Vogue Daily

Nesnesitelná lehkost bytí Milana Kundery

Dvaadevadesáté narozeniny dnes slaví spisovatel, básník a dramatik Milan Kundera. České srdce s francouzskou duší v sobě snoubí vnitřní pnutí a celoživotní dilemata, ze kterých se vypisoval v dílech patřících mezi nejpřekládanější texty na světě. 
Narodil se v roce 1929 Brně, od roku 1975 žije ve Francii. Ještě před emigrací vydal soubor povídek Směšné lásky a svůj první román Žert, kterými se záhy proslavil. Jeho tvorba byla u nás od roku 1979 zakázána a číst jej bylo možné jen v samizdatových vydáních. Nejznámější román Nesnesitelná lehkost bytí vyšel nejprve francouzsky a až o rok později, v roce 1985, česky. Je také jediným, který byl zfilmován (v mezinárodní distribuci), v roce 1988 se jeho adaptace ujal Philip Kaufman, v hlavních rolích vystupují Daniel Day-Lewis, Juliette Binoche a Lena Olin. Kritiky oceňovaný a diváky skvěle přijatý film však spisovatele natolik zklamal, že veškeré další adaptace svých knih zakázal.
Foto: Getty Images
Jeho díla jsou prodchnuta místy až nepříjemně odhalující, přesto nesmírně přitažlivou ironií, která v hlubších tóninách skrývá filozofický smutek. „Terezo, poslání je blbost. Nemám žádné poslání. Nikdo nemá žádné poslání. A je to ohromná úleva zjistit, že jsi volná, že nemáš poslání.“ Název nejznámějšího románu tak možná do jisté míry vystihuje rozpory a pnutí, které jsou v jeho textech všudypřítomné.  
Slepá ulička je místem mých největších inspirací.
Velmi přísně chrání své soukromí, od osmdesátých let minulého století nevystupuje na veřejnosti a neposkytuje rozhovory. Nesmrtelnost je posledním románem, který napsal česky, od té doby už píše výhradně ve francouzštině. Podobný rozpor jako s filmovým plátnem má i se svou rodnou zemí. Teprve na sklonku roku 2019 mu bylo vráceno české občanství a až v minulém roce povolil český překlad prvního (chronologicky však posledního) ze svých francouzsky psaných románů, překládaných předtím do mnoha jiných jazyků. Slavnost bezvýznamnosti v překladu Anny Kareninové zastínila oba životopisy vydané v témže roce, ať už ten spíše kritický v podání Jana Nováka, nebo obdivný z pera Jeana Dominica Brierreho. 
Kniha je esencí Kunderova vypravěčského stylu a možná i jeho loučením se světem literatury. A protože knihy podle něj patří do knihovny, rozhodl se svou sbírku a archiv věnovat Moravské zemské knihovně v Brně, která jej čtenářům zpřístupní jak v digitální podobě, tak v nové studovně, která ponese spisovatelovo jméno. Milan Kundera zůstává jedním z nejvýznamnějších českých autorů, kterého nadšeně četli naši prarodiče, stejně jako ho budou číst generace po nás.