Měl by váš plastický chirurg tančit na TikToku?

„Nevadí mi, když můj dermatolog zveřejní na sociálních sítích něco edukativního, ale nebyla bych nadšená, kdyby tančil na TikToku. Přijde mi to jako neefektivní využití času lékaře," říká Debbie Morris, 54 let, marketingová manažerka z Atlanty. A je pravda, že rutinní zveřejňování může odvádět pozornost od péče o pacienty nebo od dostupnosti schůzek, čehož se lékaři také obávají.

„Upřímně řečeno, sociální sítě mě vůbec nebaví," svěřuje se doktorka Catherine Chang, certifikovaná plastická chiruržka z Beverly Hills, kterou sleduje 33,4 tisíce lidí na Instagramu a 51,4 tisíce na TikToku (@catchangmd). „Vytvoření jednoho příspěvku trvá hodinu. Musíte dát dohromady fotky před a po, ujistit se, že je velikost fotky správná, napsat popisky a přidat hashtagy. A pak, když ji špatně umístíte, musíte ji stáhnout, opravit a znovu zveřejnit. Zabírá to prostě čas, který nemám. Přibrala jsem proto do týmu člena, který mi spravuje TikTok a Instagram. Obsah stále řídím já, ale spoustu práce deleguji na něj."

Lékaři volí různé cesty, jak si postováním nezahltit pracovní den, například jej zařazují do přestávek. „Veškerý pracovní čas trávím návštěvami a léčbou pacientů," říká doktor Robert Anolik, certifikovaný manhattanský dermatolog s téměř 28,1 tisíci sledujících na Instagramu (@drrobertanilk). „Ale řeknu vám, že díky newyorským dopravním zácpám je úžasné, co všechno se dá stihnout za jízdu Uberem do ordinace a zpět."

Dokonce i Muneeb Shah, certifikovaný dermatolog z Manhattanu, který je v současnosti nejsledovanějším (18,2 milionu) dermatologem (@dermdoctor) na Tiktoku (má také milion sledujících na Instagramu), přiznává, že nedávno omezil čas věnovaný zveřejňování příspěvků, protože jeho prioritou je být lékařem. „Na sociálních sítích jsem začínal během stáže a strávil jsem tím dobrých 30 hodin týdně. Na klinice jsem pracoval 50 hodin týdně, zbytek času jsem věnoval studiu a vytváření obsahu pro sociální sítě. Ale teď, když jsem praktikující lékař, věnuji postování možná 15 hodin týdně. Dělám to méně, protože to chci dělat méně. Navíc mám teď tým, který mi pomáhá."

I přes určité obavy z časové náročnosti se většina dermatologů a plastických chirurgů shoduje, že sociální sítě jsou nyní už součástí pracovní náplně. „Mít profesionální účet na sociálních sítích se stalo stejnou nutností jako mít webové stránky své praxe," uvádí Anolik. „Pacienti se z nich dozvědí, kdo jste, co děláte a jak vás najít. Sociální média vám umožní zůstat ve spojení, protože jsou živou, dýchající věcí. Svou stránku nebo kanál můžete aktualizovat tak často, jak chcete. Navíc poskytují mnohem lepší představu o vaší estetice, citlivosti a osobnosti než webové stránky."

Sociální média skýtají i další výhody. Doktorka Elizabeth Houshmand, certifikovaná dermatoložka z Dallasu, která má na Instagramu více než 76,3 tisíce sledujících (@houshmandmd), říká, že si svůj profesionální účet původně založila, protože „jsem byla pozvána jako řečník na mediální akci a musela jsem ho mít!" Brzy však pochopila, jakou hodnotu má spojení, které jí umožňuje sejít se současnými i potenciálními pacienty. „Sociální sítě pomáhají vytvořit komunitu. A dávají vám možnost oslovit nejen příznivce ve vaší zeměpisné oblasti, ale celosvětově."

Široký dosah je také důvodem, proč někteří lékaři zvýšili svou angažovanost na sociálních sítích a častěji publikují příspěvky ve snaze vyvrátit zavádějící informace, které se na stejných platformách šíří jako viry.

„Více než polovinu času s pacienty jsem trávila opravováním mylných informací, které pochytili na internetu, a uklidňováním neopodstatněných obav. Rozhodla jsem se s tím konečně něco udělat a řešit problém tam, kde začal – na internetu," uvádí doktorka Shereene Idriss, certifikovaná dermatoložka z New Yorku, kterou na Instagramu sleduje 727 tisíc lidí a na TikToku 570,2 tisíce (@shereeneidriss). „Tak jsem si jednou večer vlezla do postele, vzala telefon a zveřejnila video. A pak jsem natočila další. Než jsem se nadála, moji pacienti začali videa sdílet, já jsem začala odpovídat na dotazy dalších lidí a postupem času se naše skupinka posedlá péčí o pleť proměnila v globální komunitu pleťových nerdů. Tak se zrodila rodina #PillowtalkDerm."

Dokonce i profesní organizace, které byly kdysi vůči lékařům postujícím na sociálních sítích skeptické, si nyní uvědomují sílu a dosah těchto platforem, a dokonce poskytují zdroje pro začátek. „Jako chirurgové jsme si uvědomili, že musíme jít pacientům naproti tam, kde jsou. Sociální sítě jsou tím místem, kde hledají informace," přiznává doktor Steven Williams, plastický chirurg a prezident Americké asociace plastických chirurgů (ASPS). „Tradiční média pravost informací ověřují. Ale na sociálních sítích tato ochrana neexistuje. Takže je do jisté míry naší lékařskou povinností bojovat proti některým dezinformacím."

