Jak technologie změnily hledání lásky

Psal se rok 2016 a já seděla v letadle na Island. Byla jsem na cestě na první rande s cizincem. S někým, koho jsem znala jenom přes Tinder a pár hovorů přes WhatsApp. Cítila jsem se v rozpacích a i trochu vystrašená. Stigma z poznávání lidí online u mě stejně jako u mých vrstevníků úplně zmizelo. Cítila jsem, že osoba, se kterou se setkám, stojí za letenku. Nakonec vztah trval jen šest měsíců, ale zamilovala jsem se, poznala cizí zemi a dostala životní lekci. Celkově vzato nelituji.

Před deseti lety se předpokládalo, že pokud hledáte partnera přes seznamky, máte problém s navazováním vztahů ve skutečném světě. Dnes jsou normou. Podle měření z roku 2014 měl Tinder miliardu aktivních uživatelů denně. Aplikace Bumble se chlubí 26 miliony a do roku 2018 měla podle všeho na svědomí 20 000 sňatků. Podle deníku Financial Times se 75 % heterosexuálních párů v roce 2019 dalo dohromady právě online. 

Emily Witt, autorka knihy Future of Sex pojednávající o nových formách lásky a randění, se začala virtuálně seznamovat v roce 2011. „Tehdy jsem ještě používala pseudonym. Aplikace tenkrát nebyly spojené s účty na sociálních sítích, jako je tomu dnes. Lidé, kteří vymysleli Tinder, si představili univerzitní kampus, kde člověk každý den potkává jednu osobu, ale bojí se ji oslovit. Vyřešili to tak, že pokud oba přejedete prstem doprava, zmizí pomyslná zeď mezi vámi. Právě tato věc odstranila strach z ponížení a to všechno změnilo.“

Witt vzpomíná, jak revoluční bylo, když se v aplikaci dalo podívat na opravdové fotky a reálná jména. Na Tinderu pak byli viditelní i společní přátelé. 

Její kniha zkoumá společenský posun na Západě, který opustil zažitý model hledání „toho pravého“. Pozoruje, jak ji manželství a děti tak trochu unikly. Stejně tak jejím vrstevnicím. Podle údajů ze sčítání lidu ve Spojeném království se od roku 1971 počet osob žijících osamoceně zvýšil o 10 procent. Roste i průměrný věk vstupu do manželství a tento trend panuje téměř všude na světě.

Seznamky jsou pochopitelně součástí tohoto posunu, protože nabízejí více možností. „Umožňují přístup k lidem ve stejné fázi, jako jsme my sami. Člověk se může cítit v normálním životě trochu izolovaně, obzvlášť pokud jsou všichni zadaní a rodí děti. Když se ale přihlásíte do aplikace, zjistíte, že jsme všichni na stejné lodi.“

Některé existují za účelem pomoci uživatelům prozkoumat nové druhy vztahů, příkladem může být Feeld nabízející více než 20 genderových identit. Mezitím se objevily další aplikace pro specifické komunity. Např. J-Swipe pro Židy, Lex pro queer ženy nebo Tindog pro ty, kteří rádi venčí psy. 

Online seznamky mohou samozřejmě přinášet i negativní zkušenosti. Anonymita za obrazovkou mnohdy nahrává k rasismu, homofobii a misogynii. V reakci na to zahájil Grindr kampaň Kindr, která vybízí ke slušnému chování. 

Rozhodně jsme také zlenivěli a zpohodlněli. „Je důležité, aby aplikace zůstaly v tomto směru aktivní a pomáhaly uživatelům dosáhnout jejich cíle, kterým by mělo být vytvoření skutečných vztahů. Nic se tomu totiž nevyrovná.“ Z tohoto důvodu se začaly Feeld, Tinder a Raya zaměřovat na podporu nejrůznějších akcí, od festivalů po večírky.

„Pořád platí, že musíte vyrazit mezi lidi,“ říká Witt. Věří, že aplikace seznamování ulehčily. „Jakmile jste však v místnosti plné lidí, způsob, jak je poznat, vám neulehčí. Jak uděláte první krok? Jak odmítnete někoho, kdo se vám nelíbí?“

Budoucnosti se nebojí. „Myslím, že uvidíme to, co se děje teď, jen ve větší míře. Dominovat bude slušné chování, transparentnost a větší rozhodování v tom, komu se otevřít.“