#VogueVerdict: MBPFW, den druhý. Triumfy line-uperů a zvuk vleček v bouři Jakuba Polanky

V neděli jsem v zákulisí. Tentokrát trochu víc. Snažím se nemotat, a přesto vidět vše. Těsně před první přehlídkou vidím také dvě pomyslné strany. Na jedné studenty z Liberce, na druhé ty ze Zlína. Jedni jsou tichými technology, druzí houževnatými osobnostmi. 

V Liberci vyučují řemeslo. Vědí, že nemáme dost místa na všechna ta tvůrčí ega. Jejich přehlídka proto nemá ambici dohánět ostatní ve vizích, spíš v aplikaci řemesel. Kateřina Klozová například uvedla velmi zdařilou interpretaci sedimentačního úpletu, barevně výrazného, těžkého a na některých místech připomínající youth punk raného Rafa Simonse. Když koukám na to, jak ve svém velkolepém objemu obtáčí ramínka, říkám si, že tohle je ta lepší varianta – tak nějak překvapit ze zálohy. Je to lepší, než se léta nechat hýčkat statusem školy a potenciálu, který pak ne každý dokáže proměnit ve skutečný úspěch. A že jsme takových příběhů zažili už mnoho.

Naproti tomu je sebevědomí ze Zlína. Je jako inflace. Když stoupá, je toho prostě najednou dost. Všechny tři představené kolekce jsou však vyzrálé a suverénní. Adéla Švehlíková se po bakaláři hned vrhá na magistra. Základní střihy obtočila externí konstrukcí, jakousi podobou plastických šál a inspirací se jí stal Verner Panton. Její kolekce připomíná, jak mezi generací Z a Alpha roste obliba externích prvků oděvu. Žofie Soldánová si naproti tomu bere chvilku na stáž a svou pomoc nabídne v ateliéru Terezy Rosalie Kladošové. Když se podívám na její barevné schéma, zcela tomuto nadcházejícímu spojení rozumím. V kolekci vycházela z terapeutických vlivů barev a oděvu v případě bipolární afektivní poruchy. Všechny čtyři modely propojuje jeden potisk, v němž Žofie přetahovala původní barvy dalšími barevnými filtry. Ondra Petr šije vcelku delikátní krejčovinu, ale, jak se nám na produkci se studentskými modely osvědčilo, sedí víc ženám než mužům. Na mužích jeho kolekce inspirovaná francouzskou oděvní kulturou působí lehce vyčpěle. This is not that Hedi Slimane moment. 

V druhé polovině dne, přesně v pět odpoledne, se slunce posunulo k obzoru. V tu chvíli, těsně nad železničním mostem vedoucím před štvanický ostrov, osvítilo většinu prostoru Mystic Skateparku. Jako kdyby samo předznamenávalo triumf. V zákulisí před začátkem show Tomáše Němce si všímám útržků struktur, látek, potisků a barev. Mám trochu pocit, že koukám na jednu z těch papírových panenek, které jsme museli vystřihnout šaty, aby nezůstala nahá. Na poslední chvíli se tu zastřihávají paruky. Je těsně před začátkem, ale všechno je připravené, panika tu jakoby jen šeptá. Jdu si sednout. V tu chvíli mi dávají facku až směšně muzikálové šedesátky a za zvuků žesťových nástrojů s patřičným sebevědomím vychází první modelka. Bavím se! Víc než jsem čekal Směji se, aniž bych si to uvědomoval, a to, že jsem propotil možná už i kovovou Ikea stoličku, nevnímám. Barvy a látky se tu prolínají bez zdánlivého systému, a přesto v rámci jistých pravidel. Vlna, taft, samet i satén vytvářejí v různých barvách dynamiku těžkého, co střídá lehké, a naopak. I když se mi v rozhovoru Tomáš naposledy přiznal, že přesnost a precizní krejčovina je v jeho případě spíš výsledkem lopotné práce, zas a znovu tomu nemůžu uvěřit. Jeho smysl pro budování oděvu je obdivuhodný. I když tentokrát nedohnal dokonalost zpracování kolekce předešlé, je například jeho zasazení korzetů do struktury jednotlivých modelů perfektní, dynamické. Stejně jako celý styling s bandážovými topy, brýlemi od Hany Valtové a spandexovými lodičkami. 

Tomáš prokazuje celému womanhoodu velkou službu, popírá slut shaming a ženskou sexualitu osvobozuje skrze lety ověřené kulturní reference. Ta letošní? Dáma na kolejích. Pro někoho příliš přímočaré, pro mě stejně dokonalé jako pikador na budějovickém náměstí. Některé věci prostě neblednou, nikdy nezevšední a jejich přepracování může být zas a znovu důmyslné a novátorské. Hlavně Tomáš Němec dokáže probouzet emoce a vytvářet oděvy, které nejsou tak snadno zaměnitelné. Zároveň je jeho kolekce důkazem, že normalizace sexy hardwaru se do módy propisuje i u nás. Vždyť podle serveru Lyst, který monitoruje naše online nakupování, vzrostlo meziměsíční vyhledávání výrazu harness od poloviny března do poloviny dubna o 136 procent. A prodej kožených chokerů zas od začátku roku 2022 o 103 procent. Nechť žije sex na kolejích! 

