Ukradená móda

V červnu 2019 módní dům Carolina Herrera představil kolekci Resort 2020, ve které dominují velké květinové a zvířecí výšivky. Netrvalo dlouho a ozvala se Alejandra Frausto z mexického ministerstva kultury a obvinila značku z přivlastňování si cizí kultury. V dopise adresovaném návrhářce poukázala na to, že stejné výšivky jsou typické pro mexické komunity Tenango de Doria, Hidalgo, Tehuantepec či Oaxaca, vzor na maxi šatech se sytými pruhy má být zase kopií oděvu mexického kmene Saltillo. Kreativní ředitel Wes Gordon uvedl, že kolekce má vzdávat hold samotné zakladatelce, která pochází z Venezuely. Frausto však oponuje, že společnost použila všechny motivy pro vlastní obohacení, zatímco dotčené mexické komunity nemají z dané věci žádný užitek.

Prakticky ve stejné době se Kim Kardashian rozhodla pod tlakem veřejnosti ustoupit z rozhodnutí pojmenovat stahovací prádlo Kimono. Název se dotkl především Japonců, kterým vadilo, že by se spodní prádlo mělo jmenovat stejně jako jejich slavnostní roucho. Internetem se pak začaly šířit komentáře s hashtagem #KimOhNo.

S podobnou kritikou se již setkaly třeba značky Michael Kors, Isabel Marant, Nike a další. V roce 2017 sklidil kritiku Chanel, že využil australské domorodce tím, že začal prodávat bumerang. Dior se zase nechal inspirovat jupkou typickou pro rumunskou komunitu a tu následně prodával za 30 000 dolarů. Rumunští tvůrci zareagovali tím, že vytvořili vlastní značku s názvem Bihor Couture, která podporuje rumunské řemeslníky a návrháře a pomáhá jim s prodejem a propagací výrobků. Bihor Couture se ukázal i na pařížském fashion weeku, kde se rumunské švadleny procházely mezi návštěvníky v tradičních krojích.

Co je však u případu kolekce Resort 2020 nové, je fakt, že se do problému vložil někdo na vládní úrovni. Kritikům na celé věci především vadí, že velké módní domy se inspirují lokálními kulturami, často jejich práci doslovně kopírují a následně inkasují vysoké částky za prodané zboží. Do daných (často chudých) komunit se nic nevrací a místo toho, aby se jejich tradiční práce udržovala při životě, spíše pomalu vymírá.

Do módního byznysu se během posledních pár let dostávají témata, o kterých jsme dříve neuvažovali. Mluvíme o udržitelnosti, ekologii, lidských právech, s každým dalším fashion weekem se ozývá více značek, které hlásají, že nebudou používat kožešiny. Zdá se, že se mění i vnímání toho, co je ještě možné brát jako módní inspiraci a co už spíše připomíná krádež. Většina návrhářů to nedělá se špatným úmyslem, jen je třeba změnit perspektivu vnímání. Chápe to například i výkonný ředitel Council of Fashion Designers of America Steven Kolb. Ten řekl, že si začínáme přiznávat, že ne vše, co jsme dělali v minulosti, bylo správné.

Móda vždy čerpala inspiraci zvenčí a bude tomu i nadále. Měli bychom se však začít zamýšlet nad tím, jestli není třeba tento postup změnit tak, aby se na módním byznysu všechny články řetězce aktivně podílely.