Vůně

Lásko, voníš deštěm. Netradičně atraktivní vůně rozmarného léta

Proč necítíme sluníčko, ale déšť ano? A proč nám přijde natolik přitažlivý, že se jím inspirují ti nejlepší parfémáři současnosti a vymýšlejí vůně, které mají za úkol navodit emoce po průtrži mračen? 
Foto: Getty Images
When The Rain Stops. The Drop d’Issey Fraiche. Dvě letošní novinky ve světle modrých flakonech odkazují na jeden zdroj inspirace – déšť, který ochlazuje rozpálené město a uvolňuje do vzduchu svěží vůně, o kterých jste do té doby ani netušili, že vás cestou do práce obklopují. Obě obsahují růži, pačuli, dřevo a také vůni deště. Ta se dá namíchat z přírodních olejů, nebo vytvořit synteticky. Přestože je hodně populární, někteří ji řadí do kategorie – divné. 
Fanny Bal, která se podepsala pod toaletní vodu z řady Replica Maison Margiela, k dešťovým nótám přidala ještě vodní a zelené tóny, mech, bergamot a trochu jasmínu. Výsledek připomíná čerstvě posečenou trávu, a právě rozkvetlé květiny uprostřed deštivého dne, ale i procházku městem, když vás z ničeho nic zastihne bouřka a nakonec se na obloze objeví zářivá duha. 
V novém flankeru značky Issey Miyake pracovala Ane Ayo s tóny deště, které následně rozvinula do vodních tónů promíchaných s vůni šeříku a damašské růže, v samotném základu byste našli mj. cedrové dřevo a tzv. Dreamwood se syntetickou molekulou Ambrox Super, jiskřivou vůní ambry a dřev. Drop d’Issey Fraîche připomíná procházku lesem po dešti za časného rána. 
S vůní deště se můžete setkat také v parfémech, které tento element mají přímo v názvu. Značka Clean jich představila několik, pamatovat si můžete i na vůně značky La Prairie ve tvaru dešťové kapky. Stejně jako britská značka Commodity nebo The Library of Fragrance. 
Méně přímočarou podobu deště najdete u Le Labo ve vůni Baie 19, která si hraje si vědeckými poznatky kolem vůně deště. Zásadní složkou tu je ozon, jalovec a mokré listí. Velmi konceptuální pojetí si buď okamžitě zamilujete, nebo zavrhnete na věky věků. Nicméně vyzkoušet ji na vlastní kůži musíte, abyste zjistili, do kterého týmu patříte. 
Déšť zpracoval také Quentin Bisch, v jeho případě jde o dřevitě aromatickou vůni Hermann A Mes Cotes Me Paraissait Une Ombre pro značku Etat Libre d'Orange, v níž pracoval s dominantními tóny růže, pačule a k nim přidal ambroxan a geosmin. Výsledek se dá přirovnat k romantickému výhledu na oblohu po dešti, přes kterou se klene velmi intenzivní duha. 
Jak je možné, že nám déšť tak příjemně voní?
Foto: Getty Images
To, co cítíme po dešti, kdy se vyprahlá zem napije a město po tropické vlně veder zchladí, není vděčnost, ale chemie. Svou roli hrají rostliny, bakterie, ale i blesky. Ta příjemná vůně čistého vzduchu a vlhké země má své jméno – petrichor. Nejde o žádnou novinku, vědci i parfémáři o něm vědí a nepřestává je přitahovat. Jako lidé jsme přirozeně nakódováni k tomu, aby nám tato vůně mimořádně příjemně voněla. 
Ačkoli to nebylo prokázáno, předpokládá se, že nás tato vůně přitahuje, protože naši předkové spoléhali na deštivé počasí, aby přežili. Neumírali žízní, byla bohatá úroda. To také značně vzrušuje parfémáře, což vede k rostoucí nabídce luxusních vůní, které v sobě skrývají abstraktní vůni deště dopadajícího na zem. „Když říkáte, že cítíte vlhkou půdu, ve skutečnosti cítíte molekulu, kterou vytváří jistý druh bakterií,“ vysvětluje Mark Buttner, vedoucí oddělení molekulární mikrobiologie v John Innes Centre. Tuto molekulu – geosmin produkují bakterie Streptomyces, které jsou přítomny ve většině zdravých půd a používají se také k výrobě komerčních antibiotik. Kapky vody dopadající na zem způsobují, že se geosmin uvolňuje do vzduchu, takže po dešti je ho mnohem více.
Když říkáte, že cítíte vlhkou půdu, ve skutečnosti cítíte molekulu, kterou vytvářejí bakterie.
Nezní to moc sexy, ale ruku na srdce, ta vůně je vlastně dokonalá. Kapky deště smáčející Staroměstské náměstí, park na Kampě ... Těžce romantický kalibr vyplavující spoustu hormonů štěstí do těla. Geosmin, který najdete v celé řadě parfémů, je velmi intenzivně aromatická látka připomínající vůni betonu při dešti. Je v ní něco velmi primitivního a živočišného. I když byste ji maximálně rozředili, pořád ji ucítíte. Geosmin je zároveň dost rozporuplný prvek, někdo ho miluje, jiný, přestože není pro lidský organismus toxický, se mu bude raději vyhýbat. Čímž dostáváme odpověď na otázku, proč nám některé parfémy voní a jiné ne. Tělo prostřednictvím nosu dostane informaci, že se uvnitř ukrývá něco, co nepoznává, nebo už ví, že mu neudělá dobře. 
Následující výběr parfémů, které se točí kolem vůně deště, je natolik různorodý, že si každý dokáže vybrat svého favorita.