Ledové ostří aneb Kdo obléká současné krasobruslařské špičky

Podobně jako módní novinářka Amy Odell jsem si i já během sledování letošní olympiády, konkrétně krasobruslení, říkala, že mi v této disciplíně chybí velká módní jména. Ledová plocha, kterou sledují miliony očí, se zdá jako ideální místo pro PR módních značek. A dechberoucí dresy krasobruslařů a krasobruslařek se zdají jako vrchol pečlivě propracované krejčoviny, která musí nejen zaujmout, ale také splňovat mnoho technických parametrů. A právě v nich tkví často kámen úrazu. A také v pravidlech, která Mezinárodní olympijský výbor pro sportovní týmy a spolupráce s módními domy nedávno pozměnil. 

Ušít funkční, a navíc krásný kostým je disciplína sama o sobě. Nejde jen o módní design. Kostým musí být lehoučký jako pavučinka, aby jej atleti a atletky téměř necítili, ale zároveň musí oslnit porotu i publikum. „Pokud jste na sobě někdy měli šaty zcela pokryté korálky, asi si umíte představit, jak těžké je dosáhnout takového třpytu, aniž by vás róba táhla k zemi,“ popisuje Odell a připomíná model, který vynesla na MET Gala 2024 Camilla Cabello. Ten byl pokrytý 250 tisíci krystaly od Swarovski a vážil téměř sedm kilo. Umíte si představit udělat v něm dvojitý axel? Cokoli navíc zvyšuje kostýmu váhu a pro sportovce a sportovkyně je to nezanedbatelný faktor. „Myslím, že si jen málokdo uvědomuje, jak těžké jsou ozdobné kamínky,“ vysvětluje pro ESPN americká krasobruslařka Starr Andrews. „Musíte opravdu pečlivě zvážit, jestli chcete mít těžký, nebo lehčí kostým. Ale mně to je jedno, já se chci hlavně třpytit.“

Jistě, módní domy se pouštějí i do kostýmů na specifické události. Jevištní kostýmy Beyoncé pro turné Cowboy Carter připravily mimo jiné módní domy Balmain, Calvin Klein, Elie Saab, Chloé i Loewe. Aktuální turné West End Girl pomáhal pro Lily Allen kostýmově připravit Mel Ottenberg, šéfredaktor Interview Magazine. Allen se na něm objevila například v modelech od Valentino nebo upravených kouscích od Self-Portrait. Ale ani to se nedá srovnávat s tím, na co musí tvůrčí týmy myslet při tvorbě krasobruslařského kostýmu. Co kdyby se do brusle zachytila nit s korálky a ty se rozsypaly po ledové ploše? „Na soutěži se mi jednou rozvázalo poutko u nohavice,“ vypráví pro Wired nepříjemnou historku Maxim Naumov, krasobruslař z amerického olympijského týmu. „Stalo se to hned na začátku mého krátkého programu a já si toho všiml až někdy ve dvacáté sekundě. Soutěžní kalhoty si oblékáte tak, že jdou přes botu brusle, a aby se nevyhrnovaly, mají poutko, které se pod botou provlékne a kalhoty drží pevně na místě. Jenže poutko se rozdělalo a začalo se mi kinklat hned u brusle. Jel jsem rychle, takže povlávalo ve větru, ale pro mě mohlo znamenat konec. Takže jsem dobruslil k rozhodčím, nechal zastavit hudbu, vzal si roli tejpy a kalhoty k botě natvrdo přitejpoval. Až pak jsem pokračoval v programu.“ 

Podle Jackieho Wonga, zakladatele stránky s krasobruslařskými analýzami Rocker Skating, tak v důsledku přísných požadavků na parametry jde téměř celých 80 % kraslobruslařských kostýmů šitých na olympijské hry prakticky jen za třemi jmény: návrhářkami Satomi Ito, Lisou McKinnon a návrhářem Matthieu Caronem. „Jeden kostým stojí mezi dvěma až deseti tisíci dolarů, ale můžou být i dražší. Krasobruslaři a krasobruslařky je pak obvykle používají celý rok,“ vysvětluje pro newsletter BackRow Wong. Ito šila kostýmy pro Američana Iliu Malinina, McKinnon například pro americkou šampionku a držitelku olympijského zlata Alysu Liu. Podle Wonga jsou krasobruslařské kostýmy jednou z nejvýraznějších položek z budgetu, a proto musí být jistota, že skutečně vydrží všechno.

