Vogue Daily

VOGUE editorial: #NightIssue

Noc je část dne mezi západem a východem slunce.
Průměrná délka noci v našich zeměpisných šířkách je deset a půl hodiny. Noc je mítink pochybností.
První dvě tvrzení jsou fakta, poslední výrok Jana Wericha. Takže také fakt. Když slunce zapadne, dojde u každého z nás k mentální proměně a staneme se... sami si doplňte, čím. Dělit lidi na vlkodlaky, upíry nebo jezevce by bylo příliš banální, i proto jsme letní dvojčíslo Vogue CS věnovali NOCI a všem jejím fenoménům. V kultuře a mytologii je často spojována s nebezpečím a zlem, v lidovém folkloru téměř každé země se vyskytují příběhy o zákeřných bytostech, které v šeru ožívají. Pro většinu z nás je ale momentálně aktuálnější trauma z nedávného zákazu nočního vycházení než strach z duchů.
Ať už ve vás noc vyvolává jakékoli konotace, asi se shodneme, že jedním z jejích nejúchvatnějších aspektů je tmavá obloha prokreslená souhvězdími. Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd vás provede nejzajímavějšími vesmírnými jevy na shoppingových stranách tohoto vydání. Najdete tu tím pádem nejen budoucí hvězdy svého botníku nebo šperkovnice, ale i unikátní noční úkazy. Jeden z nich – superúplněk – byl svědkem zrození jedné z našich cover stories. Přestože nastává přibližně jednou za 14 měsíců, letos jsme se s ním setkali hned dvakrát po sobě. První proběhl 27. dubna a další vzápětí 26. května. A právě při růžovém – nebo chcete-li krvavém úplňku – fotil Branislav Šimončík na mystických místech staré Prahy, včetně střechy Národního divadla. Klara Kristin, dánská topmodelka a hvězda skandálního snímku Gaspara Noeho Láska (na který se nejde dívat jindy než v noci a se zavřenýma očima), přiletěla do Prahy na jednu jedinou noc a její superúplňkovou výpravu za černou tvorbou českých a slovenských návrhářů najdete na straně 30.
Pro naši krajinu má noc zvláštní význam. Pražský orloj ukazuje čtyři způsoby měření času, přičemž jeden z nich je nazýván staročeský, má kořeny v židovství a typické pro něj je, že den začíná západem slunce. V minulosti se toto měření času opravdu používalo, o čemž svědčí i fakt, že dodnes slavíme například Mikuláše nebo Vánoce o den dříve. K narozeninám se u nás také může přát v předvečer, na rozdíl třeba od Francie, kde to nosí smůlu. O dalších atributech změny vnímání času se dočtete v textu Michaely Dombrovské na straně 146, provázaném s fashion story podle slavného filmu Stanleyho Kubricka Eyes Wide Shut. Eroticko-mysteriózní drama natočil režisér na sklonku minulého století na motivy Snových novel rakouského spisovatele Artura Schnitzlera. Ty byly ještě před knižní publikací vydávány na pokračování od prosince 1925 do března roku následujícího v časopise Die Dame. Což mě vede k zamyšlení, jestli někdy někdo natočí film na motivy povídky publikované zde. Třeba těch, které ze světa po setmění pro Vogue CS napsali finská prozaička Katja Kettu, argentinský autor Juan Pablo Bertazza nebo irská spisovatelka Lisa McInerney. Přečíst si je můžete na stranách 72 až 76.
Další ze tří cover story pro Vogue CS v Los Angeles nafotil Cameron Postforoosh a hlavní hvězdou je Paris Hilton. Paris a noc, to je fenomén sám o sobě, ostatně stejně jako Paříž a noc. Ale co jste možná o Paris nevěděli, je to, že nemůže spát a trápí ji nespavost. A že sbírá umění. Virtuální umění, NFT. Pokud nevíte, co to je, zeptejte se našeho art directora Jakuba Straky. Ten o memech, framech uložených na speciálních serverech a nevím čem ještě dokáže mluvit celé noci. Stejně jako Paris. Rozhovor s ní ale nakonec dělal Martin Váša, který o NFT sice neví nic, stejně jako já, ale zato je velkým fanouškem Paris a jednu dobu sledoval všechny díly The Simple Life ve dne v noci. Když jsme poslední květnový den připravovali noční vydání do tisku, psala Paris na svém twitterovém účtu: Never give up on your dreams. You have the power to create a beautiful reality. #DreamBig #BossBabe #MondayMotivation
Kdo nespí, sní. Kdo spí, sní také, jen extrémněji. Pro mě jsou sny stejně fascinující jako noční obloha a je zvláštní, jak malý význam jim v běžném životě přikládáme. „Sny nastolují nepřijatelnou rovnost různých období téhož života, nivelizují časový souběh všeho, co člověk kdy zažil, znevažují přítomnost tím, že jí upírají její privilegované postavení.“ Jedním z mých největších snů (ve spánku i při plném vědomí) je získat do československé edice Vogue text Milana Kundery. Předchozí myšlenku nejslavnější český autor bohužel nenapsal pro Vogue, ale vypůjčila jsem si ji v jeho knize Totožnost. Už přes tři roky mám na pana Kunderu políčeno, ale teprve nedávno jsem zjistila, jaký amatér jsem. Novinářka francouzského deníku Le Monde Ariane Chemin se vydala po stopách rodáka z Brna a letos o svém pátrání po jednom z nejrespektovanějších světových autorů napsala knihu. Kunderův text bohužel nabídnout nemůžu, rozhovor s Arianou ano. Na straně 84 si s ní povídá Jovanka Šotolová.
Ke třetí cover story nás inspirovala skutečnost, že si všichni konečně zasloužíme pořádný večírek. Myslí si to evidentně i Virginie Viard a Alessandro Michele. Jak jinak si vysvětlit, že duše módních domů Chanel respektive Gucci představily svoje podzimní kolekce v prostorách nočních klubů? V noci totiž můžete být, kým chcete, jen se k tomu musíte dobře učesat. Jak? To vám prozradí hair stylistka Mirka Myšička a hvězda třetí obálky Ondra Vacek, momentálně nejslavnější český pánský model, na straně 110.
Cheers to new beginnings, jak píše Paris Hilton na úvodní stránce svého webu.