Společnost

Takové to je vprostřed suchého ledna

Je šestý den ledna roku 2022. Sedím doma a pozoruji prázdnou lahev. Nejsem sám. Společnost mi dělá Ruth a taky Denis i Carol, hlavní hrdinky nevkusného zábavního pořadu Loose Women. Onen šestý lednový den se baví o alkoholu a „alkopůstu”, tedy #DRYJANUARY, mise v jejímž prostředku se dostávám do jisté krize. 
Není mi líto, že lahev, na kterou hledím, je prázdná, ba ani to, že nemám žádnou další... Alespoň dokud nezazní odvážná slova Carol.
„Jsem ráda opilá.” – Nechte to vsáknout.
„Mám v oblibě i kocovinu.” – Ještě chvíli počkejme.
„Je příležitostí k nicnedělání.” – Bingo!
Foto: Dan Beleiu
Přemýšlím nad jejími slovy ještě dalších šest dní. Nebylo by mi s vínem zase líp? Dohromady je těch mých dní bez kapky alkoholu už dvanáct. Je Carol mým spiritual animal? Co se od silvestra změnilo... Lépe spím? Zaznamenávám dramatický úbytek váhy? Mám pozitivní motivaci k lepším pracovním výkonům?
Takže… spím hrozně! Noční můry nikdy nebyly barvitější, masový vrazi vynalézavější a zlomyslní spolužáci ze základky cyničtější. „Máš prostě jen hodně bohatý život, Honzo.” Můj terapeut Jiří mi nestydatě lže. Možná není moje každodennost ohlodanou kostí, ale přehršel zážitků za nočními běsy stojí jen z půli. Z té druhé poloviny za to může ztráta mého ochránce. Sauvignon Blanc! 


Alkohol totiž narušuje REM fáze našeho spánku, v nichž se nám nejčastěji prolínají pozitivní i negativní sny, a tak se mi až doposud noční můry podvědomě mohly zdát v pohodě každou noc, ale já o tom díky cukernaté směsi neměl ani ponětí.
Dramatický úbytek váhy? Rád bych uvedl věci na pravou míru. Předponu „ú” je v tomto případě třeba nahradit předponou „pří” a ne, nemám na mysli obydlí, i když do toho svého už se možná brzy nevejdu. Příbytek tělesné hmotnosti (pozor, na E-mimino.cz takové spojení berou za legitimní češtinu), tak proto už ani nepočítám v číslech, měřítkem se pro mě stal rám záchodových dveří, kterým už neprojdu napřímo, nýbrž s potupným vychýlením. Alkohol je sice citován coby kalorický ďábel (teď kradu práci copywriterům lednových kampaní), ale to je právě to! Po lahvi vína totiž obvykle netřeba dvou večeří. A ty na kila vyjdou stále dráž než ona lahev Sauvignonu. A taky jsem zpět ve svém životě přivítal urgentní chuť na sladké. Ale asi ani to nevadí? Kdo potřebuje na Mykonos, když může na Lipno?
A teď k motivaci... Je fajn pracovat s čistu hlavou, zároveň už není tak fajn absence tlačítka reset (to už většinou bývají lahve Sauvignonu tři). Teď by se asi slušelo napsat, že jsem jej obvykle mačkal jen jednou za čas. Ponechám to bez komentáře, protože na takové vyhodnocení by se muselo sejít konzilium mých doktorů.
Sečteno a podtrženo: leden, potažmo život, bez alkoholu není lepší, je jen trochu jiný. Život bez alkoholu není ani bohatší ani chudší než život s alkoholem. Život bez alkoholu je plný výzev a nečekaných situací, stejně jako život s alkoholem. Netrestejme se proto healthy fašismem, když to není třeba, berme suché měsíce jako alternativu, nikoliv jako imperativ, a mysleme na chudáky vinaře, ať mají taky co žrát.