační údaje, riziko je obrovské.

Proto odbornice radí jednoduché pravidlo: publikovat s časovým odstupem. „Cestujete? Postujte až po návratu. Jste na eventu? Zveřejněte post až po jeho skončení. Jinak zbytečně dáváte najevo, že nejste zrovna doma. A pokud už někdo ví, co vlastníte, je to pro něj vlastně pozvánka,“ upozorňuje. Zejména u veřejně známých osobností pak doporučuje vytvořit si plán digitální ochrany na míru.

„Největší luxus dneška? Být neviditelný,“ říká strategický konzultant Eugene Healey. Tento nový přístup ke sdílení – nebo spíš nesdílení – reflektuje podle něj rostoucí odpor vůči všudypřítomné digitální expozici. „Z původní utopické představy internetu coby přátelského propojení lidí se stal invazivní a neúprosný systém. Být online už není volba. Je to nutnost, pokud si chceme udržet kontakty, práci nebo kulturní relevanci.“

Právě proto nabývá na hodnotě „digitální ticho“. A značky jako Bottega Veneta na to reagují s elegancí: nemají oficiální Instagram, nesnaží se zalíbit algoritmům, a přesto (nebo právě proto) zůstávají jedinečné. Healey dodává: „Být offline je dnes výrazem privilegia. Ne každý si to ale může dovolit. Já ano, protože jiní mluví o mně. Ale ty, zlato, ty potřebuješ být vidět.“

Nová forma prestiže tak spočívá v tichém, ale informovaném životě. Být v povědomí druhých a vědět o světě, aniž bychom byli nonstop online. Znalost správných restaurací, umělců, klubů a značek – to vše, aniž bychom je sdíleli. Přesně v duchu otázky, kterou pokládá Healey: „Umíte být kulturně relevantní bez přítomnosti na sítích a bez doporučení od algoritmu?“

Odpověď se možná skrývá v komentáři pod jedním tiktokovým účtem: „Nejlepší večer? Večeře doma, dobré jídlo, smysluplný rozhovor.“ Zdá se, že právě po tom lidé dnes touží, totiž po soukromí, které není nedostupné, ale vyžaduje vědomé rozhodnutí. A právě to se stává největším luxusem módního světa.

V roce 2025 to možná znamená neukazovat, co jsme si koupili. Neprozradit, kde jsme. Neodhalit, co nás fascinuje. Bezpečí a tajemství nebyly nikdy tak sexy.