Dress code: happy place

„I z prostě realistického hlediska mají v našem pravém životě místa, po nichž toužíme, vždycky mnohem větší význam než místo, kde skutečně jsme,“ píše Marcel Proust ve Světě Swannových. Proč to neaplikovat na módu? Jen si to představte – vycházet při oblékání z místa, která považujete za šťastné, a ne třeba z počasí. Tím spíš v téhle nerozhodné části roku, kdy se někdy budíme do sluncem zalitého jara a kolem oběda už panuje doba ledová, následována deštěm tak monstrózním, že googlujeme, odkud odplouvá Noemova archa.

Móda by nám měla především dělat radost. Volba outfitu podle svého happy place by mohla představovat snadný způsob, jak toho dosáhnout.

Je-li pro vás šťastným místem banka, tyhle doplňky by vám mohly přijít vhod. Obzvlášť, pokud se ji chystáte udělat.

Pohodlně se usaďte a obraťte list za dalším dnem, co se vás pokusil usmrtit povinnostmi valícími se jako kaše z Hrnečku, vař!

Nebo já nevím, jaké místo by tyhle kousky mohly evokovat. Asi jakékoliv, kde vás pro jistotu svážou, i kdyby do kozelce. Proti gustu…

… žádný dišputát. Ale jestli rádi trávíte čas létáním po doktorech, nechte se vyšetřit.

Jen při výběru z menu nezapomenout, že hranice mezi poctou kultuře a kulturní apropriací může být tak tenká, jak může být kachna na talíři voňavá a křupavá.

„Voulez-vous coucher avec moi, ce soir? Protože můžeme spát až do poledne a po brunchi zas zalézt do postele a pustit si Netflix, hm?“

Jít na houby v podpatcích a s birkinkou může opravdu jenom někdo, kdo má v pase jako národnost uvedenou Vogue.

A jaké je vaše happy place?