Krasobruslaři*ky nejdříve tvůrci či tvůrkyni kostýmu posílají informace o hudbě, na niž svůj program chystají, o choreografii (designéři pak často spolupracují i se samotnými choreografy) a dodávají jim také inspirační fotky nebo reference ke stylu a barvám. Podle Ito je hudba důležitá, ale nejpodstatnější je pro ni video s choreografií. „Vytvořit kostým mi obyčejně trvá dva až tři měsíce a tvořím výlučně ručně od střihových konstrukcí a modelů na fittingy přes barvení až po finální zdobení. Víte, kostýmy na krasobruslení se šijí téměř výhradně ze strečových materiálů a stroje, které používáme, se od těch běžných liší,“ popisuje pro BackRow Satomi Ito, která začínala jako designérka tanečních kostýmů. „Největší prioritou je svoboda pohybu, a když používám krajku nebo jiné dekorace, které nejsou strečové, musím je nejdřív nastříhat na maličké kousky a našít je na oblečený kostým pomocí strečových nití. U některých modelů mi jen dekorace zaberou klidně i sedmdesát hodin.“

„Proces navrhování je u každého krasobruslaře trochu jiný, protože každý z nich je jiný,“ říká pro ESPN Lisa McKinnon, jež se během své práce setkala s mnoho přístupy. Někdy přijdou krasobruslař a choreograf s jasně danou barevnou paletou, jindy jsou otevřenější jejím nápadům. „Obvykle dostanu rychlý přehled o programu, například jakou má mít atmosféru nebo zda má ten program nějaké poselství, a o jaký styl jde. A to všechno vstřebávám. Pak si sednu s iPadem, poslouchám pořád dokola hudbu a u toho začínám skicovat.“ Ve video reportáži bývalého vrcholového krasobruslaře Adama Rippona se McKinnon usmívá a ukazuje své losangeleské studio a tým, který se dá spočítat na prstech jedné ruky. „Kolik ušijeme kostýmů za rok? Za ten loňský to bylo myslím 589."

Když letos v lednu Liu na mistrovství USA v krasobruslení debutovala s přepracovaným volným programem na hudbu Lady Gaga, potřebovala také nový kostým. McKinnon se tedy nechala inspirovat videoklipem Bad Romance a navrhla stříbrný metalický kostým s průstřihem ze síťoviny uprostřed trupu a s bohatě zdobeným výstřihem s křišťálovými hroty a řetězy. Podle slov McKinnon je skvělé, když může kostýmům přidat trošku edgyness. Liu si původně představovala, že kostým bude věrnější videoklipu, a chtěla, aby měl levé rameno mohutnější a vycpanější. „Jenže to rameno bylo vycpané až moc a dělalo jí problémy při skocích, a tak jsme jej museli upravit,“ popisuje McKinnon pro ESPN. „Mám pocit, že jsme to upravovali snad natřikrát, a na posledním fittingu těsně před šampionátem jsem to prostě začala na hotelu odstříhávat. Abych to mohla zašít, potřebovala jsem bílou nit. Nakonec jsem skončila s cestovním šitíčkem z drogerie,“ směje se McKinnon při vzpomínce na model, v němž Liu získala stříbrnou medaili. Na olympijských hrách v Miláně se pak objevila v dalším upraveném modelu od McKinnon a tentokrát byl zlatý. Jako by předpovídal, jak to celé dopadne.

