Matthieu Blazy okouzlil New York. Přehlídka Chanel Métiers d’art se odehrála v metru

Očekávání byla obrovská. Matthieu Blazy a jeho první kolekce pro Chanel, představená přesně před dvěma měsíci v Paříži, byla jednohlasně přijata jako debut roku, přestože se o tento titul ucházelo více než tucet dalších návrhářů. Dnes však Blazy nejenže tato očekávání naplnil, ale s přehledem je překonal kolekcí, kterou lze bez nadsázky označit za ohromující.

V květnu 2006 Karl Lagerfeld uspořádal první destination show Chanel na mezaninu nad hlavní halou newyorského Grand Central Terminal a tím položil základ tradici, kterou módní dům rozvíjel téměř dvě dekády. Poslední Lagerfeldova přehlídka Métiers d’art se konala v prosinci 2018 v expozici staroegyptského chrámu Dendur v Metropolitním muzeu. Letos se dějištěm přehlídky stala odstavená stanice metra Bowery linek J a Z, pro tuto příležitost proměněná pomocí reproduktorů s autentickými zvuky vlaků, starých pouličních telefonů a tří řad laviček postavených přímo nad kolejemi. Netřeba dodávat, že jen málokterý z hostů oděných v Chanel skutečně přijel metrem.

Po poměrně dlouhém čekání zhasla světla a do stanice skutečně vjel vlak newyorského metra. Byl to okamžik, který bral dech. Dveře se otevřely a zhruba osmdesát modelů a modelek se rozlilo po nástupišti v tom, co návrhář popsal jako atmosféru šťastného chaosu. „Newyorské metro mě zajímá proto, že je to podle mě jediné místo na světě, kde se potkávají všechny vrstvy společnosti,“ svěřil se návrhář, který ve městě strávil několik let během svého působení u Calvina Kleina. „Je to prostor bez hierarchie.“

Každý model ztělesňoval určitý newyorský archetyp: student v džínách, které vlastně nebyly džíny, ale kalhoty z hedvábí utkané technikou ateliéru Lesage z centra 19M, kolem vás jen prosvištěl a vzápětí se z opačného směru blížila dáma v rozevláté černé operní kápi. Blazy mluvil o „novinářce ze sedmdesátých let“ nebo o „byznyswoman z osmdesátek, která ovládne svět“. Nechyběla ani budoucí Coco v třásňových flapper šatech, kostým se sukní se zvířecím vzorem v barvě taxíku byl vytvořen podle její předlohy. Jinde se objevil odkaz na film Tonight or Never, pro který Coco Chanel navrhovala kostýmy, vetkaný přímo do tvídu jednoho z kabátů. A co mohlo vypadat jako flanelová košile, se při bližším pohledu ukázalo být buklé, což by mohl být Blazyho osobní odkaz na jeho vlastní kariéru. A opravdu jsme viděli retrívry na tom třpytivém večerním kostýmu? „V New Yorku máte jen dva doplňky,“ poznamenal Blazy s úsměvem, „psa a kelímek s kávou.“

Pulzující energie kolekce pramenila z její rozmanitosti i z mimořádného bohatství řemeslného zpracování, ať už šlo o perlové výšivky ateliéru Lesage, nebo peří od Lemarié. Závratným tempem nahradil Blazy dřívější uniformní estetiku s dominantním dvojitým C něčím, co je stále rozpoznatelné a žádoucí, ale působí méně schematicky. Chanel pro lidi? Zní to lákavě a snít přece může každý.

Z přehlídky jsem rozhodně neodcházela jako jediná v euforickém opojení. A mezitím se už odpočítává čas: přesně za dva měsíce představí nezastavitelný Blazy další kolekci pro tento módní dům. Tentokrát haute couture.