A pak jsou tu lékaři, kterým kritika, že sociální média (nebo tanec na TikToku) mohou odvádět pozornost od jejich každodenní práce, zjevně nevadí a považují toto médium za užitečný marketingový tah, zejména pokud se snaží založit novou praxi.

Doktor Jerry Chidester, certifikovaný plastický chirurg z Utahu, má 105 tisíc sledujících na Instagramu a 87,1 tisíce na TikToku (@drchiddy) a nevyhýbá se ani tanečním výzvám na TikToku. „Soukromou praxi mám pět let, ale svůj profesionální účet na Instagramu jsem založil už před šesti lety, když jsem byl na stáži na USC v Los Angeles. Věděl jsem, že se přestěhuji do Utahu, a mým cílem bylo vybudovat si tu praxi. Neměl jsem žádnou základnu pacientů a nikdo nevěděl, kdo jsem," přiznává. „Sociální sítě byly způsob, jak o sobě coby o lékaři dát vědět."

Chidesterův plán se zjevně osvědčil, protože jeho operační kalendář je obsazen na dva roky dopředu a má pětiletý pořadník. Právě také obdržel vůbec první cenu ASPS za sociální média.

„Toto ocenění dr. Chidester získal, jelikož si myslíme, že jeho přístup je velice vyvážený," říká Williams. „Mluví o zkušenostech pacientů, jak se stal plastickým chirurgem a o tom, jak vyvažuje práci a rodinný život. Věnuje čas, energii a úsilí tomu, aby se pacienti cítili příjemněji a aby poskytl cenné informace těm, kteří operaci zvažují."

Úspěch Chidesterovy strategie na sociálních sítích naznačuje, že mladší pacienti (mileniálové, generace Z) jsou otevřenější hravé přítomnosti lékaře na sociálních sítích než někteří starší pacienti. „Moje klientela je pravděpodobně o něco mladší, protože hodně pracuji s úpravou prsů a těl novopečených maminek," poznamenává Chidester, který svou ordinaci nazývá instagramovou praxí a odhaduje, že 35 % jeho pacientů nepochází z jeho regionu a našli ho na internetu.

„Dr. Chidestera jsem našla na sociálních sítích, kde tančil," přiznává 35letá Anzana Woodwardová. Jeho choreografie pomohla upoutat její pozornost, ale k objednání se na konzultaci ji inspirovaly fotografie, které zveřejnil. „Díky tomu, že jsem ho už znala z internetu, jsem se s ním hned na první konzultaci cítila dobře. Podstoupit plastickou operaci je citlivá záležitost, ale u doktora Chidestera jsem se cítila bezpečně, opečovávaně a velmi příjemně. Myslím, že na tom měly velký podíl jeho sociální sítě."

Pochybnost některých pacientů pak vyvolávají lékaři, kteří zveřejňují hodně placeného obsahu. Většina dermatologů a plastických chirurgů je velmi transparentní ohledně faktu, že je příspěvek sponzorovaný. Ale skutečnost, že lékař přijme peníze za podporu nějakého produktu, se leckomu může zdát nevhodná.

„Nevadí mi, když je lékař na sociálních sítích, ale vadí mi, když prosazuje jednu značku a je jasné, že je za to placený," říká Jessica Bonka, 39 let, kadeřnice v Cantonu ve státě Michigan. „Opravdu je CeraVe dobrá na všechno? To mě nutí pochybovat o jejich důvěryhodnosti."

Shah, který přijal placená partnerství, trvá na tom, že jakoukoli značku nebo produkt podrobí „svému vnitřnímu kodexu. Nebudu mluvit o přípravcích, které bych nedoporučil své vlastní matce. To je můj barometr," říká.

Někteří pacienti se obávají, že by na ně lékař mohl vyvíjet nátlak, aby podepsali souhlas se zveřejněním fotografií nebo videí, a stali se tak potravou pro média. „Nechci se dostat do situace, kdy se budu cítit špatně, nebo ještě hůře, stanu se pacientem s nižší důležitostí, protože jsem odmítl být v příspěvku," říká Morris.

Většina lékařů, se kterými jsme mluvili, však tvrdila, že se to nikdy nestane – a pokud máte ten dojem, pak je čas se s takovým doktorem rozloučit.

„Udělení souhlasu je velmi důležité," říká Chidester, „mluvil jsem s mnoha dalšími chirurgy a ordinacemi a všichni jsme pevně přesvědčeni, že je třeba používat velmi konkrétní formulář pro souhlas. Pacient může říct: ano, souhlasím s Instagramem. Ano, souhlasím s Facebookem. Nebo může říct ne a vše odmítnout. Můžeme také odstranit všechny identifikační znaky – a já bych nikdy neoznačoval pacienta na sociálních sítích. A koneckonců, pacienti si mohou souhlas později rozmyslet a požádat nás, abychom odstranili něco, co předtím schválili."

Shah říká, že obvykle nezveřejňuje snímky pacientů, a to částečně kvůli trapnosti, kterou může zveřejnění vyvolat. „Nejsem morální policie, ani se nesnažím ostatním lékařům říkat, jak mají vést své účty. Ale pacienti k vám přicházejí, protože mají nějaký problém a chtějí, abyste ho zlepšili," říká. „Důvěra mezi pacientem a lékařem je opravdu důležitá. Pokud se snažíte tento vztah zkomercializovat tím, že pacienty uvedete na sociálních sítích, může to být překážkou v péči o ně."

Prioritou každého lékaře by měla být péče o pacienta a jeho pohodlí. „Jakkoli je důležité dělat sociální média, ještě důležitější je dělat je dobře a bezpečně. Nikdy nechceme pacientům ublížit nebo je vystavit riziku," říká Williams.