Vogue Leaders

Madeleine Albright, patronka Vogue Leaders, dnes slaví narozeniny

První ministryně zahraničí Spojených států amerických Madeleine Albright dnes slaví narozeniny. V rozhovoru pro první tištěné číslo Vogue Leaders, kde si povídá se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou, vzpomíná na své dětství, sametovou revoluci i Václava Havla. 
Narodila se jako Jana Marie Korbelová na pražském Smíchově. Po okupaci Československa v roce 1939 celá rodina diplomata Jana Korbela přesídlila do Londýna, po válce se krátce vrátili, ale po komunistickém převratu v roce 1948 definitivně emigrovali do Spojených států amerických.
Můj táta říkával, že jsem československá. A tak jsem o sobě přemýšlela.
Provdala se novináře Josepha Medilla Pattersona Albrighta a je matkou tří dcer. V roce 1976 na Kolumbijské univerzitě obhájila doktorát. Jejím konzultantem byl tehdy Zbigniew Brzezinski, zastánce politiky studené války v Demokratické straně. Po vítězství Jimmyho Cartera ji vzal s sebou do Bílého domu, kde mimo jiné zprostředkovávala komunikaci mezi radou pro národní bezpečnost a ministerstvem zahraničních věcí. Další z prezidentů Bill Clinton ji jmenoval velvyslankyní USA v Radě bezpečnosti OSN. Působila tam mezi lety 1993 a 1997 a získala velký vliv na rozhodování o zahraniční politice. Ministryní zahraničí (Secretary of State) byla od 23. ledna 1997 do 20. ledna 2001. Podílela se na řešení takzvané kosovské otázky a sehrála významnou roli při prvním rozšíření NATO o bývalé členy východního bloku, mezi kterými byla také České republika. V květnu 2012 jí Barack Obama udělil Prezidentskou medaili svobody.
V USA si myslíme, že musíme být ve všem první. Ale přitom nemáme prezidentku. Slovensko nás předběhlo.
Foto: Vogue CS
Dnes přednáší na Georgetown university a napsala několik knih, které vyšly také česky. Jako autorka má široký záběr, který vychází z jejích bohatých životních zkušeností. V knize Pražská zima z roku 2012  vzpomíná na své dětství a osobitým způsobem komentuje historické události v poválečném Československu, v nejnovější knize Peklo a jiné destinace naopak svůj život po ukončení politické kariéry na pozadí mezigeneračního dialogu. V knize Fašismus: Varování se věnovala politologické a historické analýze fašismu a jeho podob ve 20. století, naopak v knize Tajná řeč broží odlehčeným způsobem přibližuje dějiny prostřednictvím klíčových setkání či událostí, na kterých roli politického výrazového prostředku sehrály právě její brože.
Madeleine Albright se rovněž podílela na formování demokracie po sametové revoluci v tehdejším Československu. Její přátelství s Jiřím Dienstbierem ji přivedlo také k Václavu Havlovi, se kterým se poté často vídali jak v Česku, tak v USA. Vzpomíná na něj, mimo jiné, také v rozhovoru pro první číslo Vogue Leaders společně s prezidentkou Zuzanou Čaputovou.