Health & Fitness

Nejlepší lékař kůže je mysl

Lidský organismus je komplexní systém, jehož části se vzájemně ovlivňují. Kůže jako náš největší orgán a ochranná bariéra těla pomáhá odrážet škodlivé vlivy prostředí, které na ni mohou zanechat trvalé stopy. Na pokožce se ovšem projevuje nejenom působení vnějšího prostředí, ale i toho vnitřního – naší psychiky.
Foto: Jamie Stoker
Balmain, Fall/Winter 2019/2020

Kůže, ve které žijeme

Pokožka je smyslový orgán, hrající roli nejen v přenosu informací o teplotě, tlaku a bolesti do míchy a mozku, má také schopnost podněcovat emoce. Už novorozeně potřebuje cítit dotek matky, stejně jako partneři objetí milovaného, které stimuluje tvorbu hormonů štěstí. Psychická pohoda posléze zpětně ovlivňuje stav kůže. Toto spojení mezi mozkem a pokožkou se tvoří již v prvních týdnech naší existence; embryo, vyvíjející se ze tří zárodečných listů (endoderm, ektoderm, mezoderm), si vytváří nervovou soustavu a kůži z téhož listu – ektodermu. Lékařka Josie Howard v tom vidí zásadní důvod, proč skrze kůži promlouvají naše emoce.

Nebýt ve své kůži

Poslech hudby navodí husí kůži, pocit studu vžene do tváří červeň – repertoár našich emocí se dá vyčíst z pokožky, ovšem nejedná se jenom o aktuální afekt, ale i dlouhodobé psychické rozpoložení.
Psycholožka Carla Greco upozorňuje na souvislost kožních problémů a prožitého stresu a úzkosti, což podporují i výsledky studie z roku 2012, publikované v Dermatology Research and Practise. Výzkum zjistil u více než poloviny lidí s lupénkou, že této nemoci předcházely negativní pocity jako úzkost. Psychologové hledající původ kožních potíží právě v psychice souhlasí; kůže je zrcadlo naší duše a reflektuje, jak se cítíme.
Foto: Getty Images
Backstage na přehlídce Max Mara během milánského fashion weeku se nesla ve znamená kouřového líčení očí a nedbale upravených vlasů.

Kdo trpí nemocí, je stejně důležité jako nemoc sama

Touto Hippokratovou myšlenkou se řídí mnoho terapeutů, jejichž klienti trpí kožními potížemi. Psychosomatika a psychodermatologie sice nejsou oficiálními vědními obory, začínají si ale získávat přinejmenším stejnou pozornost v léčbě psychiky, protože věří, že kůže jako odraz vnitřního světa nám často řekne víc než člověk sám. Například lupénkou onemocní lidé po tom, co se přestanou cítit dobře ve své kůži, která má následně tendenci „obměňovat se“. Osoby s rosaceou (růžovka, červeně zbarvené tváře) skutečně životem provázel pocit dlouhodobého studu a potíže s přijetím ženství vyjadřuje i v dospělosti hormonální akné, způsobené nerovnováhou ženských hormonů. Stav kůže a nervový systém jdou ruku v ruce.

Nervy, imunita a kůže

Mozek a nervový systém mají vliv na imunitní buňky kůže. Při pociťovaném stresu dává mozek signál k vyplavení stresových hormonů, které mohou stav kůže zhoršit. Narušený imunitní systém kůže snižuje její schopnost hojení a funkci bariéry, potřebnou pro ochranu před škodlivými vlivy okolí (bakterie, viry, chemikálie). Stresový hormon kortizol rovněž podněcuje úbytek vlhkosti z kožních buněčných vrstev, čímž urychluje stárnutí. Podle Carly Greco je zodpovědný za snižování funkce ochranné bariéry kůže, zároveň brzdí a brání její schopnost produkce kyseliny hyaluronové, což má za následek zánětlivé procesy způsobující ekzém, lupénku nebo rosaceu.

Pomoc mysli pomůže kůži

„Kůže má schopnost reagovat na emoce, i vyvolávat je,“ říká lékař Ted Grossbart. Toto oboustranné spojení bychom si měli vzít k srdci a pečovat o kůži nejenom zevně, ale hlavně vnitřně. Hypnoterapie, jóga, meditace, relaxace, pohyb a vhodná strava dokážou redukovat stres a úzkost, zkrotit zánětlivé procesy kůže a zlepšit úroveň života. Naše snaha by měla směřovat k udržení harmonie a klidu duše, zvýšit odolnost, a slovy Gándhího „…nenechat nikoho se špinavými chodidly stoupat na půdu naši mysli.“