Móda

#VogueVerdict: Smejkal našel to, co k triumfu potřeboval, stejně tak Kozáková

Sinatra je mrtvý, ale Smejkal žije. V případě, že znáte kultovní EP Champagne od Miss Kittin, víc o Smejkalově show vědět nemusíte. Evergreen z klubů Berlína na přelomu milénia, track Frank Sinatra, jako by během catwalku řekl vše. A směrodatným se stal i soundtrack přehlídky Dominiky Kozákové. S titulem Fashion Shower předvedla update své dosavadní práce. 
V prvních přehlídkách za denního světla je cítit takřka klubová atmosféra. Na místě show se tentokrát scházejí především fanoušci. Jan Smejkal kolem sebe staví komunitu, která se skládá převážně z členů a allies ballroom scény a drag kultury. Oba světy doprovází narativ plný sebevědomí, jehož význam je pro minority nepopiratelný, introvertní povahy někdy ale může až dusit. Smejkal z něj nicméně těží. Obléká osobnosti a skrze ně pak z nitek šije i příběhy. 
Ten letošní je o holce z kanclu, která vám to nevezme nejen proto, že toho má hodně, ale i protože na to nemá náladu. Překonané se v takové atmosféře snadno spojuje s „novým“ a skvěle navazuje na ducha doby. Ač nikomu z Gen Z, ba ani mileniálům, nevoní „from 9 to 5 job“ v kanceláři, je právě toxické prostředí administrativních budov to, kde Smejkal rozhání mrchy, co roznášejí kafe, div si nevykloubí boky. A obléká je do toho, co je podle něj decentní kancelářský dress code. Smejkal tak vzal formální střihy, které rozsegmentoval a zpátky složil ve zdánlivě nelogickém, ale tělo oslavujícím celku. Překvapivě si skoro celou dobu vystačil s černou, co však základnímu odstínu dodalo na napětí, bylo střídání lesku s matem i hloubky kontrastů s košilovou bílou. Soundtrack už byl jen třešničkou na dortu, stejně jako iPhone case a další kancelářské nezbytnosti s logem designéra. Do poslední tečky promyšlená letošní kolekce byla dotažených triumfem konceptu i formy, která mně osobně minule trochu chyběla. 
Neméně úspěšná byla se svou kolekcí i Dominika Kozáková. Po sezonách lpění na pro mě až úmyslně nelíbivém stylingu svůj přirozený smysl pro bezstarostnou estetiku obdařila vyzrálým doplněním. V něm velmi sugestivně působil tailoring, dokonale vyvážené schéma barev, ale i přehnané zdobení volánky. Velmi si cením také odvahy v podobě netradiční choreografie, modelky chodily, jak kdyby byly po mrtvici nebo intoxikované pervitinem. Na tuhle chvíli v Praze podle mě dlouho čekal každý módní fanoušek. A hudba doplňující defilé snad ani nemohla být výstižnější. Song Annny Dello Russo z ikonické spolupráce s H&M Fashion Shower v tomto případě sedl dokonale. Nezapomeňte, jak Anna vždycky říká: „Fashion is always uncomfortable, if you feel comfortable, you never get the look.“