Den zakončoval Jakub Polanka. Tichem před bouří. Prý ho rád pozoruje. V Paříži? Tam, kde se teď tak trochu ukrývá? Nebo neukrývá a jen relaxuje a žije, jak se dá? Na jeho show jsem se těšil. Vždy vyvolává emoce. Tentokrát tomu nebylo jinak. Skate rampami se na začátku rozeznělo ticho. Jen před několika sekundami se tu však návštěvníci přetahovali s ochrankou areálu o každou stoličku a hrozilo, že někteří budou sedět na zemi (třeba i Monika Drápalová, která pak na mě v zahradě štvanické vily s pokývnutím a skleničkou zavolala: „to se nedá nezapít.“). Do čela prostoru vymezeného pro chůzi modelek najednou se dvěma štendry přijíždí sám Jakub v doprovodu Olo Křížové, Kateřiny Papežové a dalších. Je jasné, že se bude převlíkat přímo během přehlídky. „This old joke?“ říkám si, ale jak se show rozehrává, tak si tuhle poznámku sám vyčítám. 

Bundy oblečené vzhůru nohama, krátké sukně s fetišizujícím fokusem na dlouhé nohy, jejichž lehkost vyvažuje vrstevnatý styling vršků, modrá, kápě, kšiltovky. (Něco možná vzniklo jen pár desítek minut před začátkem.) Jakub se v tom, co má rád a jak to dělá, zjevně vůbec nemění. Možná je to dobře, protože se pak může soustředit na drobné nuance, které dávají celku nový a nový rozměr. Tentokrát to bylo skutečně ticho a i jistý druh hřmění v bouři. Báseň Hold Your Own od básnířky Kate Tempest znějící z reproduktorů doprovázelo mezi diváky lehce se rozléhající šumění ultra lehkých technických materiálů, ze kterých Jakub šil delikátní róby – to jest ono hřmění a anebo naopak naprosté ticho, které ty stejné materiály v jiných střizích dokázaly udržet. Byla to až neuvěřitelně dráždivá hra se smyslovým vnímáním oděvu. Jak je to možné? V některých střizích, zdá se, Jakub materiál až přehnaně vrstvil, jen aby dokázal, že i oděv sám má svůj zvukový otisk. Člověk najednou pocítil zvláštní apel na zhodnocení vlastního hlasu. Kde jej zvýšit a kdy zas ponechat ztlumený. Upřímně? Dojalo mě to.

Photo & Creative concept: Alexander Bel 
Video: Viktoryia Vaitusionak
Styling: Magda Žůrková 
Model: Tereza, Karolína (Pure Model Management)
Make-up: Lucie Janků 
Hair: Phil La Noiraude 
Production: Kseniya Chudarova
Hair consultant: Klára Doležalová
Sephora CZ team: Monika, Karolina

O make-up se postarala Lucie Janků a tým Sephora s produkty: 

Look for Polanka: TARTE COSMETICS – Shape Tape Concealer, 720 Kč; BENEFIT COSMETICS – Gimme Brow+, 810 Kč; ANASTASIA BEVERLY HILLS – Nouveau Eyeshadow Palette, 1 440 Kč; SEPHORA COLLECTION – Lip Blush, 290 Kč.

Look for Tomáš Němec, Adéla: Tarte – Shape Tape Concealer, 720 Kč; HUDA BEAUTY – Wild Obsessions Eyeshadow Palette, 840 Kč; BENEFIT COSMETICS – 24-Hour Brow Setter, 810 Kč; SEPHORA COLLECTION – Rouge Is Not My Name, 390 Kč.

Look for Ondra Petr: Tarte – Shape Tape Concealer, 720 Kč; Tarte – Maracuja Juicy Lip Plump, 510 Kč; BENEFIT COSMETICS – Precisely, My Brow Pencil, 820 Kč; BENEFIT COSMETICS - 24-Hour Brow Setter, 810 Kč; SEPHORA COLLECTION – Size Up Mascara; SEPHORA COLLECTION – Colorful Eyeshadow, 195 Kč.

O vlasový styling se postaral Phil La Noiraude s produkty od Oolaboo: Oolaboo Transform Finishing Spray, 728 Kč; Oolaboo High Gloss Polishing Mist, 1 133 Kč; Oolaboo Crisp Salty Spray, 851 Kč; Oolaboo Fluent Strong Gel, 917 Kč; Oolaboo Lush Styling Lotion, 851 Kč; Oolaboo Sleek Glittery Pomade, 972 Kč; Oolaboo Smart Multi-use Oil, 593 Kč.