MódaMBPFW, den čtvrtý: Když se um sejde s citem
Eva Sýkorová Čomborová3. 9. 2019
Teď je namístě půjčit si otvírací slogan ze sobotní přehlídky Lukáše Krnáče: Let’s talk business. Pondělí totiž slavilo hned dvě módní události, přehlídku jedné z vůbec nejúspěšnějších českých módních značek a designéra, který má potenciál stát se tím samým.
Foto: Alexander Bel | @alexanderbelph
LAFORMELA: Nomádské futuro
Další příklad, jak důležité je nejenom chápat „zeitgeist“, ale také mu přizpůsobit tvorbu bez toho, aby tvůrce příliš scházel ze své cesty. Kohutiarová a Soukup představili jednu ze svých zatím nejhomogennějších kolekcí, kde prim hraje vysoce utilitární oděv s téměř bezchybným zpracováním a přímočarou filozofií.
Na rozdíl od poslední kolekce byla barevná škála neutrálnější a minimalističtější a to je vždy znamení, že autor svůj fokus zaměřil na dokonalost detailů a střihu. Odkaz na přírodu a tradici zůstal, promítl se do barev černé, bílé, šedivé, světle modré či zemité, byl však dán do ultra minimalistické, moderní koncepce, která je v práci s linií či stylingem podobná mistrům oděvní čistoty, jakými jsou například Rick Owens či Phoebe Philo.
Foto: Martin Štembera | @flashfaker
Až na pár maličkostí, jakými bylo možná malinko zbytečné použití třásní nebo devoré struktury, není kolekci absolutně co vytknout. Zejména černé looky byly brilantně provedené efektním vrstvením či důvtipnou kombinací s odlišně barevnými elementy, halenky splývaly, jak měly, sukně nekompromisně seděly na svém místě, kabáty se pohybovaly synchronně s nositelem. Pro zkušené oko to znamená jen jedno – tady se pracuje na vskutku profesionální úrovni, která je doslova vydřená léty poctivé práce a mnoha pokusy a omyly.
Je potřeba si také uvědomit, že duo designerů umí kontext dotáhnou na maximum i tím, že evidentně chápe důležitost, jakou má pro prezentaci módy nejen samotný oděv a choreografie, ale i výběr lokace. Divák tak včera v Kongresovém centru dostal módní „full package“ a mohl s klidným svědomím hlasitě zatleskat. Bylo to zcela zasloužené.
Zoltán Tóth: Hudba budoucnosti
Když se včera v Invalidovně ke svým židlím blížili členové komorního orchestru se svými nástroji, publikum zpozornělo. Důstojné šosy fraků se ve světle mihotaly společně s naleštěnými houslemi a čely, aby o pár sekund později hudebníci doprovodili koncert jiný. Protože to, co předvedl Tóth, byla symfonie.
V první řadě je to právě jeho znalost architektury, která jeho designům dává přímo a doslova konstrukční charakter. Kdo se zaměří na geniální pojetí střihů (mnoho z nich bylo v tomto případě inspirováno tvarem a geometrií kruhu), ví, že šaty a saka, jejich délka, linie či struktura, jsou vystavěny přesně stejně jako jakákoliv jiná důmyslná stavba.
Foto: Martin Štembera | @flashfaker
Nádherné splývavé róby v ostře tyrkysové, jemné mentolové či krémové střídaly dramatičtější looky v černé a sportovnější hnědé v kombinaci s khaki. Kostým ve starorůžové, složený z oversize saka a sukně v rovné linii a topu v podobě ležérní mašle, by člověk mohl klidně obléct i do opery. Tóth je také velice zdatný v práci s objemy, umí oděv správně stáhnout, nabrat a nařasit, přičemž mu ponechá eleganci a tu správnou míru „volume“.
Práce s doplňky byla zatím tou nejlepší, jaká je na MBPFW tuto sezonu k vidění, zejména ručně šité rukavice z jemné kůže byly důmyslně zkombinované tak, aby podtrhly oděv, zároveň ale byly malými uměleckými díly samy o sobě. Tóthovi patří také (zatím) největší kredit za důraz na obuv, která byla efektní, ale ne natolik, aby oděv jakkoliv rušila, naopak, brilantně jej ukotvila, přesně jako když má kvalitní a vysoce estetický dům i podobně dobré základy. Suma sumárum, o Tóthovi budeme ještě hodně slyšet a je to tak dobře.