Ale i zde se najdou výjimky. Letos například v záplavě lycry, spandexu a kamínků na ledu zářil i model z dílny návrháře Oscara de la Renty na kanadské krasobruslařce Deanně Stellato-Dudek. Medaili si v haute couture kostýmu nakonec v soutěži dvojic nevybruslila, ale měla jiné prvenství: jakožto dvaačtyřicetiletá byla nejstarší krasobruslařkou v soutěži vůbec. Za hvězdné spojení krasobruslařky a tradiční módní značky, jež obléká i americké první dámy, může přímluva Amandy Desmarais, členky správní rady Skate Canada a dlouholeté klientky Oscara de la Renty. Právě ona módní dům oslovila s návrhem partnerství se Stellato-Dudek na letošní olympijské hry v Milánu a Cortině. 

Stalo se tak poté, co se sama krasobruslařka snažila více než rok oslovovat módní domy osobně. V roce 2024 totiž Mezinárodní olympijský výbor schválil pravidlo, podle nějž mohou sportovci a sportovkyně spolupracovat s designéry haute couture výměnou za umístění jejich loga. Do té doby to nešlo. Po roce neúspěchů se nakonec krasobruslařka dočkala, přestože tým de la Renty byl zpočátku proti, jak cituje Stellato-Dudek deník Toronto Star: „Nejdřív mi řekli, že by to pro integritu módního domu nebylo dobré, ale vedení to nakonec schválilo s tím, že do toho půjdou, protože to bude skvělá reklama.“ Výsledkem byly dva modely: jeden v šampaňské s korálky ve stylu art deco, druhý v třešňově červené na jedno rameno zdobený více než dvěma sty tisíci ručně našitých skleněných korálků. Podle novinářky Amy Odell stály modely módní dům zhruba padesát tisíc dolarů. „Částka zahrnuje několik verzí outfitů, cestování a zkoušky,“ píše Odell pro backRow s tím, že virální instagramové video, v němž se tvrdí, že jedny šaty stály sto tisíc dolarů, není důvěryhodné.

„Pro kreativní ředitele Fernanda Garciu a Lauru Kim, kteří stojí v čele domu Oscar de la Renta od roku 2016 a aktuálně zde končí, aby se věnovali své vlastní značce Monse (jejich nástupce zatím není znám), šlo o výzvu. Každý model musel vážit méně než půl kila. Nechtěli se uchýlit k použití nalepovacích kamínků, protože vypadají lacině, ale našívání se báli, protože se látka může snadno roztrhnout a korálky skončit na ledě,“ píše Odell, podle níž se značce nakonec investice vyplatila. „V Miláně si Stellato-Dudek získala velkou mediální pozornost. Ke krasobruslení se totiž vrátila po šestnáctileté pauze, a to v kategorii sportovních dvojic. V roce 2024 vyhrála ve čtyřiceti mistrovství světa a na olympijských hrách letos soutěžila ve svých dvaačtyřiceti.“

Zajímavý je také příběh módní návrhářky Very Wang, ta totiž dokonce začínala jako profesionální krasobruslařka. Během dospívání závodila na profesionální úrovni, když se však v roce 1968 na mistrovství USA umístila v soutěži juniorských sportovních dvojic až na pátém místě, musela své naděje na místo v olympijském týmu pohřbít. A po absolvování vysoké školy o několik let později se nakonec rozhodla se sportem úplně skončit. Kromě toho, že se následně stala světoznámou módní návrhářkou, již proslavily především svatební šaty, navrhovala i kostýmy pro krasobruslařky Nancy Kerrigan nebo Michelle Kwan. Ale na ledu zářily v průběhu historie i jiní: Christian Lacroix oblékl v roce 1992 na olympiádu v Albertville Suryu Bonaly a Roberto Cavalli v roce 2006 v Turíně Karolinu Kostner. Podle Wonga byly letošní kostýmy od Oscara de la Renty v krasobruslařských kruzích „velká věc“, ale neznamená to, že by se její kolegové a kolegyně teď nutně vydali stejným směrem. „Mnoho z nich má prostě své designéry kostýmu, jimž věří. To poslední, co před takovou soutěží chcete, je návrhář, který neví, jak s krasobruslařským kostýmem pracovat. Přece jen oděv má sportovcům pomáhat, ne jim výkon ještě o něco ztížit,“ uzavírá pro Back Row Jackie Wong.